Strnad

Katastrální území: Hostivice, Praha-západ
Vodní tok: Litovicko-Šárecký potok
ČHDP: 1–12–02–004
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: biologický, retenční,
krajinotvorný, chov ryb
Plocha hladiny: 83 447 m²
Objem nádrže: 114 015 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz, výška 3 m
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné čištění sdruženého objektu, údržba zeleně a úklid.

Historie

Rybník Strnad se nachází za hranicemi Prahy, na území města Hostivice, a je napájen vodou z Litovického potoka. Z pravé strany se ještě do rybníka vlévá malý Zličínský potok.

Nad rybníkem Strnad se nachází významná soustava Litovických rybníků, jako je Břevský, Litovický, Kala a menší Bašta a Strahovský potok.

Historické momenty

Výstavbě rybníka předcházelo vybudování suché retenční nádrže, která byla dokončena kolem roku 1958 a sloužila k zmírnění velkých vod při povodních. Po roce 1969 byla původní nádrž přestavěna na rybník a upravena do dnešní podoby. Dnes má rybník nejen funkci krajinotvornou, ale také má význam pro zlepšování kvality vody Litovického potoka nad rekreační nádrží Džbán.

Rybník před rekonstrukcí

Revitalizace

V roce 2007 bylo provedeno odbahnění rybníka a oprava opevnění hráze. Z rybníka bylo odvezeno 25 000 m³ sedimentu. V rámci úprav se kolem rybníka vysadilo mnoho nových stromů a keřů. Ovšem díky špatně fungujícím čistírnám odpadních vod ČOV Hostivice a ČOV Klio na Zličíně končilo v rybníce Strnad stále velké množství kalů. Dalšímu zanášení rybníka napomáhalo i špatné zemědělské hospodaření na pozemcích v okolí Litovicko-Šáreckého potoka nad rybníkem. V roce 2013 se podařilo intenzifikovat ČOV Hostivice a následně i zcela zrušit ČOV Klio. Díky rozsáhlé revitalizaci Litovicko-Šáreckého potoka nad rybníkem Strnad, kterou realizovalo město Hostivice, se podařilo minimalizovat i splachy z okolních zemědělských pozemků. Do té doby se ale v rybníce opět usadilo téměř 22 000 m³ sedimentu. Druhé odbahnění rybníka proběhlo v roce 2018. Součástí odbahnění byla i oprava vypouštěcího zařízení, které bylo sanováno a obloženo kamenem.

Ochrana přírody

Z přírodního hlediska je rybník díky své rozloze velmi zajímavou lokalitou, zejména pro vodní ptactvo. Běžně zde můžeme spatřit kachnu divokou, labuť velkou, lysku černou nebo poláka chocholačku. Velká vodní plocha láká ptáky i k zastavení za potravou, v době tahu nebo zimování, a jako napajedlo. Loví zde například volavka popelavá či kormorán velký. V korytech pod hrází rybníka, která jsou prorostlá bujnou vegetací, jsou ideální podmínky pro skokana zeleného a další obojživelníky. Břehy rybníka jsou porostlé mladými olšemi, topoly a vrbami a jsou silně ovlivněny lidskou činností. Chybí zde také souvislejší pás mokřadního rostlinstva, tzv. litorální pásmo, na které je vázáno mnoho dalších organismů.

Chov ryb

Rybník slouží také k extenzivnímu chovu ryb, zejména kapra obecného, štiky a lína. Extenzivní chov je zaměřen zejména na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka. Každý podzim se provádí výlov.