RN N1 Stodůlky − Stodůlecký rybník

Katastrální území: Praha 13 – Stodůlky
Vodní tok: Prokopský potok
ČHDP: 1–12–01–011
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: zmírnění průchodu přívalových vod, krajinotvorný, chov ryb
Plocha hladiny: 17 130 m²
Objem nádrže: 23 550 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz, výška 3,3 m

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na nádrži je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. Při prohlídce probíhá kontrola všech objektů a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné čištění sdruženého objektu, údržba zeleně a úklid.

Historie a současnost

Retenční nádrž N1 Stodůlky vznikla v polovině 80. let 20. století, kdy byly na Prokopském potoce vybudovány celkem tři nádrže. Nádrž je využívána především k zachycování nárazových srážek na území horní části povodí Prokopského potoka a vod z dešťové kanalizace ze sídliště Stodůlky sever a Stodůlky jih, které jsou sem svedeny. Dešťové vody jsou před vtokem do nádrže ještě částečně předčištěny v dešťové usazovací nádrži, kde se zbaví hrubých a plovoucích nečistot.

Díky své poloze u sídliště Stodůlky a Lužiny slouží retenční nádrž nejen účelům vodohospodářským, ale je i významnou dominantou Centrálního parku ve Stodůlkách.

Při mohutné výstavbě sídlišť v této lokalitě došlo k porušení a odvodnění pramenné oblasti Stodůleckého potoka, zejména výstavbou inženýrských sítí. Výstavba měla za následek postupné vyschnutí horní části toku. V současné době je tato kdysi průtočná nádrž závislá pouze na dešťové vodě, která je do ní svedena z dešťových kanalizací. Tato voda však může přinášet do nádrže i látky zhoršující kvalitu vody.

Revitalizace

Retenční nádrž N1 Stodůlky prošla celkovou revitalizací v roce 2005. Do té doby nebyla nikdy čištěna a byla zanesena více než 6 000 m³ sedimentu. Součástí odbahnění bylo i vytvoření malého ostrůvku v západní části nádrže. Ostrůvek má oválný tvar o rozměrech cca 10 x 5 m a slouží jako hnízdiště i úkryt pro vodní ptactvo a jiné vodní živočichy.

V návaznosti na odbahnění nádrže byly také opraveny narušené břehy, pro jejichž stabilizaci se z estetických důvodů vybraloo vegetační opevnění z kokosových válců a rohoží osázených vodními rostlinami (kosatec žlutý, kyprej vrbice, ostřice ostrá). V Praze byl tento způsob opevnění břehů použit poprvé a vycházelo se ze zkušeností z polské Gdyně, kde již několik let tento způsob opevnění fungoval v místním parku.

Pro zpestření parku byl uprostřed vodní plochy zřízen vodotrysk se třemi střiky.

Ochrana přírody

Nádrž N1 je typickým rekreačním rybníkem umístěným uprostřed sídliště. Břehy jsou vystaveny silnému tlaku lidí a psů a jsou pravidelně koseny. Břehová mokřadní vegetace roste jen v úzkém, maximálně 1 m širokém, pásu kolem celé nádrže. Můžeme zde zaznamenat společenstva vlhkomilných bylin pro tato stanoviště charakteristická.

Vedle porostů na území ČR nepůvodního puškvorce obecného (Acorus calamus) se zde vyskytují ostrůvkovité porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), společenstvo s dvouzubcem černoplodým (Bidens frondosa) a společenstvo s rdestem peprným (Persicaria hydropiper). Zcela ojediněle se na březích vyskytuje doposud vzácný nepůvodní druh dvouzubec hnědožlutý (Bidens connata). Je původem v Severní Americe a začíná postupně obsazovat Polabí. V Praze se jedná o jednu z prvních lokalit, která však, vzhledem k nepůvodnosti druhu, stojí mimo zájem ochrany přírody.

Jako součást vegetačního opevnění břehů zde byl vysazen kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a ostřice ostrá (Carex acutiformis).

Chov ryb

Nádrž je využívána Českým rybářským svazem, územním svazem města Prahy k odchovu násad kapra obecného. Do nádrží je vysazováno 1500 kusů velikosti K2 a každý podzim se provádí pravidelný výlov. Kvůli vegetačnímu opevnění břehů zde nesmí být vysazovány býložravé ryby.