Zajímavosti
Letohrádek Kinských
Letohrádek Kinských, nově též zvaný Musaion, je předměstská klasicistní vila z 19. století. Letohrádek nechal v letech 1827–1831 vystavět kníže Rudolf Kinský na místě zpustlých vinic. Reprezentativní empírový objekt byl zbudovaný dle projektu vídeňského architekta Jindřicha Kocha.
Pomník Hany Kvapilové
Plastika obdivované herečky Národního divadla byla vytesána z tyrolského mramoru dvorním kameníkem Jana Štursy Otakarem Velínským a byla osazena u jižní zdi zahrady Kinských v roce 1914.
Dřevěný kostelík sv. Michala
Trojvěžový kostel sv. Michala sloužil sakrálním účelům původně v obci Velké Lúčky na Podkarpatské Rusi poblíž Mukačeva a po roce 1793 v obci Medvedevcy. V roce 1929 slavila Československá republika svatováclavské milénium, spojené s vysvěcením dokončené katedrály sv. Víta, a zároveň desáté výročí připojení Podkarpatské Rusi. Při této příležitosti došlo k opětovnému rozebrání kostelíka a jeho převezení do Prahy.
Dolní jezírko se sochou Herkula a horní jezírko se sochou lachtana
Vodovod zásobující letohrádek a přilehlé pozemky nechal vybudovat kníže Rudolf Kinský v letech 1829–1831. Využil vyvěrajících podzemních pramenů a jejich vydatnost zvýšil vybudováním štol. Toto zajímavé technické dílo napájelo tehdy tři velké kašny, dvacet tři kašen malých a tři jezírka. V dolním jezírku je umístěna raně barokní pískovcová socha Herkula, umístěná do r. 1938 na Kampě. Autorem sochy lachtana, umístěné v horním jezírku v roce 1953, je Jan Lauda.
Strahovský klášter – Královská kanonie premonstrátů na Strahově
Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Od založení v roce 1143 nebyla kontinuita její existence prakticky přerušena. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví, součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna. Strahovský klášter je od roku 1989 národní kulturní památkou.
Petřínská rozhledna
Členové klubu českých turistů navštívili v roce 1889 světovou výstavu v Paříži, jejíž atrakcí se stala Eiffelova věž. Po vzoru této věže se u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 rozhodli vystavět v Praze její 5x menší napodobeninu. Stavba byla zahájena 16. března 1891 a veřejnosti slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Rozhledna je celoročně přístupná veřejnosti.
Kostel sv. Vavřince
Na místě dnešního kostela sv. Vavřince se dříve nacházela nejprve románská, později goticky přestavěná kaple sv. Vavřince, která je zmiňována již v roce 1135. V blízkosti kostela, který je starokatolickým katedrálním chrámem, se konaly ve středověku popravy. V 1. polovině 18. století proběhla barokizace svatyně do dnešní kopulovité podoby se dvěma věžemi a poblíž kostela byla zbudována kaple Božího hrobu jako součást záměru vytvořit na Petříně novou tradici pobožností křížové cesty. Kaple Kalvárie, nacházející se vedle kostela, byla postavena v roce 1737.
Zrcadlové bludiště
Zrcadlové bludiště, původně zbudováno pro Zemskou jubilejní výstavu, se nachází v těsném sousedství Petřínské rozhledny. Bludiště vede k dioramatickému obrazu, který znázorňuje scénu z konce třicetileté války „boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648“. Otevřeno je celoročně.
Štefánikova hvězdárna
Štefánikova hvězdárna, zprovozněná v roce 1928, je určena široké veřejnosti a slouží především k popularizaci astronomie a příbuzných přírodních věd. Hvězdárna nabízí veřejné pozorování denní i noční oblohy, vesmírných objektů a popularizační přednášky z astronomie a kosmonautiky.
Lanová dráha na Petřín
Pozemní lanová dráha na Petřín zajišťuje přepravu osob na vrch Petřín. Pravidelná přeprava cestujících byla zahájena v červenci 1891. Původně byly vagony taženy systémem vodní převahy, později, v roce 1932, byla lanovka elektrifikována. V letech 1965 a 1967 došlo na Petříně vlivem dlouhotrvajících dešťů k sesuvům půdy, které způsobily poničení části drážního tělesa. Opětovný pravidelný provoz byl zahájen až v červnu 1985 a dráha v tomto provedení funguje dodnes.
Hladová zeď
Tuto hradbu nechal vybudovat v letech 1360–1362 český král a císař Karel IV. jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malá Strana) a rovněž Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Dalším účelem bylo rozšíření prostoru pro městskou zástavbu. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361, kdy patrně část chudiny našla jistotu výdělku v krušných časech na stavbě opevnění, jež ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů.
