Rybníčky v Řepoře
Katastrální území: Praha 5 − Stodůlky
Vodní tok: −
ČHDP: 1−12−01−008
Typ nádrže: napájený z pramenů
Účel nádrže: krajinotvorný
Plocha hladiny Řepora I: 5 724 m2
Plocha hladiny Řepora II: 4 136 m2
Plocha hladiny Řepora III: 2 038 m2
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Historie území
Reisrova cihelna
Reisrova cihelna na severozápadním okraji Řeporyjí byla založena v roce 1897 a sloužila zejména potřebám staveb v Praze a okolí. Původně ruční výroba byla v roce 1926 změněna na strojní, podle potřeby zde pracovalo 45–180 dělníků. Po 2. světové válce byla převedena pod národní podnik Středočeské cihelny. Vlastní provozní a zpracovatelský areál se nacházel jižně od dnešních polozatopených hlinišť a vedla do něj vlečka od řeporyjského nádraží. K roku 1951 zde byly instalovány mimo jiné dva kolové mlýny, jeden ruční a jeden poloautomatický odřezávač Keller a dvě kruhové pece Hoffmann o 26 a 18 komorách. Ve vlastním hliništi pracoval korečkový bagr a vytěžený materiál byl odtud dopravován polní, zčásti lanovou drážkou (Přebral).
Po ukončení těžby hlíny v západní části území bylo na jedné z vodních ploch ve třicátých letech vybudováno veřejné koupaliště. Těžba hlíny pokračovala dále v severní a východní části až do šedesátých let. V osmdesátých letech bylo území využíváno jako skládka nejen stavebního, ale i komunálního odpadu. Celá plocha pak zarůstala náletovými a invazními dřevinami.
Skanzen Řepora
V severní části byl v roce 1999 vybudován středověký skanzen Tuležim, který byl otevřen v roce 2002. Skanzen se snaží navodit co nejvěrnější představu české lidové architektury 14. století a života ve středověkém městečku. V objektu skanzenu je mnoho budov; kostel se hřbitovem, usedlost rychtáře s krčmou, usedlosti kováře, hrnčíře a domkáře, zastřešené tržiště, studna, pranýř, vstupní brány a věže, palisády a tvrz. Za východní branou jsou expozice z různých dob a míst, které nepatří přímo do města: šibeniční vršek, posvátný strom a pohanské kultovní místo. Před západní branou, která slouží i pro vstup návštěvníků, jsou sloupková boží muka. Stavby byly budovány dobovými technologiemi.
Revitalizace
V roce 2013 získalo jižní část území hl. m. Praha od městské části Řeporyje.
Hned v roce 2014 byly zahájeny práce na postupné revitalizaci této části území. Nejprve byly v jihovýchodní ploše vyřezány dvě zarostlé skládky stavebního odpadu, které byly následně odtěženy, a plocha byla urovnána. Na jejich místě pak byly založeny květnaté louky. Ve východní části bylo provedeno komplexní vyřezání všech nepůvodních dřevin, zejména javoru jasanolistého a trnovníku akátu. V roce 2015 práce pokračovaly v jihozápadní části nad větším rybníkem. Zde byla obnovena mokřadní louka a vyhloubeno několik tůní.
Práce pokračovaly i v roce 2016. Ve východní části byla odtěžena další skládka o ploše cca 3 000 m2. Na jejím místě vznikl nový ovocný sad z historických odrůd ovoce. Naopak v západní části při okraji Řepory byl vysázen pruh nového dubového lesa.
Vznikl zde i povalový chodník pro objevování mokřadu a dřevěné lavičky. V okolí je pak plánována revitalizace koryta Dalejského potoka, které je zde přehloubeno a dochází tak k velké erozi.
Kvalita vody
Aktuální údaje o kvalitě vody »