Stromovka rybníky

Katastrální území: Praha − Bubeneč
Vodní tok: Vltava
Typ nádrže: boční
Účel nádrže: krajinotvorný a ekologický
Plocha hladiny: 16 300 m²Objem nádrže: 11 400 m³Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Rudolfův rybník:
Plocha hladiny: 8 285 m²Objem rybníka: 6 058 m³

rybník Šestáček:
Plocha hladiny: 1 317 m²Objem rybníka: 1 438 m³

rybník Zelený:
Plocha hladiny: 5 130 m²
Objem rybníka: 5 252 m³

rybník Rozinek:
Plocha hladiny: 1 737 m²
Objem rybníka: 931 m³

rybník Srpeček:
Plocha hladiny: 9 207 m²
Objem rybníka: 7 009 m³

rybník Slunečnice:
Plocha hladiny: 4 246 m²Objem rybníka: 3 520 m³

Správa a údržba

Na rybnících je 1× měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je několikrát týdně prováděno pravidelné čištění česlí, údržba zeleně a úklid.

Stručná historie

První zmínky o rybnících ve Stromovce pochází z roku 1548, kdy zde císař Ferdinand I. založil rybník, do něhož byla voda hnána zdviží ze břehu Vltavy. Do dalších úprav Stromovky a rybníků se pustil jeho vnuk, císař Rudolf II. Na jeho rozkaz začali r. 1582 kopáči hloubit nový rybník o rozloze 70 strychů, neboli 20 hektarů. Práce trvaly 9 let! Hráz tohoto rybníka je dnes v terénu stále patrná – jde o val táhnoucí se od Výstaviště až ke Šlechtově restauraci. Pro takovéto velkolepé dílo bylo nutné zajistit dostatečné množství vody. Rudolf II. se proto uchýlil k náročnému technickému řešení ‒ přivést vodu z Vltavy od Novomlýnského jezu tunelem pod Letnou. V tvrdé letenské skále trvalo kutnohorským havířům hloubení štoly dlouhých 11 let. Vzniklo pozoruhodné technické dílo, které existuje dodnes, tzv. Rudolfova štola.

V roce 1689 byl doprostřed tohoto velkého rybníka navezen malý ostrůvek, na kterém o dva roky později přibyla besídka s mostkem. Ostrůvek kruhového tvaru je i dnes stále znatelný, jde o nízký kopeček se starými duby.

Za Pruské války, v 18. století, došlo ve Stromovce k vykácení téměř veškerých stromů, poboření oborních zdí a rybník byl sloven. Po válce začaly být pozemky v Královské oboře pronajímány k zemědělskému využití. Poslední zmínka o funkčním rybníku pochází z roku 1749, kdy byl pronajat staroměstskému měšťanovi a rybímu handlíři Ignáci Sixtovi na tři roky. Další historická zmínka pochází až z roku 1783, kdy je rybník už vypuštěn a na jeho dně se nachází pole a louky.

V roce 1804, na popud purkrabího hraběte Chotka, je obora předána pražským stavům a stává se z ní veřejný park. Na obnovu velkého rybníka však pražští stavové vůbec nepomýšlejí. Královská obora je zvelebena ve stylu anglického parku, na dně rybníka je založeno rozárium a na louce pod letohrádkem je vystavena kamenná fontána. Koncem 19. století bylo již celé dno původního rybníka proměněno v park. Protože anglický park není bez vody myslitelný, nechali pražští stavové v roce 1882 zřídit nové rybníky. Tyto rybníky jsou ve Stromovce dodnes. Z historických pramenů víme, že stavbu rybníků prováděli stavební podnikatelé Jan Kruliš a František Zelenka za cenu 20 926 zlatých. Hloubení trvalo jeden rok, pak byly rybníky obezděny lomovým kamenem z Podbaby. Při rekonstrukci v roce 2015 byly ale nalezeny také zbytky opevnění cihlového. V září roku 1882 byly rybníky napuštěny – měly hloubku 70 cm.

Další úpravy rybníků proběhly v 50. a 60. letech 20 století. Horní rybník dostal obezdění z dlažebních kostek a betonové dno.

Historie vodohospodářského systému ve Stromovce

Historické fotografie rybníků ve Stromovce

Revitalizace po povodních 2002

Během povodní v roce 2002 byla celá Stromovka zatopena několika metry vody. Jakmile však voda opadla, byla zahájena postupná oprava celého zchátralého vodohospodářského systému. Rudolfova štola a odpad z Malé Říčky byly vyčištěny, byl zrekonstruován přívod vody do rybníků a také byla po desetiletích znovu zprovozněna fontána pod letohrádkem. Celkové rekonstrukce se dočkala i samotná Malá Říčka.

