VD Hostivař
Katastrální území: Praha 15 − Hostivař
Vodní tok: Botič
ČHDP: 1−12−01−020
Typ nádrže: protékaná
Účel nádrže: rekreace, zmírnění průchodu velkých vod, sportovní rybaření, krajinotvorný a ekologický
Objem nádrže: 1 310 000 m3
Zatopená plocha: 349 000 m2
Maximální hloubky vody: 12 m
Průměrný dlouhodobý roční průtok: 350 l/s
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz z písčitých hlín, s návodním těsněním ze sprašových hlín (výška 16 m)
Bezpečnostní přeliv: čtyři přelivná pole hrazená dřevěnými stavidly z trámů
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Rybí hospodaření: Sportovní rybářský revír č. 401005 Botič 2 – údolní nádrž Hostivař
Správa a údržba
Na vodním díle Hostivař je prováděno pozorování a měření provozních veličin (výška hladiny vody v nádrži, teplota vzduchu, srážkový úhrn, apod.). Dále jsou sledovány deformace tělesa hráze a funkčních objektů a průsakové a tlakové poměry vodního díla. V rámci běžné údržby se provádí prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů a odklízení černých skládek.
Pro zvýšení bezpečnosti byl nainstalován bezpečnostní systém, který zaručuje 24 hodinové nepřetržité sledování výšky hladiny.
Technické údaje o nádrži
Hráz Hostivařské přehrady je v nejvyšším místě vysoká 16 m, dlouhá 117 m a v koruně široká 3,5 m. Hráz je nasypána z písčitých hlín s návodním těsněním. Svah k vodě, který má sklon 1:2,5, je opevněn proti poškození vodou betonovými šestibokými tvárnicemi, které jsou na koruně hráze zakončeny vlnolamem se zábradlím. Ten chrání hráz proti přelití. Za normální (běžné) hladiny dosahuje plocha nádrže 39,4 ha a pojme 1 310 tis. m3 vody. Při této hladině je maximální hloubka v nádrži 12 m. Délka vzdutí je 2,6 km a maximální šířka okolo 300 m. Při extrémních povodňových situacích je nádrž schopna bezpečně pojmout až 2 448 tis. m3 vody a zatopená plocha se zvětší o 10 hektarů. Průměrný dlouhodobý roční průtok hrází je 350 l/s a velikost stoletého povodňového průtoku byla spočtena na 60,3 m3/s. Každou zimu se pravidelně provádí snižování hladiny vody v nádrži o 1,5 metru. Děje se tak proto, aby se zvětšil retenční objem pro případ jarních povodní. Upuštění nádrže je také důležité pro větší zabezpečení manipulace se stavidly.
Povodně
Historicky byla největší povodeň v tomto území zaznamenána roku 1862, kdy zde protékalo cca 76 m3/s. Tuto povodeň překonala až povodeň z června 2013, kdy do Hostivařské přehrady přitékalo cca 84 m3/s a díky retenční schopnosti nádrže odtékalo dále do Hostivaře 74 m3/s. Celkový objem povodně byl cca 7 mil. m3. Toto množství vody by zaplnilo tři prázdné Hostivařské přehrady po maximální hladinu.
Povodňová zpráva z Hostivařské přehrady ke stažení.
Historie a současnost
Vodní dílo Hostivař (známé jako Hostivařská přehrada) je nejvýznamnější vodní plochou na území Prahy. První návrh na výstavbu přehrady v místech současné hráze pochází už z roku 1906, kdy se uvažovalo o zděné hrázi vysoké 13 metrů. O výstavbě dnešní nádrže v údolí potoka Botiče se rozhodlo v roce 1958 v návaznosti na založení rozsáhlého Hostivařského lesoparku, za účelem rekreace obyvatel Prahy. Samotná stavba, kterou prováděl národní podnik Armabeton, byla zahájena v roce 1961 a dokončena o dva roky později.
Botič, který v těchto místech navždy zmizel pod hladinou nové přehrady, měl charakter přírodního meandrujícího toku. Dodnes si tuto původní tvář ponechal pouze v přírodní památce Meandry Botiče. Do romantického údolí Botiče se před výstavbou přehrady chodívali lidé koupat „mezi vrbičky" nebo navštěvovali výletní restauraci v Mochově mlýně. Ten stával uprostřed dnešní přehrady, mezi hrází a Petrovicemi, kde později bývalo tábořiště. Mlýn je zmiňován již v pozemkových knihách zápisem z roku 1734 a zanikl při výstavbě nádrže.
Koupání v tůních inspirovalo místní sportovní spolky k vytvoření přírodního koupaliště, které však bylo soustavně ničeno povodněmi.
Historické fotografie
V současné době slouží vodní dílo Hostivař zejména ke zmírňování povodní na Botiči a ochraně níže položené zástavby Záběhlic, Michle a Nuslí.
Levý břeh nádrže je využíván jako sportovní areál a největší pražské přírodní koupaliště, které je díky snadné dostupnosti v letních měsících velmi oblíbeno. Kapacita koupaliště je až 15 000 osob a ke koupání je možno využít jak normální, tak i naturistickou pláž.
Hostivařská přehrada je také oblíbeným rybářským revírem, o čemž svědčí řada trofejních úlovků. Pro sportovní rybolov je možné využít celý pravý břeh nádrže.
