Vokovický rybník

Katastrální území: Praha 6 − Vokovice
Vodní tok: Litovicko-Šárecký potok
ČHDP: 1–12–02–004
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: zachycení splavenin − ochrana nádrže Džbán před nadměrným zanášením, krajinotvorný
Plocha hladiny: 1 415 m²
Objem nádrže: 1 600 m³
Typ vzdouvací stavby: není vybaven hrází, vzdutí vyvoláno přehrazením koryta Litovicko-Šáreckého potoka dřevěnými hradidly

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné čištění požeráku, údržba zeleně a úklid.

Historie

Vokovický rybník patří mezi pražské historické rybníky a je zakreslen již na mapách z roku 1848. Jednalo se o klasický návesní rybníček, který většinou sloužil jako zásobárna vody při požáru, pro plavení koní, nebo vodní drůbež. V 50. letech minulého století v rámci výstavby vodní nádrže Džbán byl rybníček přestavěn na jakýsi lapač splavenin. Původně byl rybník asi o metr hlubší a aby se dal dobře čistit bylo dno zasypáno štěrkem a vybetonováno. Nábřežní zdi byly opraveny a byl vybudován obtok z betonových trub. Sedimenty unášené Litovicko-Šáreckým potokem se zde měly usadit a při pravidelném čištění neměly zanášet a znečišťovat níže položené koupaliště.

Historické fotografie a mapy

Fotografie rybníka před revitalizací

Revitalizace

V roce 2021 proběhla celková revitalizace rybníka a jeho okolí. Původní úpravy prováděné v 50. letech zcela dosloužily, a proto bylo zapotřebí rybník kompletně opravit. Část nábřežních zdí musela být díky nedostatku prostoru obnovena, větší část břehů však byla zpozvolněna, zatěsněna jílovitou zeminou a opevněna kamennou rovnaninou. Obtok z betonových trubek byl zrušen a nahradila ho nízká betonová zídka skrytá pod hladinou, která však při upuštění rybníka umožní převod vody u pravého břehu. Zásadní změnou na rybníce bylo zbudování bezpečnostního přelivu a zkapacitnění koryta potoka pod rybníkem, což se projeví i na zmenšení záplavového území v okolí. Bezpečnostní přeliv má podobu rybího přechodu, a umožní tak některým druhům ryb, aby migrovaly proti proudu. Původní betonové koryto potoka bylo vybouráno a nahradilo ho přírodě blízké koryto vyskládané z velkých balvanů.

Nábřežní zdi byly opatřeny stylovým kovaným zábradlím, které doplnily historické kamenné patníky posbírané z různých míst v Šáreckém údolí.

Zajímavostí je, že na zdi a bezpečnostní přeliv byl použit očištěný kámen ze starého opevnění Kunratického potoka. Celá stavba tak velice dobře zapadne do kontextu historické návsi, která je lemována několika památkově chráněnými budovami ze 17.−19. století.