Stromovka rybníky

Katastrální území: Praha − Bubeneč
Vodní tok: Vltava
Typ nádrže: boční
Účel nádrže: krajinotvorný a ekologický
Plocha hladiny: 16 300 m²Objem nádrže: 11 400 m³Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Rudolfův rybník:
Plocha hladiny: 8 285 m²Objem rybníka: 6 058 m³

rybník Šestáček:
Plocha hladiny: 1 317 m²Objem rybníka: 1 438 m³

rybník Zelený:
Plocha hladiny: 5 130 m²
Objem rybníka: 5 252 m³

rybník Rozinek:
Plocha hladiny: 1 737 m²
Objem rybníka: 931 m³

rybník Srpeček:
Plocha hladiny: 9 207 m²
Objem rybníka: 7 009 m³

rybník Slunečnice:
Plocha hladiny: 4 246 m²Objem rybníka: 3 520 m³

Správa a údržba

Na rybnících je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je několikrát týdně prováděno pravidelné čištění česlí, údržba zeleně a úklid.

Stručná historie

První zmínky o rybnících ve Stromovce pochází z roku 1548, kdy zde Ferdinand I. založil rybník, do kterého byla voda hnána zdviží na břehu Vltavy. Císař Rudolf II., za jehož vlády dochází k nejvýznamnějšímu rozkvětu Stromovky, nebyl však s rybníkem, který založil jeho děd, spokojen. A tak na Rudolfův rozkaz začínají na jaře v roce 1582 kopáči s hloubením nového velkého rybníka o rozloze 70 strychů (20 hektarů). Rybník byl dokončen až v roce 1591. Jeho hráz je dnes stále patrná v podobě valu táhnoucího se od Výstaviště až ke bývalé Šlechtově restauraci. Pro takovéto velkolepé dílo bylo nutné zajistit dostatečné množství vody. Rudolf II. se proto uchýlil k náročnému technickému řešení – vést vodu do Stromovky od Novomlýnského jezu tunelem pod Letnou, tzv. Rudolfovou štolou. Stavba štoly trvala 11 let.

V roce 1689 byl ještě uprostřed rybníka navezen malý ostrůvek, na kterém byla o dva roky později zbudována besídka s mostkem. Ostrůvek kruhového tvaru je i dnes stále znatelný v podobě nízkého pahrbku osázeného duby.

Během pruské války došlo ve Stromovce k vykácení téměř veškerých stromů a poboření oborních zdí a rybník byl téměř vyloven. Po válce se pozemky v Královské oboře začaly pronajímat k zemědělskému využívání. Poslední zmínka o funkčním rybníku pochází z roku 1749, kdy byl rybník pronajat staroměstskému měšťanovi a rybímu handlíři Ignáci Sixtovi na tři roky. Další historická zmínka pochází až z roku 1783, kdy je rybník už vypuštěn a na jeho dně se nachází pole a louky.

V roce 1804, na popud purkrabího hraběte Chotka, je obora předána pražským stavům a stává se z ní veřejný park. Na obnovu velkého rybníka však pražští stavové vůbec nepomýšlejí. Královská obora je zvelebena ve stylu anglického parku, na dně rybníka je založeno rozárium a na louce pod letohrádkem je vystavěna kamenná fontána. Koncem 19. století bylo již celé dno původního rybníka proměněno v park. Ovšem anglický park bez vodní hladiny není myslitelný, a proto nechali pražští stavové v roce 1882 zbudovat nové rybníky, které už přetrvaly dodnes. Z historických pramenů víme, že stavbu rybníků prováděli stavební podnikatelé Jan Kruliš a František Zelenka za cenu 20 926 zlatých. Stavba byla zahájena 21. 10. 1881 a hloubení trvalo necelý rok. Na rybnících je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je několikrát týdně prováděno pravidelné čištění česlí, údržba zeleně a úklid.

