Tůně
Na pozemcích hl. m. Prahy se nachází 298 tůní o celkové ploše větší než 8 hektarů. Tůně bývají nedílnou součástí revitalizací potoků a okolí rybníků.
Čemu se říká tůň? Tůň není rybník
Do pestré a živé krajiny patří také tůně. Jsou to terénní deprese (prohlubně) zatopené vodou, většinou bez trvalého přítoku a odtoku. Přirozeně vznikají různým způsobem: nejčastěji oddělením slepého říčního ramene nebo meandru potoka, zatopením nivy při vydatných deštích, někdy mohou mít vznik tůní na svědomí bobři. V současné kulturní krajině je ale největším budovatelem tůní člověk. I v případě, že jsou uměle vytvořeny, nemívají hráz ani jiná technická zařízení, jako je výpust nebo bezpečnostní přeliv.
Tůně jsou syceny spodními nebo povrchovými vodami, někdy také pouze dešťovými srážkami. Při jejich vhodné poloze blízko vodního koryta jimi čas od času může protéci rozvodněný tok. Je však běžné kolísavé množství vody, někde i periodické vysychání. Tzv. průtočné tůně mají trvalý přítok například z prameniště, drobného přírodního toku nebo drenážních systémů.
Stojatá voda v tůni je běžně zanášena listím a organickým materiálem z blízkého okolí. Ten klesá ke dnu, a rozkládá se. Tůň se postupně zanáší a zarůstá, mění se její objem a tímto zazemňováním vzniká příbuzný biotop – mokřad, případně může tůň v horizontu několika let zcela zaniknout.
Život v tůních
Kde je voda, tam je život. Každou malou louži si dříve či později oblíbí nějaký živočich a existují organismy, které jsou na specifický biotop vysychajících tůní přímo vázané. Z hlediska biodiverzity a jejího zachování je vhodné mít tůně různého stáří, velikosti a hloubky nedaleko od sebe. Život v nich ovlivňují podstatným způsobem také nejbližší okolní porosty a případné oslunění. Mrtvé dřevo v tůních poskytuje živočichům žádoucí úkryty.
V průtočných tůních se stabilní hladinou se mohou vyskytovat ryby a raci. Ryby však nejsou ve většině tůní žádoucí. Problematické je zejména živelné zarybňování tůní invazním karasem stříbřitým, který dokáže potlačit většinu přirozených obyvatel tůní.
Stojatá a prohřívající se voda neprůtočných tůní vyhovuje žábám a čolkům. Mělké tůně (do několika desítek centimetrů) vyhledávají ropucha krátkonohá, ropucha zelená a kuňka obecná. Naopak čolek velký potřebuje vodu hlubší než 70 cm. Neprůtočné tůně mají v oblibě i vážky, larvy některých druhů se však vyvíjejí ve vodě až tři roky, voda tedy nesmí vysychat.
Periodicky vysychající tůně jsou domovem žábronožek, listonohů a drobných korýšů.
V každé tůni vedou co do počtu ty nejdrobnější organismy. Můžete tu objevit namátkou:
- vodní ploštice – vodoměrky, bruslařky a znakoplavky, také splešťuli blátivou,
- vodní brouky – například potápníky,
- hlístice,
- vodní plže.
Nakonec zmiňme plankton: našli byste bičíkovce, pláštěnky i jedince rodu Haematococcus.
Obyvatelé tůní
Význam tůní
Z hlediska biodiverzity jsou tůně v pestré přírodní krajině nepostradatelné. Jsou specifickým biotopem obývaným celou řadou jinde nevídaných organismů a jako domov mnoha živočichů také dále přitahují jejich predátory – loví zde ptáci i užovky. Zároveň jsou i důležitým prvkem pro zadržování vody v krajině. Při revitalizaci vodních toků na to myslíme a na vhodných místech tůně plánovaně budujeme nebo pravidelně obnovujeme.
Management tůní
Jak již bylo řečeno, tůně jsou útvary většinou dočasné a mají-li zůstat zachovány, je potřeba je udržovat. V přírodních podmínkách by se vytvářely nebo obnovovaly nejčastěji při povodních, v dnešní kulturní krajině o ně pečuje nejčastěji člověk. Tůně je potřeba čas od času vybagrovat nebo vytrhat nežádoucí rostliny, které zarůstají hladinu (rákos, orobinec), vyřezat náletové dřeviny, které tůň zastiňují anebo slovit nežádoucí ryby. U soustavy tůní je potřeba zásahy dělat postupně. Tím získáme i větší rozmanitost biotopů.
Co jsme dokázali
- Od roku 2002 do roku 2023 jsme plochu pražských tůní zvětšili o 35 303 m2.
- Každý rok se buduje na různých lokalitách po celé Praze několik nových tůní.
- V Šáreckém údolí se díky budování tůní podařilo zachránit populaci skokana hnědého.
Největší soustava pražských tůní se nachází na Čihadlech, kde je 33 tůní o ploše 11 135 m2. K dalším velkým soustavám patří Milíčovské tůně (4 154 m2), Lítožnice (5 217 m2), v Šáreckém údolí (3 474 m2), tůně V Panenkách (2 719 m2) a Řepora (856 m2)
Kde se nachází pražské tůně (2023)