Přestože rybníky v centrální části byly po povodni také odbahněny, byl v roce 2005 zadán projekt na celkovou rekonstrukci stávajících rybníků včetně všech souvisejících vodohospodářských objektů.

Revitalizace 2014–2015

Cílem revitalizace byla celková obnova rybníků a jejich uvedení do řádného technického a estetického stavu. V první fázi bylo provedeno odbahnění, poté se budovalo nové opevnění břehů pomocí kombinace kamenné dlažby, nebo tarasu a přírodního vegetačního opevnění.

Stav rybníků ve Stromovce po povodních 2013 byl žalostný. Jak už bylo zmíněno, horní – Rudolfův rybník měl břehy opevněné zídkou z dlažebních kostek. Tento typ řádkového zdiva má většinou u vodohospodářských staveb krátkou životnost a i zde byla zídka z větší části rozpadlá. Při odbourávání této konstrukce bylo asi metr za tímto opevněním nalezeno původní cihlové zdivo, místy v lepším stavu než novodobá úprava.

Tento rybník je z větší části opevněn železobetonovou zídkou s kamenným obkladem z čediče, která je ukončena kamennou deskou o tloušťce 10 cm. V severní části byla zídka na cca 30 m přerušena a nahrazena skládaným kamenným tarasem z kamenů o hmotnosti 200 – 500 kg ukončeným 15 cm pod hladinou. Břehy jsou k tarasu vysvahovány a zpevněny kamenným pohozem. Tato úprava byla navržena jednak z důvodu výskytu cenných dřevin, jejichž kořenový systém zasahoval přes původní opevnění až do rybníka, dále pak z důvodu propojení vodního a suchozemského prostředí, což je důležité zejména pro vodní ptáky a obojživelníky.

Nátok do rybníka byl také přestavěn. Původní malou kaskádu návštěvníci parku často využívali jako brouzdaliště, přinášeli si lavičky a trávníky v okolí trpěly. Úpravy tedy vyšly návštěvnickým potřebám vstříc – nátok byl rozšířen a jeho okolí zpevněno kamennou dlažbou. Opravena byla i vyhlídka na rybník a dřevěné molo u dětského hřiště kam byla navrácena replika oblíbeného mola zvaného „kačena”.

Spodní − Zelený rybník byl původně opevněn dřevěným oplůtkem a na zkoušku tu byly umístěny kokosové válce osázené mokřadní vegetací. V tomto místě jsou však břehy vystaveny velkému namáhání a opevnění bylo během několika let zcela zničeno. Břehy erodovaly na některých místech až o 2 m.

Na Zeleném rybníce tedy byla jako opevnění použita kombinace kamenné dlažby nebo tarasu a přírodního vegetačního opevnění v méně namáhaných místech. Jde o kokosové rohože osázené kvetoucí mokřadní vegetací. Dno bylo vysypáno štěrkem, aby se voda příliš nezakalovala.

Rybníky dostaly zcela nová stavidla a opraveny byly i mostky. Nově dostaly kamenné obložení. Nestejná zábradlí mostků a vyhlídek z různých období byla odstraněna a nahradilo je restaurované secesní zábradlí z původní vyhlídky, jehož chybějící části byly doplněny replikami.

Nakonec byly rybníky osázeny lekníny a dalšími vodními rostlinami.

Rozšíření vodních ploch – nové rybníky

Projekt

Nápad na výstavbu nových rybníků vyšel z veřejného průzkumu, který následoval po katastrofálních povodních v roce 2002 a z provozních zkušeností správce parku. Podmáčené části parku se obtížně udržovaly, a povodně v roce 2013 situaci ještě zhoršily.

Projektovou dokumentaci vypracoval tým složený z zástupců hlavního města Prahy, vodohospodářů a architektů. Cílem bylo využít podmáčené plochy, chránit vzrostlé stromy a umístit rybníky tak, aby obnovený dubový ostrov působil jako významný prvek v krajině. Výsledkem byl plán dvou harmonicky sladěných vodních ploch, respektujících hlavní pohledové osy parku.

