Dívčí Hrady
Celková rozloha: 0,34 ha – stromořadí hrušně, 0,10 ha – stromořadí ořešáky, 0,04 ha – stromořadí slivoně jih, 0,05 ha – stromořadí slivoně sever
Doplňkově: jeřáb oskeruše
Katastrální území: Jinonice (dříve Řeporyje)
Počet stromů (2021): 98
Ovoce k natrhání: ořechy, hrušky, švestky, malvice oskeruše
Určené odrůdy
- Hrušně: Clappova, Děkanka Robertova, Hardyho, Solanka, Wiliamsova
- Slivoně: Gabrovská, Jefferson, Královna Viktorie, Těchobuzická, Valjevka
- Ořešáky: Jupiter, Kardinál, Seiferdorfský
Pozoruhodná pláň. Tak by se bez nadsázky dala označit rozlehlá plocha, rozprostírající se v jižní části Radlic. V jejím středu stojí bytelná dvojitá ohrada pro vzácné koně Převalského a v ní se prohání několikahlavé stádo divokých koní. Výběh je detašované pracoviště pražské zoologické zahrady, která má jejich chov na starost.
Kolem ohrady se začínají zelenat nové výsadby rozličných, převážně listnatých stromů. Své místo tu mají i ovocné druhy – slivoně, hrušně a ořešáky. Kromě nich jsou tu vysázeny i neobvyklé jeřáby oskeruše.
Jeřáby oskeruše jsou stromy známé spíše na Moravě, kde rostou krásné letité exempláře. V dobrých podmínkách se dožívají bez problémů mnoha desítek let a jsou doložené i stromy staré více než 300 let. V Čechách lze najít jeřáby oskeruše v Českém středohoří, kde jim vyhovují místní přírodní podmínky. Korunu mívají mohutnou a svou výškou mohou dosáhnout až k 15 metrům.
Plodí malvice podobné malým hruškám či jablkům, které je možné konzumovat či zpracovat do marmelád nebo pálenek. Jen je třeba dát pozor na správný způsob sklizně. Doporučuje se nechat plody dostatečně změknout či projít mrazem, protože pokud se plody ochutnají nezralé, zůstane na jazyku dlouhotrvající trpkost.
Historie
Na začátku 19. století zde bývala řada menších polí pospojovaných polními cestami, kde se tradičně hospodařilo. Místní poklidné zemědělské využívání krajiny však bylo přerušeno druhou světovou válkou. V té době se o planinu začala zajímat německá armáda, která si ji vyhlédla jako ideální strategickou plochu na ochranu nedalekých továren, a umístila na ní stanoviště protiletadlového dělostřelectva. Dosud jsou jeho pozůstatky dohledatelné v terénu vně i uvnitř ohrady koně Převalského.
Po skončení druhé světové války se krajina začala znovu zemědělsky využívat. Za komunistické totality docházelo ke scelování zdejších půdních bloků, až nakonec vznikl jeden velký širý lán. Tehdejší dobu si dobře vybavuje i místní zahrádkář, který na období zemědělského využívání vzpomíná: „Na poli se pěstovala hlavně kukuřice a zelená píce. My zahrádkáři jsme si chodili pro nesebranou kukuřici, abychom nakrmili drobné zvířectvo.“ Další zahrádkářka zmiňuje i rekreační využití pláně okolo pole: „Přes léto tam jezdila auta, lidé se kolem opalovali na dekách a na podzim po sklizni se zase na pláň zpravidla nahrnuly děti, které zde pouštěly draky. Celá oblast je dosti větrná.“
Po sametové revoluci v roce 1989 se chvíli uvažovalo o zastavění planiny, od čehož se nakonec upustilo. Místo toho zde založil odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy rozlehlý krajinný park, který svou velikostí umožnil na plochu umístit celou řadu prvků včetně ovocných výsadeb. Hrušně, slivoně, ořešáky i jedlé jeřáby oskeruše byly vysázeny v roce 2017. Ovocné výsadby mají charakter alejí a lemují síť cest vedoucích od severu na jih.