Fotografie nádrže před revitalizací a výlov
Revitalizace odbahnění
Od napuštění v roce 1963 nebyla nádrž nikdy vypuštěna ani čištěna. Zanesení horní části přehradní nádrže bylo zřejmé při každoročním podzimním upouštění hladiny. Výška sedimentu se zde pohybovala od 0,5 do 1 m. Tím se v této části nádrže snížila hloubka vody, a docházelo tak k jejímu rychlejšímu prohřátí. To mimo jiné přispívalo i k rozvoji sinic. V dubnu 2010 bylo zahájeno postupné snižování hladiny, které skončilo
v říjnu výlovem ryb. Během této doby byly na obnaženém dně nádrže prohrnuty strouhy, aby docházelo k lepšímu odvodnění sedimentu. Samotné práce na odbahnění byly zahájeny na jaře 2011. Ze dna bylo do konce srpna 2011 vyvezeno 197 000 m3 sedimentu, který byl použit pro výstavbu protihlukového valu v Horních Měcholupech. Součástí projektu byly i některé revitalizační prvky. V horní části nádrže, která je z biologického hlediska hodnocena jako nejcennější, byly zřízeny dva ostrůvky s oblázky, určené pro hnízdění ptáků, a jeden malý mokřad pro obojživelníky.
Poškozené břehy, zejména na levém břehu nádrže, byly nově opevněny těžkým kamenným záhozem. Na pravém břehu byl svah u altánu, včetně cesty, stabilizován pomocí drátokošů a pilot, které mají zajistit stabilitu vyhlídkové cesty. Vegetace na březích nádrže byla prořezána a byly zde odstraněny u nás nepůvodní akáty, které jsou nahrazeny porosty vrb a olší.
V rámci zatraktivnění nádrže pro návštěvníky Hostivařského lesoparku bylo na pravém břehu vybudováno dřevěné vyhlídkové a odpočinkové molo. To je opatřeno slezy do vody pro možnost koupání, jsou zde lavice na sezení a na dřevěné ploše mola se dá velice příjemně opalovat. Délka mola je 70 m a jeho plocha je 290 m2.
Přehled projektu revitalizace VD Hostivař (pdf)
Fotografie z průběhu odbahnění a revitalizace
Ochrana přírody
Díky značné rozloze nádrže je, i přes místy intenzivní zásahy do břehových porostů či jejich úplné vyloučení, vegetace poměrně pestrá. V horní čtvrtině délky nádrže rostou na štěrkovém podkladu nitrofilní pobřežní houštiny v mozaice s porosty s dominantní chrasticí rákosovitou, zblochanem vodním, rákosem a orobincem. V horní části nádrže a na ostrově najdeme i mokřadní olšiny a vrbové křoviny.
Zcela jiná je situace vegetace u břehů v polovině nádrže bližší hrázi. Břehová vegetace vodních rostlin je vyvinuta jen sporadicky nebo zcela chybí, což je způsobeno větší příkrostí břehů, kamenným opevněním i vyšší návštěvností na obou stranách přehrady (nejen v prostoru koupaliště). Na březích mimo vtoku a skalních partií je prakticky souvisle kamenný zához či opevnění břehů balvany. Dominantní jsou sekundární chudé lesní porosty degradovaných acidofilních doubrav. Celkem bylo v prostoru Hostivařské nádrže zjištěno 151 druhů cévnatých rostlin, z toho dva jsou evidovány v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Jedná se o ostřici nedošáchor a jilm vaz.
Sporé příbřežní porosty pravidelně obývají kachny divoké, nepravidelně slípka zelenonohá a lyska černá. V některých letech zahnízdí labuť velká. Labutě je na přehradě možno pozorovat i v letech, kdy tam nehnízdí. Nápadná vodní plocha je láká k zastavení jak v hnízdní době, tak v období tahu a zimování. Význam nádrže však už od jejího zřízení spočívá v nabídce poměrně rozsáhlé vodní plochy jako místa k odpočinku pro protahující a zimující vodní ptáky. Některé druhy zde nacházejí i potravu – např. potápka roháč, kormorán velký, při březích rovněž jednotlivé volavky popelavé, které v době, kdy hladina zamrzne, je možno zastihnout i níže pod hrází, na „Botiči”.
Chov ryb
Hostivařská přehrada je rybářský revír č. 401 005 Botič 2 – údolní nádrž Hostivař. Rybolov je na pravém břehu povolen od přeronové hrázky v Petrovicích po ochranné pásmo hráze, které je do vzdálenosti cca 50 m od hráze. Na levém břehu je povolen rybolov od přeronové hrázky po areál koupaliště. Na místě jsou tyto úseky přesně vyznačeny tabulemi. Horní část nádrže slouží jako trdliště. Lov ryb z přeronové hrázky a ostrovů je zakázán.
Na celé nádrži je přísný zákaz používání krmítek, vnadění, zavážení nástrah a znečišťování celého prostoru nádrže. Lov přívlačí je povolen od 1. 9. do 31. 12.
Hostivařská přehrada byla ve dnech od 23.10. 2010 do 26.10.2010 poprvé od šedesátých let minulého století zcela vypuštěna a vylovena. Do ostatních pražských revírů odtud putovalo celkem 288,5 metráků všech ryb. Největší byl sumec o délce 243 cm a hmotnosti 93,5 kg (ten patří mezi největší vylovené ryby v ČR), dále tolstolobik 120 cm, 41 kg a candát obecný 95 cm, 9 kg.
Kvalita vody
Aktuální údaje o kvalitě vody »