Rybníčky v Řepoře

Katastrální území: Praha 5 − Stodůlky
Vodní tok: −
ČHDP: 1−12−01−008
Typ nádrže: napájený z pramenů
Účel nádrže: krajinotvorný
Plocha hladiny Řepora I: 5 724 m²
Plocha hladiny Řepora II: 4 136 m²
Plocha hladiny Řepora III: 2 038 m²

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na rybnících je 1× měsíčně prováděna kontrola. V rámci prohlídky probíhá kontrola břehů a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné kosení, údržba zeleně a úklid.

Historie

Rybníčky se nacházejí na území někdejší Reisrovy cihelny na severozápadním okraji Řeporyj. Cihelna byla založena v roce 1897 a sloužila především pro stavební potřeby Prahy a okolí. Původně se zde cihly vyráběly ručně, v roce 1926 došlo k přechodu na strojový provoz. Pracovalo zde podle potřeb mezi 45 až 180 dělníků.

Po druhé světové válce byla cihelna převedena pod národní podnik Středočeské cihelny. Její provozní a zpracovatelský areál se nacházel jižně od dnešních polozatopených hlinišť a vedla do něho vlečka z Řeporyjského nádraží.

V roce 1951 byly v cihelně instalovány dvě kruhové pece Hoffmann s 26 a 18 komorami, dva kolové mlýny, jeden ruční a jeden poloautomatický odřezávač Keller. V hliništi pracoval korečkový bagr a vytěžený materiál se dopravoval polní, z části lanovou, drážkou.

Po ukončení těžby hlíny v západní části území bylo ve 30. letech 20. století na jedné z vodních ploch zřízeno veřejné koupaliště. Těžba v severní a východní části pokračovala až do 60. let. V 80. letech začalo být území využíváno jako skládka stavebního, ale i komunálního odpadu. Celá plocha postupně zarůstala náletovými a invazními dřevinami.

V roce 2002 byl otevřen v severní části středověký skanzen Tuležim. Jeho cílem je přiblížit lidovou architekturu a život v městečku 14. století. Komplex zahrnuje kostel se hřbitovem, rychtářovu usedlost s krčmou, domy kováře, hrnčíře a domkáře, zastřešené tržiště, studnu, pranýř, vstupní brány s věžemi, palisády a tvrz. Mimo samotné město se nachází ještě šibeniční vršek, posvátný strom a pohanské kultovní místo. Všechny stavby byly postaveny za použití dobových technologických postupů.

Revitalizace

V roce 2013 získalo hlavní město Praha jižní část území od městské části Řeporyje. O rok později byly zahájeny první kroky k jeho revitalizaci. Nejprve došlo k odstranění dvou zarostlých skládek stavebního odpadu v jihovýchodní části, které byly odtěženy a nahrazeny květnatými loukami. Ve východní části byla provedena likvidace nepůvodních dřevin, zejména javoru jasanolistého a trnovníku akátu.

V roce 2015 se práce přesunuly do jihozápadní části nad větším rybníkem, kde byla obnovena mokřadní louka a vyhloubeno několik tůní. Poté byla ve východní části odstraněna další skládka o rozloze přibližně 3 000 m² a na jejím místě vznikl ovocný sad s historickými odrůdami. V západní části byl vysázen pruh dubového lesa. Kromě toho zde vznikl povalový chodník pro objevování mokřadu a dřevěné lavičky pro odpočinek návštěvníků.

Do budoucna je plánována i revitalizace koryta Dalejského potoka, které je v současnosti přehloubené a trpí nadměrnou erozí.

Přírodní zajímavosti a ekologický význam lokality

Vodní plochy v bývalé těžebně cihlářských hlín hostí rozmanité přírodní společenstvo rostlin i živočichů, které se vyvíjelo v návaznosti na specifické hydrogeologické podmínky lokality.

Specifičnost vodních ekosystémů této lokality spočívá ve výskytu minerálně bohatých pramenů, které podporují vývoj unikátních rostlinných společenstev. Některé z těchto druhů jsou vázány pouze na tento biotop, a proto je lokalita považována za významné přírodovědné území v rámci Prahy.

Vodní a pobřežní vegetace

V nádržích a jejich okolí se vyskytují vzácné druhy rostlin, které v pražském regionu nejsou běžné. Patří sem především parožnatky Chara contraria a Chara vulgaris, které osidlují malé vodní nádrže s vyšším obsahem minerálů. Dále byly zaznamenány vodní rostliny lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), haluchovec vodní (Phellandrium aquaticum) a rděnice kadeřavá (Potamogeton crispus). Obnažená dna rybníků pak osidluje pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus). Břehové partie jsou porostlé ostřicemi, jako jsou Carex pseudocyperus a Carex serotina, a dalšími vlhkomilnými rostlinami, například bařičkou bahenní (Triglochin palustre).

Živočichové rybníčků v Řepoře

V nádržích byl potvrzen výskyt obojživelníků, jako je čolek obecný (Triturus vulgaris). V jednom z rybníčků byl zaznamenán také čolek velký (Triturus cristatus). Stabilní populace tvoří ropucha obecná (Bufo bufo), která se v nádržích rozmnožuje. Významným obyvatelem lokality je rovněž skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), jehož populace je zde stabilní.

Mezi bezobratlé živočichy patří významná populace raka bahenního (Astacus leptodactylus), který byl zjištěn ve všech stádiích vývoje a vytváří zde početnou a stabilní kolonii. Jedná se s velkou pravděpodobností o populaci pozůstalou z doby, kdy ještě žili raci běžně v potoce. V jedné z větších nádrží se nachází rovněž populace škeble rybničné (Anodonta cygnea).

Lokalita je důležitá i pro různé druhy vodního hmyzu, například znakoplavky. Dále zde najdeme jednoho z největších vodních brouků světa – potápníka vroubeného (Dytiscus marginalis) a v okolí na 18 druhů vážek: vážka rudá, v. ploská, v. čtyřskvrnná, v. žíhaná, šídlo královské, š. červené, š. pestré, š. velké, š. modré nebo šidélko větší.

V okolí bylo napočítáno více než 40 druhů ptáků, na rybníčcích zastihneme běžné druhy jako je lyska černá, slípka zelenonohá nebo ledňáček říční.

Lokalita bývalé těžebny cihlářských hlín je také významným stanovištěm pro motýly, kteří zde nacházejí vhodné podmínky v různorodých biotopech, včetně vodních a mokřadních stanovišť. Celkově bylo v letech 2000 a 2003 zaznamenáno 420 druhů motýlů, přičemž některé z nich jsou vázány na vegetaci v okolí vodních ploch. Mezi zajímavé druhy patří například skvrnopásník pelyňkový (Perinephela lancealis), který je typický pro vlhké louky, a různopásník bahenní (Scoparia basistrigalis), jehož housenky se vyvíjejí na rostlinách rostoucích na březích stojatých vod. Významná je také přítomnost soumračníka bahenního (Ochlodes sylvanus), který preferuje břehové zóny s vyšší vlhkostí a dostatkem travin, jež slouží jako živné rostliny pro jeho housenky.

V mokřadních porostech v blízkosti vody se vyskytuje i můra Archanara algae, která se vyvíjí v lodyhách orobince a dalších mokřadních rostlin.