SN Čihadla
Katastrální území: Praha 14 – Hostavice
Vodní tok: Rokytka, Svépravický potok, Hostavický potok
ČHDP: 1–12–01–020
Typ nádrže: průtočná - suchý poldr
Účel nádrže: retence dešťových vod
Plocha maximální hladiny: 391 650 m2
Objem nádrže při max. hladině: 681 835 m3
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz (výška 4,2 m)
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Správa a údržba
Na nádrži je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. Při prohlídce probíhá kontrola všech objektů. V rámci údržby je prováděno pravidelné čištění sdruženého objektu, údržba zeleně a úklid. Součástí údržby je i pravidelné mozaikovité sekání luk v zátopě suchého poldru.
Historie
Suchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20. století a zaujímá plochu bezmála 27 ha. Nachází se na východním okraji Prahy v Hostavicích, mezi sídlištěm Černý Most II a Dolními Počernicemi. Jedná se o největší suchý poldr v Praze a slouží k zachycování přívalových srážek z povodí potoka Rokytky, Svépravického potoka a Hostavického potoka. Suchý poldr byl postaven v místech bývalého rybníka, který je ještě patrný na Millerově mapě Čech z roku 1720. V roce 1841 je již v mapě naznačena jen hráz a plocha rybníka je využívána jako zemědělské pozemky. Koryto Rokytky a dalších potoků, které se v tomto místě do Rokytky vlévaly, je již napřímeno jako pozůstatek bývalé rybniční strouhy.
V rámci výstavby suchého poldru bylo koryto Hostavického potoka, Svépravického potoka a Rokytky od soutoku s Hostavickým potokem napřímeno, zkapacitněno a opevněno betonovými tvárnicemi. Vzhledem k tomu, že celé území je určeno k rozlivu vody, byla napřímená a opevněná koryta zcela neopodstatněná a došlo akorát ke znehodnocení této přírodní lokality, která je navíc součástí Přírodního parku Klánovice-Čihadla. Cenné příbřežní pásmo mělké vody bylo regulací toku značně redukováno a břehová čára ztratila přirozenou členitost. Dno postrádalo členitost a minimální hloubka vody neposkytovala životní prostředí pro ryby a jiné vodní organismy. Upravená koryta tak byla degradována na stoky, sloužící k rychlého odvedení vody. Zahloubením koryt došlo také k odvodnění celé říční nivy a k zaklesnutí hladiny podzemní vody. To má negativní vliv na fungování mokřadních společenstev, která se v těchto lokalitách přirozeně vyskytují.
Čihadla před revitalizací
V roce 1975, ještě před vznikem suchého poldru byla v tomto prostoru vedle Rokytky provedena 1,5 m vysoká navážka zeminy a stavebního odpadu. Na této navážce pak vzniklo kynologické cvičiště. Při výstavbě suchého poldru se tato plocha stala součástí zátopy. Při povodních 2002 a 2013 po naplnění poldru vodou bylo cvičiště zcela zaplaveno a poničeno. V rámci vyhodnocení posledních povodňových situací a požadavku na zvětšení retencí v území bylo v roce 2015 kynologické cvičiště zrušeno a navážka odstraněna. Celkem bylo odvezeno 6700 m3 starých skládek a dalších 4000 m3 zeminy bylo odstraněno v rámci výstavby malé vodní plochy, která je napájená ze Svépravického potoka.
Revitalizace
Revitalizace koryt potoků v prostorách suchého poldru Čihadla je největší a nejrozsáhlejší přírodě blízká revitalizace vodních toků v Praze a okolí.
Cílem revitalizace suchého poldru Čihadla bylo zejména vytvoření přírodní lokality uprostřed města, dále pak zrušení opevněných koryt a vytvoření soustavy drobných meandrujících mělkých potoků s řadou tůní, plných vodních a mokřadních rostlin, a romantických zákoutí. V neposlední řadě bylo cílem revitalizace vytvořit mokřady a zároveň kosené louky včetně pěšin a cest s informačními tabulemi
s informacemi o významu revitalizací a mokřadních a vodních ekosystémech.