Alejové ovocné výsadby podél cest byly hojně podporované v dobách Marie Terezie. Jedním z důvodů bylo poskytnutí stínu a ovoce pochodujícím vojákům habsburské monarchie. V současnosti mohou ovocné výsadby stejně posloužit lidem pohybujícím se místní krajinou. Ve zdejších větrných podmínkách lze ocenit i jejich funkci větrolamu.
Péče o sad
V současné době se provádí mozaikovitá postupná seč, což je optimální způsob péče pro řadu druhů rostlin, které by se jinak třeba nestihly rozmnožit i živočichů, kteří zde nacházejí živné rostliny i vhodný úkryt pro své přežívání. I posekaná tráva zde najde své využití. Suší se na seno a je balíkována pro hospodářská zvířata.
Další rostliny a živočichové
Na planině Dívčích hradů najdeme celou řadu lučních rostlin jako je štírovník růžkatý, svízel syřišťový či velmi známý jetel luční. Celá plocha je poměrně pestře kvetoucí a přitahuje řadu motýlů, jako je například jetelovka menší, okáč poháňkový, soumračník rezavý, bělásek řepkový nebo modrásek jehlicový.
Ve výběhu koní Převalského jsou umístěny budky pro dudky chocholaté a poštolky obecné. Právě poštolku lze často zahlédnout, jak na nově vysazených stromech vyhlíží potravu. Dravci mají pro ochranu ovocných výsadeb velký význam, neboť pomáhají snižovat počty drobných savců (zejména hrabošů). Pokud však tito ptáci využívají větve mladých stromů příliš intenzivně, může to vést až k poničení zapěstované koruny, proto je vhodné umístit na lokality s novou výsadbou takzvané berličky pro dravce. Jedná se o jednoduché konstrukce ze dřeva ve tvaru T, které umožní ptákům dobrý přehled nad krajinou a zároveň ochrání nově vysazené stromky.
Z plžů se zde vyskytuje například původně středomořský druh tmavoretka bělavá.
Zajímavosti
Od roku 2017 probíhá ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou na pláních Dívčích hradů speciální management, jehož snahou je návrat populace modráska vičencového. Ten byl v Praze naposledy spatřen v roce 2004, a díky tomuto projektu se nyní vyskytují na Dívčích hradech nižší stovky jedinců. Průběh projektu přiblížil jeho vedoucí Michal Knapp: „Lokalita byla vybrána ve spolupráci s odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Z našeho pohledu byla ideální, protože místní ornou půdu bylo možné přeměnit na jiný biotop, a hlavně lokalita sousedí s původním místem výskytu modráska vičencového v Praze, proto bylo naším cílem navrátit druh právě sem.“
Nejprve proběhly dosevy živných rostlin motýlů, a to zejména vičenců, bez kterých modrásek vičencový nemůže existovat. Když byla zajištěna vhodná skladba rostlinného společenstva, přistoupilo se k introdukci. Pro založení nové populace si entomologové vypůjčili pár samic z Českého středohoří. Později z nich vychovali v laboratoři housenky, které odnesli na plochu Dívčích hradů osázenou vičencem. Populace modráska nejen přežila, ale nyní se zdárně šíří i do svého okolí. Na loukách, které byly osety vhodnými rostlinami, probíhá speciální způsob obhospodařování s ohledem na udržení populace modráska vičencového.
Větrná planina Dívčích hradů před výsadbou stromů připomínala možná širé bezlesé mongolské stepi. I proto si ji ve spolupráci s odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy vyhlédla pražská zoologická zahrada, aby zde od dubna 2021 umístila stádo koní Převalského. Ošetřovatelé každý den vyjedou na obhlídku stáda, aby se přesvědčili, že jejich svěřenci mají vše, co potřebují. O tom, že myšlenka umístit právě sem divoké koně byla správná a místní podmínky lichokopytníkům vyhovují, nejlépe svědčí fakt, že se již v červnu 2023 narodilo místní klisně první hříbě.
