Chov ryb a rybářství
V Praze se nachází více než 160 rybníků a vodních nádrží, z toho 127 se nachází v majetku hl. m. Prahy. 24 rybníků je rybářskými revíry.
Intenzivní hospodaření
Intenzivní a polointenzivní chovy ryb, které jsou na většině českých rybníků provozovány, jsou vždy zaměřeny na výnos. V takových rybnících je maximalizována rybí obsádka, což znamená, že se ryby neuživí přirozenou potravou, je nutné jejich přikrmování, dále doplňování živin do ekosystému a další zásahy, jejichž důsledkem je zhoršená kvalita vody a navazujícího prostředí. Rybník pak často neplní jinou než rybochovnou funkci.
Extenzivní hospodaření
Naproti tomu extenzivní chov nechává téměř volný průběh životu v rybníce. Rybí přírůstky jsou závislé na přirozené potravě (vodní bezobratlí, rostliny) a množství ryb je v relaci s úživností rybníka. Pravidelné krmení a hnojení je zde zakázáno. Krmení je povoleno pouze za účelem kontrolních odlovů. Výnos je pochopitelně menší než z intenzivních chovů, ale získáváme další hodnoty – lepší kvalitu vody a větší biodiverzitu.
Na pražských rybnících hospodaříme výhradně extenzivně.
Průhlednost vody
Zarybňovací plány se snažíme balancovat tak, aby bylo využito přirozené produkce rybníka a zároveň nebyla snížena kvalita a průhlednost vody. Vyšší průhlednost vody vyhovuje i vodním ptákům živícím se drobnými rybkami. Nastolit v tomto ohledu rovnováhu však není úplně snadné, a to z důvodu vyššího obsahu dusíku a fosforu ve vodě a sedimentech.
Při nízké obsádce ryb a vyšší průhlednosti totiž dochází k rozvoji vodních rostlin (vláknitých řas, rdestu kadeřavého, růžkatce aj.), což je často předmětem výtek ze strany veřejnosti. Při vyšších obsádkách sice nedochází k nežádoucímu rozvoji vodních rostlin, ale voda je kalnější a výrazně klesá druhová diverzita.
Více o kvalitě vody v nádržích >>
Rybochovné rybníky
Rybochovné rybníky v majetku hl. m. Prahy obhospodařuje Český rybářský svaz – Územní svaz města Prahy. Na tzv. komorových rybnících probíhají od začátku března do poloviny dubna jarní výlovy. Většina těchto mladých přezimujících ryb slouží jako násada pro hlavní rybníky, na nichž pak probíhají výlovy na podzim, kdy ryby dorostou tržní velikosti. Kapři, líni, amuři a další druhy včetně dravých pak putují do pražských rybářských revírů. Průměrná produkce pražských rybníků se pohybuje kolem 600 kg/ha, což je horní hranice přirozené produkce rybníků v našich podmínkách.
Je prokázáno, že ryby z pražských rybníků vyrostlé na přirozené potravě jsou chuťově vynikající a srovnatelné s rybami žijícími v řekách.
Rybníky bez rybí obsádky
Některé rybníky a nádrže jsou záměrně udržovány bez ryb, a to jednak z důvodu výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů, nebo stále častěji proto, že napouštění rybníka probíhá neúměrně dlouho z důvodu malého množství vody na přítoku. Tyto rybníky a nádrže se pravidelně neloví, ale kvůli svévolnému zarybňování laickou veřejností se dle potřeby provádí cca jednou za 3 roky kontrolní odlov. Příkladem jsou třeba milíčovské rybníky (Milíčovský, Kančík a Homolka) nebo soustava butovických rybníků.
Sportovní rybolov
Na některých pražských rybnících si lze s příslušnou povolenkou také výborně zarybařit. Lákavá je krajina a příroda v okolí rybníků i úlovky, které zde na rybáře čekají. Rybářské revíry v majetku hlavního města Prahy obhospodařuje Český rybářský svaz – Územní svaz města Prahy. Ryby se zde nasazují zpravidla 3x ročně a obsádka je upravena tak, aby se zvýšila průhlednost vody a byl zde zachován vyšší podíl dravců.
V pražských rybnících je nejčastější rybou kapr. Ulovit zde ale můžete i lína obecného, amura bílého nebo štiku obecnou. V pražských potocích se zase nejčastěji prohání jelec tloušť nebo hrouzek obecný.