Svépravický potok, který se do Rokytky vléval v samém konci vzdutí suchého poldru, byl odkloněn na sever, až k přilehlému lesu, a vede podél lesní cesty v trase původního příkopu až k psímu cvičišti, kde se po 1132 m setkává s Rokytkou. Vzhledem k tomu, že pro nové koryto Svépravického potoka byla zčásti využita zřejmě původní historická obtoková strouha, je na některých místech dno potoka výše než okolní terén. V těchto místech vznikly v okolí potoka vlhké podmáčené louky, které jsou útočištěm pro řadu vzácných druhů rostlin a živočichů. V loukách byly navíc vyhloubeny mělké tůňky, které jsou vhodným biotopem zejména pro kuňku obecnou. Také soutok Hostavického potoka s Rokytkou byl posunut dále po proudu. Hostavický potok tak před soutokem stačí ještě opsat několik oblouků. V místě původního soutoku vznikly rozšířením a prohloubením původních koryt dvě tůně. Další tůně vznikly z původního koryta Rokytky a jsou propojeny s novým mělkým korytem, které vede v několika obloucích středem suchého poldru. Břehy tůní jsou upraveny jak pozvolně, tak i strmě. Kolmé břehy se stávají domovem různých druhů ptáků, jako je ledňáček, který se vyskytuje v nedaleké pískovně a která byla vyhlášena přírodní památkou. Pozvolné břehy porostlé mokřadní vegetací zase využívají obojživelníci k rozmnožování.
Původní koryto Rokytky bylo mimo tůně zasypáno. Nad soutokem Rokytky a Hostavického potoka mělo původní koryto Rokytky částečně přírodní charakter, s řadou vzrostlých stromů. Nové meandrující koryto Rokytky je vedeno velkým obloukem zleva původního koryta, které bylo v rámci revitalizace zrušeno. Aby mohly být zachovány veškeré stromy podél původního koryta, byla v okolí stromů vytvořena řada malých tůněk různých hloubek a velikostí.
Nová koryta byla hloubena vždy v rostlém terénu a jejich břehy nejsou nikterak opevněny. Štěrk byl do koryt dáván pouze v místě brodů, jako stabilizace dna proti vymílání a zahlubování. Šířka koryt se pohybuje od 0,5 m u Svépravického potoka po 2−3 m u Hostavického potoka a Rokytky. Hloubka koryt je od 0,1 do 0,8 m; koryto Rokytky je navíc provedeno jako složený profil, kdy samotné koryto je dimenzováno na cca 30-ti denní průtok a do jednoletého průtoku se vody rozlévají do bermy. Veškeré vody větší než Q1 se rozlévají do plochy suchého poldru.
Nová koryta potoků byla osázena cca 200 mladými stromky, zejména olšemi, jasany, javory a duby. Své místo zde našly i keřové skupiny, složené pouze z druhů našich domácích dřevin, jako jsou trnky, kaliny, brsleny a vrby. Tůně a některé části koryt byly navíc osázeny mokřadní vegetací, jako jsou kosatce, kyprej a různé druhy trav. Výsadby byly prováděny vždy skupinovitě tak, aby nedošlo k přílišnému zastínění vodního toku a střídala se místa s dřevinným a bylinným břehovým doprovodem. Stejně byla prováděna i výsadba kolem tůní.
Celkově byla snaha vytvořit na ploše suchého poldru širokou říční nivu s meandrujícími toky, s tůněmi, mokřady a skupinovitě roztroušenou vegetací. Zhruba 1/3 plochy bude pravidelně udržována kosením jako louka.
V rámci akce byl vytvořen i systém informačních tabulí, který návštěvníky seznamuje se suchým poldrem a jeho funkcí, významem tůní a revitalizací a jaké živočichy a rostliny je možné v poldru a okolí spatřit.
Běžný provoz suchého poldru nebyl revitalizací nikterak narušen. Díky revitalizaci bude sice docházet k častějším rozlivům vody do prostoru suchého poldru, ale tím dojde k většímu žádoucímu zadržení vody v krajině, a tím i zlepšení životního prostředí poldru a okolí.
Fotografie z průběhu revitalizace suchého poldru
Revitalizace Čihadla II ‒ Svépravický potok 2015
Tato revitalizace navazuje na úpravy provedené v roce 2008 a týká se území mezi suchým poldrem Čihadla, rybníkem V Pískovně a Matiňákem. Její hlavní částí, která byla dokončena v roce 2015, je úprava původně narovnaného Svépravického potoka, který zde spíše připomínal odvodňovací kanál než potok. Dno potoka bylo navýšeno o 1,5 m a na vzniklém prostoru, který dosahoval šíře až 10 m, se vymodelovalo nové klikatící se koryto, místy stabilizované kamenným záhozem.
Betonový stupeň u nátoku do Pískovny byl zrušen a nahradil ho krátký kamenný skluz, nad nímž se koryto rozšířilo, a vznikla zde malá vodní plocha. Součástí těchto úprav byla i přestavba mostu přes potok.
