Jinonický rybník

Katastrální území: Praha 5 – Jinonice
Vodní tok: Jinonický potok
ČHDP: 1 – 12 – 01 – 011
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: krajinotvorný
Plocha hladiny: 2 780 m²
Objem nádrže: 4 250 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz (dnes zaniklá parkovou úpravou v podhrází)
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka technicko-bezpečnostního dohledu (TBD). V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka.

Historie a současnost

Pánem jinonického panství se po roce 1620 stal Pavel Michna z Vacínova, který zde postavil zámek. Později celé panství získali Schwarzenbergové, kteří část zámku přeměnili na vyhlášený a dobře prosperující pivovar. Provoz zámku a později i pivovaru vyžadoval velké množství vody, která byla získávána z Jinonického potoka a z pramenu na Vidouli. Jinonický potok sytil dnes existující Panský rybník u zámečku. Pod ním, těsně pod jižním křídlem zámečku, ležel již zaniklý Pivovarský rybník, který byl využíván i k ledování. Odtud pak byla voda vedena do stále existujícího Jinonického rybníka a dále vyzděnou štolou do Butovického rybníka.

Soustava Jinonických rybníků, kterou tvoří dnes již tři rybníky - Panský, Jinonický (dříve nazývaný Místní) a Butovický, se již delší dobu potýká s nedostatkem vody. Prvním důvodem, proč došlo ke ztrátě vody, je výstavba metra, která způsobila snížení hladiny podzemní vody. Druhým důvodem je zastavění pramenné oblasti Jinonického potoka, kde byly povoleny stavební projekty se špatně vyřešeným hospodařením s dešťovou vodou.

Revitalizace rybníka v roce 2014

Revitalizace rybníka představovala zajištění technické a provozní bezpečnosti rybníka a zvýšení ekologické a estetické hodnoty území.

V první fázi bylo z rybníka odstraněno cca 400 m³ sedimentu.

Severní nábřežní zeď byla zcela nově vyzděna z kamene a podél chodníku je opatřena stylovým zábradlím. Hráz rybníka byla opevněna kamennou dlažbou uloženou do štěrkopísku. Jižní a západní břeh byl zpozvolněn a opatřen kokosovými rohožemi s vegetačním opevněním. Rybník dostal i nové vypouštěcí zařízení a kamenné schody do loviště. Součástí revitalizace bude i úprava stávající zeleně v okolí rybníka.

Kuriózní situace nastala po vypuštění rybníka před revitalizací. Od ulice Karlštejnská přitékalo do rybníka velké množství vody, díky které se podařilo napustit i problematický Butovický rybník. Jak se ale za pár dní ukázalo, jednalo se o prasklý vodovod, který několik let dotoval rybník pitnou vodou.

V roce 2016 se podařilo obnovit prameniště Jinonického potoka svedením vod z vidoulského vodojemu do zeleného pásu u ulice Schwarzenberská. Jedná se ale o malé množství vody, které nestačí pro celou rybniční soustavu.

Hledání dalších zdrojů vody se proto nadále řeší.

Historický vodovod z Vidoule

Když se v roce 1685 stal vlastníkem Jinonic Jan Adolf, kníže ze Schwarzenbergu, byl v místě bývalé Jinonické tvrze vystavěn jednoposchoďový zámeček a komplex nových hospodářských budov s pivovarem. Vznikla tak větší potřeba na zásobování zámku vodou. Do této doby se datují prvopočátky vodovodu ze svahu Vidoule. Voda byla do zámku přiváděna dřevěným potrubím, které až v 19. století nahradily roury železné. V té době došlo zřejmě také k úpravě prameniště na vyzděný vodojem.

V 19. století se u zámku nacházely dva rybníky, které byly napájeny prameny Jinonického potoka a přebytečnou vodou z jinonického vodovodu z Vidoule. Na přelomu 20. a 30. let 19. století přestává vodovod plnit svou hlavní funkci a voda je z něj přepouštěna k posílení rybníčku u zámku. Další využití vodovodu nastává až později s rozvojem továrny Walter, kdy je z vodojemu položeno potrubí k továrně pro zásobování technickou vodou. Po ukončení provozu továrny vodu odebírali místní zahrádkáři.

V roce 2016 byl vidoulský vodovod obnoven a voda z vodojemu je sváděna do nové studánky, která tvoří obnovené prameniště Jinonického potoka.