Realizace

Nové rybníky byly vyhloubeny v nejvlhčích částech bývalého Rudolfova rybníka. Právě tato skutečnost ale nakonec nejvíce komplikovala výstavbu, neboť výkopy byly prováděny pod hladinou podzemní vody. Práce musely probíhat po částech. Dno rybníků bylo stabilizováno geotextilií a pokryto kameny. Břehy v nejvíce exponovaných místech podél cest byly zpevněny těžkou balvanitou rovnaninou, na vzdálenějších a klidnějších místech byla osazena mokřadní vegetace. Přes větší rybník Srpeček vedou dvě dřevěná mola – pohodlná cesta od Šlechtovy restaurace do centrální části Stromovky. Mola mají ocelovou konstrukci ukotvenou do betonových základů a pochozí plochu z dubových fošen. Mola nemají krajnice, aby na nich mohli návštěvníci sedět.

Pro zpestření tu přibyla fontána napájená centrálním vodovodem parku. Menší rybník Slunečnice má na jihozápadním břehu kamenné terasy, které slouží jako vstup do vody a brouzdaliště. Pro údržbu ostrova byl zřízen malý dřevěný prám, dostupný veřejnosti na vlastní nebezpečí.

Zajímavosti o nových rybníčcích

Větší rybník, pojmenovaný Srpeček podle svého tvaru, a menší rybník Slunečnice, pojmenovaný podle kvetoucích slunečnic na ostrově, byly po napuštění osázeny více než stovkou bílých a žlutých leknínů a několika desítkami nových stromů.

Celková plocha nových rybníků je 13 453 m²,
objem zachycené vody činí 10 529 m³,
pro jejich vybudování bylo zapotřebí odvézt 15 060 m³ zeminy.

Fotografie z výstavby nových rybníků Slunečnice a Srpeček a opravy původních rybníků

Přírodní zajímavosti

Stromovka je domovem pestré škály živočichů, včetně vzácných a chráněných druhů. Řada z nich je vázána na vodní prostředí.

Z obojživelníků se zde vyskytují ropucha obecná a zelená a skokan skřehotavý.

Z ptáků tu, kromě běžných druhů, můžeme zahlédnout bukače velkého a lžičáka pestrého, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, nebo vzácné morčáky velké a poláky malé a společnost jim zde dělají vzácnější druhy kachen, jako např. hvízdák eurasijský nebo kopřivka obecná. Od prosince do května se zde může vyskytnout i nezaměnitelný hohol severní. V posledních letech se v Praze, a také ve Stromovce, zabydluje husice nilská, což je nepůvodní a invazní druh a do naší přírody nepatří. Park je rovněž útočištěm pro ledňáčka říčního, jejichž početnost je zde významná i v rámci celé Prahy.

Místní zajímavostí je populace kvakoše nočního. Tento tažný pták je chován v blízké zoo a každoročně bývá několik mláďat vypuštěno k posílení volně žijící populace. Několik párů volně hnízdí poblíž řeky v Troji.

Kromě vodního ptactva tu průzkumy zachytily i dravce a sovy, například puštíka obecného.

Letní večery pak oživují netopýři – netopýr rezavý, n. vodní i tajemný ušatý netopýr z rodu Plecotus.

Vodní plochy jsou důležitým biotopem pro vážky, z nichž se zde vyskytuje například vážka rudá, šídlo královské nebo šidélko páskované.

Zajímavá je přítomnost vodního plaza – želvy nádherné v lokalitě Malé Říčky a v rybníku Rozínek. Stojí za tím klasický příběh rozšíření nepůvodního druhu v naší přírodě. Tyto vizuálně atraktivní želvy jsou oblíbeným artiklem v prodejnách drobných domácích mazlíčků. Dorůstají však velikosti až 30 cm a jsou dlouhověké. Když časem začnou překážet, majitelé se jich zbavují vypouštěním do volné přírody. Ve vodě jsou tyto želvy dravé, živí se drobnými rybkami, čímž konkurují dravým rybám, např. štikám, dokážou také vyžrat celou populaci pulců, takže se nevyvinou žáby. Želva nádherná není v české přírodě vítaným druhem, zatím se však zdá, že se v našich podmínkách nerozmnožuje.

Na vodních plochách najdeme spektrum pobřežní a vodní flóry. Mezi zajímavé druhy patří leknín bílý, kosatec žlutý, stulík žlutý, orobinec širokolistý, vrba bílá a olše lepkavá.

Tento bohatý ekosystém dělá ze Stromovky jedinečné místo nejen pro rekreaci, ale i pro milovníky přírody a pozorovatele ptactva.