Původní betonový kanál od výtoku z rybníka Martiňák byl zasypán a nově zbudovaný odtok má nyní tvar přírodě blízkého koryta s pozvolnými břehy. Na poli vedle Martiňáku vznikla také nová tůň o ploše 1 800 m2. Úpravou prošel i nátok a odtok z rybníka V Pískovně. Voda z Pískovny původně odtékala do Rokytky. Nyní má však nový odtok, který zásobuje vodou přilehlý mokřad v západní části Pískovny a voda se pak vrací zpět do Svépravického potoka.
V rámci revitalizace byla zpevněna také cesta vedoucí od Svépravického potoka k brodu přes Rokytku.
Projekt byl spolufinancován z operačního programu Praha ‒ Konkurenceschopnost.
Celková plocha revitalizovaného území je 27 ha
Nově vybudovaných koryt: 1605 m
Svépravický 1132 m
Rokytka 200 m
Hostavický 273 m
Plocha nových vodních ploch 7 800 m2
Přehled projektu revitalizace SN Čihadla (pdf)
Ochrana přírody
Lokalitu s názvem Čihadla představuje otevřená niva s fragmenty dřevin mezi Hostavicemi a sídlištěm Černý Most v Praze 14. Osou území je tok Rokytky, jehož původně umělou regulací narovnané koryto bylo revitalizační úpravou prodlouženo vytvořením sekundárních meandrů a slepých ramen, simulujících luční tůně otevřené ploché údolní nivy. Realizovanými zásahy vzniklo prostředí podobné vlhké až mokřadní nivě s teplotně exponovanými vodními plochami. Celá lokalita je ze severu chráněna pásem lesního porostu, z východní strany má přímou návaznost na volnou krajinu s významnými přírodními prvky, včetně zvláště chráněných území. V současné době probíhá v dotčeném územním celku poměrně intenzivní sukcesní proces, jehož součástí je postupné obsazování nově vzniklých ekologických nik.
Plocha retenční nádrže je v současnosti z větší části porostlá lučními společenstvy ovsíkových luk, zčásti také společenstvy rákosin, bylinných porostů podél vodotečí a vysokostébelných ostřic. V centrální části plochy byla vybudována soustava tůněk a „slepých ramen”, do nichž byly vysazeny některé v ČR vzácné mokřadní druhy (Butomus umbellatus, Carex pseudocyperus, Nymphaea alba, Nymphoides peltata, Schoenoplectus lacustris).
Při průzkumu prováděném v roce 2010 bylo celkem zjištěno 181 druhů cévnatých rostlin. Relativně vysoká druhová diverzita, která stojí za pozornost, je na této lokalitě dána jednak její rozlohou, jednak širší nabídkou biotopů než na jiných lokalitách. Počet druhů navíc doplňují četné výsadby dřevin a vodních bylin, včetně ochranářsky zvlášť významných druhů.
Vážek bylo na lokalitě zjištěno 12 druhů, ale nebyly zjištěny žádné vzácnější druhy. V rámci Prahy ale jde určitě o nadprůměrně důležitou lokalitu. Byly zjištěny jak druhy typické pro tekoucí vody (u potoků), tak pro vody stojaté (u slepých ramen a dále od vody). Nejvíce druhů vážek bylo pozorováno u tůní s pestrou litorální vegetací.
V tůních a potocích se vyskytuje 12 druhů vodních měkkýšů. Všechny druhy jsou běžné a široce rozšířené, a to i na území Prahy. Některé druhy se vyskytovaly i ve vysokých koncentracích, a to včetně 2 zavlečených druhů – písečníka Potamopyrgus antipodarum a levatky Physella acuta. Spolu s aktuálními průzkumy se podařilo nashromáždit informace o celkem 294 druzích motýlů v rozsahu celého řádu. Osm druhů jsou druhy stenotopní, s úzkou vazbou na typické biotopy lokality. Celkem 65 druhů je 3. stupně indikační hodnoty, které vypovídají o celkové zachovalosti hodnocených biotopů.
Chov ryb
Vodoteče jsou součástí sportovního rybářského revíru 401 008 ROKYTKA 1, který obhospodařuje Český rybářský svaz, územní svaz města Prahy. Rybolov smí být prováděn pouze na toku Rokytky a tůních přímo spojených s Rokytkou. Na přítocích (v prostoru poldru to jsou Hostavický a Svépravický potok) a tůních mimo koryto Rokytky je rybolov zakázán.
Tento revír je ve sdruženém rybolovu, to znamená, že chytat ryby jsou oprávněni držitelé povolenek územních (pražských), celosvazových a celorepublikových. Do této části toku nejsou záměrně nasazovány žádné druhy ryb.
Mapa SN Čihadla
Leták SN Čihadla po revitalizaci ke stažení (pdf)
