Petřínské zahrady a sady
Výměra celkem: 70,8 ha
Katastrální území: Malá Strana, Strahov a Smíchov
Nadmořská výška: 197 – 328 m n. m.
Vlastník: Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP MHMP)
Správce: Lesy hl. m. Prahy
Komplex zahrad je celoročně veřejně přístupný.
Vjezd do parku a pořádání akcí v parku je možné pouze na základě povolení OCP MHMP.
Formuláře ke stažení »
Projekty a právě probíhající akce v parku >>
Komplex zahrad vrchu Petřína, lidově Petřínské sady, je volný název pro zahrady na vrcholu a svazích vrchu Petřína mezi Malou Stranou a Strahovem. Původně byly na místě dnešních zahrad vinice, později ovocné sady obklopené lesními partiemi, jejichž ráz se v redukované formě udržuje dodnes. Během 19. století se některé ze zahrad měnily v duchu anglického krajinářského parku.
Za návštěvu stojí v jarních měsících bohatě rozkvetlé ovocné sady, pískovcové skalní výchozy, lesnaté partie a samozřejmě rozárium s širokou paletou různých druhů růží. Zelené svahy Petřína jsou významnou terénní dominantou Prahy, kterou by si žádný obdivovatel pražských zahrad a parků neměl nechat ujít.
Komplex zahrad vrchu Petřína tvořé tyto veřejně přístupné parky a zahrady:
- Zahrada Kinských patří mezi významná evropská krajinářská díla. Veřejnosti je v současné době přístupná bez omezení a je využívána ke krátkodobé rekreaci a procházkám s výhledy na jihovýchodní části Prahy. Výměra zahrady je 24,3 ha.
- Velká strahovská zahrada
Do zahrad kláštera na Strahově patří Konventní zahrada, Opatská zahrada, Vyhlídka s vinicí a Velká strahovská zahrada o rozloze 5,8 ha, která je jako jediná přístupná veřejnosti a je využívána k procházkám a relaxaci. Pozemky Velké strahovské zahrady patřily řádu a klášteru od raného středověku. Zahrada měla vždy užitkový charakter, dnes se omezuje na ovocný sad a plochy lesnatého charakteru. - Lobkovická zahrada je torzem palácové barokní zahrady italského typu, která byla později upravována v anglický park. Leží na severním svahu Petřína, má výměru 7,1 ha a vznikla jako součást velkorysé realizace palácového komplexu na přelomu 17. a 18. století. V druhé polovině 18. století, kdy se palác dostal do vlastnictví rodiny Lobkoviců, proběhly rozsáhlé úpravy přilehlých pozemků, na nichž vznikla po náročných terénních úpravách barokní zahrada italského typu, osově vázaná na palác. Na konci 18. století byla zahrada upravována do anglického krajinářského slohu. Zahrada je využívána ke krátkodobé relaxaci a procházkám.
- Seminářská zahrada se rozkládá na východním svahu Petřína, severně od lanové dráhy, a má výměru 15,9 ha. Území pokrývaly ve středověku vinice, v 17. století pozemky získal a jako užitkovou zahradu využíval řád bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Vinná réva se zde pěstovala do roku 1793, kdy zahradu převzal arcibiskupský seminář, podle něhož byla Karmelitánská zahrada přejmenována na Seminářskou. V jednom z rondelů se nachází kaple sv. Ludvíka, která byla údajně svého času observatoří.
- Park u rozhledny na Petříně (též Petřínské sady) se rozkládá na části náhorní plošiny Petřína v prostoru kolem rozhledny a má rozlohu 2,8 ha. Nachází se zde kostel sv. Vavřince, kaple Božího hrobu, kaple Kalvárie, křížová cesta, rozhledna a zrcadlové bludiště. K rozsáhlejším úpravám došlo v roce 1836. Zásadní změnu původní kompozice parku vyvolalo umístění rozhledny při příležitosti konání Jubilejní zemské výstavy v roce 1891.
