tis červený
Taxus baccata
Common/English yew
Taxaceae (tisovité)
Charakteristika:
Strom často od země větvený do více kmenů, ve výsadbách roste i jako keř (pocházející většinou z vegetativního větvení). U stromových jedinců je koruna jehlancovitá, ve stáří až kuželovitá či oválná, od země zavětvená, výjimečné exempláře dorůstají i přes 15 m výšky. Keřové tvary jsou častěji širší nežli vyšší, nepravidelně rostoucí, nikdy netvoří kolmé kmeny. Tyto keřové tvary pocházejí z vegetativního množení.
Tis je pomalu rostoucí dlouhověký druh. Již v mladém věku se na jedincích tvoří plátkovitě nebo nepravidelně destičkovitě odlupčivá červenohnědá borka. Ta je do vysokého věku poměrně tenká. Větve jsou ohebné, mladé větvičky jsou zelené, později hnědozelené, lysé. Jehlice jsou měkké, nebodavé, na konci pozvolna zašpičatělé s krátkým řapíkem. Líc jehlic je tmavozelený, někdy lesklý, na rubu světlezelený se dvěma nenápadnými šedozelenými pruhy průduchů, jehlice jsou dvouřadě uspořádané. Květy se objevují brzy zjara, jsou neznatelné, avšak nápadné velmi výrazným pylováním. Pyl není agresivní co se alergenity týče. Semena jsou elipsoidní, na konci zašpičatělá, hnědá, jsou kryta ve spodní části otevřeným dužnatým arilem, tzv. míškem, červené barvy. Celá rostlina je prudce jedovatá, pouze dužnatý aril jedovatý není a často slouží jako potrava ptákům.
Stanoviště:
Nenáročná dřevina nejlépe rostoucí v zastíněných, vlhčích, nikoliv však mokrých stanovištích. Snese však poměrně dobře i sucho, ačkoliv v takových podmínkách nedosahuje příliš velkých rozměrů. Starší jedinci dobře rostou i na plném slunci, ti mladší mohou být v zimních měsících přímým slunce poškozováni.
Výskyt:
Druh je rozšířen v celé Evropě od severní Afriky až po Irán, na západě zasahuje do Británie a Irska, na severu pak do Skandinávie a Pobaltí.
Zajímavost:
Jedná se o stínomilný jehličnan, který navíc jde velmi dobře tvarovat či zmlazovat, druh velmi dobře obráží a používá se pro výsadbu živých plotů a stěn, které jsou pravidelně řezány.
Common/English yew
Taxus baccata
Taxaceae (yew family)
Description:
The tree often branches into multiple trunks from the ground, also growing as a shrub in artificial stands (usually resulting from vegetative branching). Tree specimens a pyramidal crown, turning conical to oval when old, branched from the ground up, and rare specimens exceed 15 metres in height. Shrub forms are often wider than taller, capriciously growing, and never form perpendicular trunks. The shrub forms result from vegetative propagation.
Yew is a slow-growing, long-lived species. Reddish-brown ross, peeling in slices or irregular plates forms on specimens at a young age. It remains quite thin until old age. Branches are flexible; young twigs are green, later brownish green, and bald. Needles are soft and not prickly, with gentle points and short stem. Their top side is dark green, sometimes glossy; the bottom side is light green with two inconspicuous greyish-green strips of stomata, and the needles are distichous. Flowers appear early in the spring, are unremarkable visually notable with pollen. The pollen is not an aggressive allergen. Seeds are ellipsoid, pointed, and brown, and are covered by a red aril, a fleshy berry-like fruit open at the bottom. The entire plant is strongly poisonous, only the fleshy aril is not and is often eaten by birds.
Stand:
Modest tree prospering in shady and moist but not wet locations. It can tolerate drought quite well, but will not grow very large. Older trees thrive in full sunlight as well, but direct sunlight can harm younger trees in the winter.
Range:
The species is present all over Europe, from North Africa to Iran, to the UK and Ireland in the west, and to the Scandinavia and Baltic states in the north.
Point of interest:
A conifer that prefers shade, it can be easily shaped and revived, sprouts very well, and is used for hedge fences that are cut regularly.
