Na Krutci

Celková rozloha: 3,55 ha
Katastrální území: Vokovice
Počet stromů (2019): 467
Ovoce k natrhání: ano, i přes své stáří nabízejí jabloně poměrně velké množství plodů. Staré slivoně již téměř neplodí, mladé stromky teprve plodit začínají.

Odrůdy

Jabloně: staré jabloně byly pomologicky určeny jako Boikovo obrovské, Landsberská reneta, Croncelské, Baumanova reneta, Citronové zimní, Strýmka, Bernské růžové, Parména zlatá, Kardinál žíhaný, Matčino, Panenské české, tyto odrůdy jsou taktéž nově sázeny

Slivoně: staré slivoně pomologicky určené nejsou, sad dosazujeme starými odrůdami − Chrudimka, Hamannova, Ruth Gersteter, Bystrická, Malvazinka Zimmerova, Vlaška, Wangenheimova a švestka domácí

Třešně (neurčené)

Sad Na Krutci je jeden z nejrozlehlejších pražských sadů s desítkami slivoní a stovkami jabloní. Nachází se v přírodním parku Šárka − Lysolaje nedaleko přírodní památky Jenerálka. Jedná se celkem o 4 sady, tři jabloňové a jeden slivoňový.

Slivoňový sad čítá desítky švestkových stromů ve všech věkových kategoriích (od mladých stromků po torza). Staré stromy mají plody již zcela výjimečně (3-4 stromy), mladé stromky postupně vstupují do plodnosti. Kromě švestek zde doplňkově lze najít i starší myrobalány a třešně.

Jabloňové sady jsou zde tři. Většina starých jabloní je stále velmi plodná. Výsadby mladých stromků jabloní se prováděly zejména v největším sadu, protože zbývající menší sady mají málo prostoru na případnou výsadbu nových stromků, stávající jabloně vyplňují veškerou plochu. Mezi jabloňovými sady protékají drobné potůčky.

V největším jabloňovém sadu jsou umístěna dvě pobytová mola pro rekreaci návštěvníků.

Historie

Dle nejstarších leteckých snímků z roku 1938 se na území nynějšího sadu nacházelo pole, čemuž odpovídá i kategorie v pozemkové knize, kde pozemky jsou vedeny jako role. Do roku 1962 patřil podle pozemkových knih pozemek sadu buniverzitnímu profesorovi a lékaři Josefu Hamerníkovi. Byl to potomek významné podnikatelské a později i šlechtické rodiny Daubků, kteří měli sídlo na liteňském velkostatku. Zde je potřeba dodat, že oficiálně vlastnictví přešlo v roce 1962, v pozemkových knihách je však poznámka z roku 1948, že ministerstvo zemědělství zamýšlí tyto nemovitosti převzít. Po něm vlastnictví přešlo na Státní statek hlavního města Prahy.

Výsadba sadu byla zahájena patrně výsadbou slivoní v roce 1953 (na ortofotomapě z roku 1953 jsou patrné výsadbové jamky, viz fotogalerie). Jabloňové sady byly vysázeny později, mezi lety 1953−1966, v té době byla rozloha ovocných sadů největší a i v okolí byly provedeny ovocné výsadby. Postupně však okolní sady zarůstaly. Velký jabloňový sad (v severozápadní části ortofotomapy ze srpna roku 2012) potkal podobný osud jako většinu pražských sadů, a to zarůstání náletovými dřevinami. Tomuto osudu se vyhnuly zbývající dva menší jabloňové sady a také slivoňový sad (na ortofotomapě v jihovýchodní části) − díky činnosti místních chovatelů králíků a drůbeže byly sady uchráněny před zarůstáním.

Na okraji sadu stával takzvaný ouhor a statek Salátka, kde byly chovány krávy. Jeho existence je patrná z Orientačního plánu královského hlavního města Prahy. V roce 1957 dostal ouhor i statek k využívání Český svaz chovatelů, z.s., Základní organizace Praha 6 − Vokovice. Současně s tím bylo vyjednáno, že si mohou i pro svou potřebu sekat trávu pro králíky v sadu.

Chovatele nutila potřeba krmiva sady každoročně kosit. Část biomasy byla určena k okamžitému zkrmení, část k sušení sena. Tyto plochy jsou dodnes krásnou ukázkou funkčních lučních sadů, tedy sadů, které slouží nejen jako zdroj ovoce, ale také jako zdroj krmiva. Různá potřeba krmiva jednotlivých chovatelů v různou dobu přináší další pozitivum. Tím je postupná a částečně náhodná seč, případně sušení sena, přičemž k plošné seči dochází zcela výjimečně. Neposečené plochy či opomenuté pásy poskytují domov mnohým bezobratlým a současně je ponechán rostlinám prostor k vysemenění.

V tehdejších dobách byl o trávu velký zájem a pamětník pan Vlastimil Simon vzpomíná: „Tři roky jsem musel čekat, než na mě vůbec připadl nějaký díl trávy. Do té doby jsem chodil do blízké Šárky s nůší, abych měl jídlo pro králíky”. Chovatelé si vyměřovali svoje podíly na trávě podle toho, jak rostly jednotlivé stromy pěkně po řadách. Ve statku Salátka bydlel i hlídač, který dohlížel i na to, aby se nekradlo ovoce, které dozrávalo. Poté se někdy před rokem 1975 přišel chovatelům příkaz z města, že se statek do tří dnů vyklidit od sena a věcí, které tam měli uskladněny, protože má být zbourán. Podle pana Simona si statek pravděpodobně spletli s jiným statkem Salátka, co se nachází na Kotlářce a zbořili ho omylem. Chovatelé si místo něj vystavili vlastní budovy, ale funkce hlídače sadu a správce statku tím zanikla.

Níže v Šárce zase bydlel pan Holman, který měl stádo ovcí. Ovce se mu občas do sadu zaběhly a pásly se v něm, za což byl pan Holman pokutován. V dnešní době na Krutci probíhá cílená pastva, která je městem financována. V jabloňovém sadu jsou umístěny včelí úly.

Počátkem roku 2013 byl naším odborem zadán plošný hektarový výřez velkého jabloňového sadu, koncem téhož roku jsme v tomto trendu pokračovali. Na podzim roku 2013 bylo také vyřezáno zmlazení podnoží slivoní ve slivoňovém sadu a drobné nálety. Na podzim 2013 proběhly první dosadby ovocných stromů, zejména slivoní, ve výsadbách slivoní budeme pokračovat, zahájíme dosadby jabloní do velkého jabloňového sadu. Další dosadby jabloní proběhli na jaře v roce 2018.

Další rostliny a živočichové v sadu

sadu byl potvrzen výskyt celé řady kovaříků například kovaříka narudlého. Dále zde byl pozorován z motýlů bělásek řepový a četný počet okáče šedohnědého. Z rostlin se zde vyskytuje v hojném počtu léčivý řepík lékařský. Na ovocných stromech můžeme spatřit i jedlou dřevokaznou houbu z čeledi chorošovitých − sírovec žlutooranžový.