- Růžový sad
Park Růžový sad leží na vrcholu Petřína a má výměru 5 ha. Park vymezují obvodové zdi barokního opevnění města, které bylo vybudováno v 17.–18. století, a Hladová zeď. Pozemky, sloužící do té doby armádním účelům, byly zahradně upravovány až ve 30. letech. Bylo zde založeno rozárium a trvalková zahrada – Květnice. Zbylé plochy tvoří parterové útvary s trávníky a stříhanými stěnami z habrů. - Sad Nebozízek
Tento veřejný městský park leží mezi lanovou dráhou na Petřín a Hladovou zdí a jeho výměra je přibližně 9,7 ha. Většinu území dnešní zahrady pokrývaly ve středověku vinice, od konce 16. století byly vinice postupně přeměňovány na ovocné sady. Začátkem 19. století zde byla zprovozněna restaurace. V 1. polovině 19. století byly ovocné sady částečně zahradně upraveny a zpřístupněny veřejnosti. V sadu Nebozízek je umístěno několik plastik a soch českých velikánů mimo, jiné Karla Hynka Máchy. Ve spodní části sadu, na místě zbořených kasáren, byl založen Jiřinkový sad.
Historie
Vrch Petřín patří mezi nejrozsáhlejší zelené plochy města. První písemná zpráva o Petříně pochází z roku 1108, kdy se v blízkosti kostela sv. Vavřince nacházelo středověké popraviště. Tehdy zde byl hluboký les táhnoucí se až k Bílé Hoře. Původní název byl německý – Laurenziberg – podle kaple sv. Vavřince (Laurenze), postavené zde na přelomu 10. a 11. století.
Ve středověku začal les ustupovat vinicím a hospodářsky obdělávaným plochám. Ve 14. století zde Karel IV. nechal postavit Hladovou zeď, která měla posílit opevnění Malé Strany a Pražského hradu. V petřínských svazích odedávna vyvěralo množství pramenů, a tak zde byl kdysi vybudován vodovod. Šlo o soustavu štol, která sváděla vodu k Strahovskému klášteru, na Pohořelec i na Malou Stranu. Jak šla staletí, byl vrch Petřína rozdělen na několik zahrad. Největší z nich, zahrada Kinských, byla založena vně hradeb a tvoří tedy samostatný celek.
Ochrana přírody a krajiny
Komplex zahrad vrchu Petřína a zahrada Kinských jsou součástí soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000.
V říjnu 2013 byl celý komplex zahrad vyhlášen přírodní památkou. Tato přírodní památka zahrnuje hlavně Petřínské skalky – skalní výchozy, umělé jeskyně, v jejichž okolí se nachází větší množství záměrně zanechaných tlejících torz stromů a pařezů, kde nachází útočiště přísně chráněný roháč obecný (Lucanus cervus).
Památné stromy v komplexu zahrad vrchu Petřína a v blízkém okolí:
Jasan ve Strahovské zahradě
Babyka v Seminářské zahradě
Platan javorolistý v zahradě Kinských
Nejužívanější vstupy do parku a spojení MHD:
z ulice Újezd a Hellichova (tram č. 12, 15, 20, 22 – zast. „Hellichova“ nebo zast. „Újezd“ /zde také č. 9/), z ulice Úvoz a ulice Strahovská (tram č. 22 – zast. „Pohořelec“), z ulice Vlašská (tram č. 12, 15, 20, 22 – zast. „Malostranské náměstí“, bus č. 192 zast. „Nemocnice pod Petřínem“), z ulice Strahovská, ze zastávek lanové dráhy „Újezd“, „Nebozízek“ a „Petřín“.
Vstupy do zahrady Kinských: z náměstí Kinských (tram č. 9, 12, 15, 20, autobus č. 176 – zastávka „Švandovo divadlo“), z ulice Na Hřebenkách (bus č. 176 – zastávka „U Palaty“), z ulice Šermířská (bus č. 143, 149, 176, 191 – zastávka „Stadion Strahov“, „Koleje Strahov“), z ulice Holečkova (bus č. 176 – zastávka „Kobrova“). Mezi zahradou Kinských a sadem Nebozízek lze použít průchody v Hladové zdi.