Další úpravy rybníků proběhly v padesátých a šedesátých letech 20. století. Horní rybník byl v té době obezděn dlažebními kostkami a dno bylo vybetonováno.

Historie vodohospodářského systému ve Stromovce

Historické fotografie rybníků ve Stromovce

Revitalizace po povodních 2002

Během povodní v roce 2002 byla celá Stromovka zatopena několika metry vody. Jakmile však voda opadla, byla zahájena postupná oprava celého zchátralého vodohospodářského systému. Rudolfova štola a odpad z Malé Říčky byly vyčištěny, upravil se nátok do rybníka a také byla zprovozněna fontána pod letohrádkem, která po několika desetiletích opět tryská. Celkové rekonstrukce se dočkala i samotná Malá Říčka.

Rybníky v centrální části byly odbahněny jen částečně. V roce 2005 byl zadán projekt na celkovou rekonstrukci stávajících rybníků včetně všech souvisejících vodohospodářských objektů.

Revitalizace 2014–2015

Stav rybníků ve Stromovce po povodních 2013 byl žalostný. Jak už bylo zmíněno, horní – Rudolfův rybník – měl břehy opevněné zídkou z dlažebních kostek. Tento typ řádkového zdiva má většinou u vodohospodářských staveb krátkou životnost a i zde byla zídka z větší části rozpadlá. Při odbourávání této konstrukce bylo cca 1 m za tímto opevněním nalezeno původní cihlové zdivo, místy v lepším stavu než novodobá úprava.

Spodní – Zelený rybník – byl původně opevněn dřevěným oplůtkem a zkoušeny byly i kokosové válce osázené mokřadní vegetací. Vzhledem k obrovskému množství kachen a koupajících se psů však bylo během několika let toto opevnění zcela zničeno a kvůli erozi postoupily břehy na některých místech až o 2 m.

Cílem revitalizace byla celková obnova rybníků a jejich uvedení do řádného technického a estetického stavu. V první fázi bylo provedeno odbahnění rybníků. Poté se zbudovalo nové opevnění břehů pomocí kombinace kamenné dlažby nebo tarasu a přírodního vegetačního opevnění.

Horní rybník je z větší části opevněn železobetonovou zídkou s kamenným obkladem z čediče, která je ukončena kamennou deskou o tloušťce 10 cm. V severní části byla zídka na cca 30 m přerušena a nahrazena skládaným kamenným tarasem z kamenů o hmotnosti 200–500 kg ukončeným 15 cm pod hladinou. Břehy jsou k tarasu vysvahovány a zpevněny kamenným pohozem. Tato úprava byla navržena jednak z důvodu výskytu cenných dřevin, jejichž kořenový systém zasahoval přes původní opevnění až do rybníka, dále pak z důvodu propojení vodního a suchozemského prostředí, což je důležité zejména pro vodní ptáky a obojživelníky.

Nátok do rybníka byl také přestavěn. Původní malá kaskáda byla návštěvníky parku velmi často využívána jako brouzdaliště a místo pro odpočinek, kde je voda slyšet. Lidé si k nátoku často přinášeli lavičky a trávníky v okolí byly zcela sešlapány. Z tohoto důvodu byl nátok rozšířen a jeho okolí zpevněno kamennou dlažbou. Opravena byla i vyhlídka na rybník a dřevěné molo u dětského hřiště, kam byla navrácena replika původního mola zvaného kačena.

Na Zeleném rybníce byla jako opevnění použita kombinace kamenné dlažby nebo tarasu a přírodního vegetačního opevnění, což jsou kokosové rohože osázené kvetoucí mokřadní vegetací. Toto opevnění je použito pouze v nejméně namáhaných částech břehů. Dno rybníka bylo vyštěrkováno, aby nedocházelo k nadměrnému zákalu vody.

Rybníky dostaly zcela nová stavidla a mostky přes rybníky a strouhy byly celkově zrekonstruovány a obloženy kamenem. Původní různorodá zábradlí na mostech a vyhlídkách byla odstraněna a nahrazena původním zrestaurovaným secesním zábradlím. Vzhledem k tomu, že původních částí se nedochovalo potřebné množství, musely být některé části nahrazeny replikou.

Po dokončení stavebních prací byly rybníky osázeny lekníny a dalšími vodními rostlinami.

Rozšíření vodních ploch – nové rybníky

Námět na vybudování nových rybníků vycházel jednak z veřejného průzkumu na možné vylepšení Stromovky provedeném po ničivých povodních z roku 2002, dále pak z provozních zkušeností správce parku. Podmáčené části se totiž velmi těžko udržovaly a po povodních v roce 2013 se navíc podmáčení ploch ještě zhoršilo. Na zpracování projektové dokumentace spolupracoval tým složený ze zástupců hl. m. Prahy, vodohospodářů a architektů. Důležitými limity projektu bylo využití podmáčených ploch, respektování a zachování vzrostlých stromů a umístění rybníků tak, aby dubový pahorek, který dříve býval ostrovem Rudolfova rybníka, opět působil jako ostrov. Výsledkem této práce byl projekt dvou na sebe navazujících a kompozičně sladěných vodních ploch respektujících hlavní pohledové osy parku.

Nové rybníky byly budovány jako hloubené v nejvlhčích částech dna bývalého Rudolfova rybníka. Právě tato skutečnost ale nakonec nejvíce komplikovala výstavbu, neboť výkopy byly prováděny pod hladinou podzemní vody. Výstavba musela tedy probíhat pouze po malých částech. Dna rybníků byla kvůli stabilitě vyložena geotextilií a pokryta kamenem. V nejvíce namáhaných místech (zejména podél cest) byly břehy zpevněny těžkou balvanitou rovnaninou. Vzdálenější klidová místa se osadila mokřadní kvetoucí vegetací. Přes velký rybník Srpeček byla vybudována dvě dřevěná mola, po nichž se lze pohodlně dostat od Šlechtovy restaurace do centrální části Stromovky. Mola mají ocelovou zinkovanou nosnou konstrukci ukotvenou do betonových patek, na kterou je připevněna pochozí plocha z dubových fošen. Mola nemají krajnice, aby bylo možné sedět na jejich okraji. Pro zpestření byla na rybníce vybudována malá fontána, která je napojena na centrální rozvod vody pro fontány ve Stromovce. Na menším rybníce Slunečnici byl v jihozápadní části břeh zpevněn kamennými terasami, které začali lidé využívat jako vstup do vody a brouzdaliště. Pro potřeby údržby ostrova byl zřízen malý dřevěný prám, který je sice volně přístupný, ale vstup na něj je pouze na vlastní nebezpečí.

Větší z rybníků byl pojmenován Srpeček díky tvaru východní části rybníka, která obepíná původní ostrov. Menší rybník s ostrovem dostal jméno Slunečnice, protože hned po jeho dokončení vykvetly na ostrově tři slunečnice a i svým tvarem může připomínat květ.

Po napuštění byly rybníky osázeny více jak stovkou bílých a žlutých leknínů a několika desítkami nových stromů.

Celková plocha nových rybníků čítá 13 453 m², objem zadržené vody je 10 529 m³ a pro jejich zbudování bylo potřeba odvést 15 060 m³ zeminy.

Fotografie z výstavby nových rybníků Slunečnice a Srpeček a opravy původních rybníků

Ochrana přírody

Ve Stromovce se nachází široká paleta pobřežní a vodní vegetace. Za zmínku stojí především leknín bílý, kosatec žlutý, stulík žlutý, orobinec širokolistý, vrba bílá a olše lepkavá. Ze živočichů musíme zmínit ropuchu zelenou, skokana zeleného, slípku zelenonohou, poláka chocholačku, kvakoše nočního a lysku černou.