Milíčovský rybník

Katastrální území: Praha – Újezd u Průhonic
Vodní tok: Milíčovský potok
ČHDP: 1–12–01–020
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: krajinotvorný
Plocha hladiny: 29 034 m²
Objem nádrže: 48 663 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz (výška cca 2 m)

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka technicko-bezpečnostního dohledu. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. Součástí údržby je také údržba zeleně a úklid.

Historie

Milíčovská rybniční soustava vznikla v 18. století na podmáčených loukách a prameništi Milíčovského potoka. Bylo zde celkem šest rybníků – Křtiny – 5,5 ha, Borovej – 2,1 ha, Nový – 6,6 ha (dnešní Milíčovský), bezejmenný – 0,3 ha (dnešní Kančík), Homolka – 11,9 ha a Vrah – 3 ha. Vedle rybníka Kančík se ještě nacházely sádky.

Rybníky Křtiny a Borovej, které se nacházely severozápadně směrem od Milíčovského rybníka, byly v minulosti zazemněny a na jejich tehdejším místě se dnes nachází především vlhké louky, rákosiny, ale také řada vrbin. Zaniklý rybník Křtiny byl symbolicky vzkříšen při výstavbě malé retenční nádrže nad Milíčovským rybníkem, která nese jeho jméno.

I Milíčovský rybník již dnes nedosahuje své původní velikosti. Ze starých map z roku 1848 lze vyčíst, že původně byl Milíčovský rybník asi dvakrát větší než dnes a měl malý ostrůvek. Začátkem 20. století byl sice rybník vyčištěn, ale do původní velikosti již obnoven nebyl. V 80. letech 20. století byl navíc k rybníku ze severní strany navážen stavební odpad z budovaného sídliště Jižní Město. Tím byly zničeny velice cenné podmáčené louky. Výstavba Jižního Města a Kateřinek znamenala výrazné odvodnění okolí rybníků. V dnešní zástavbě Nové Kateřinky se dříve nacházel potok, po němž dnes zbyla v lese jen vlhká strouha. I les tehdy býval mnohem vlhčí, než je dnes.

Ještě začátkem 21. století sloužil rybník pro chov ryb a pravidelně se vypouštěl. Nedostatek vody se projevoval zejména při napouštění, které mnohdy trvalo i několik měsíců a ovlivňovalo tak hospodaření na rybníce. Posledních několik let se rybník již vůbec nevypouštěl a nesloužil ani k chovu ryb. V roce 2016 rybník koupilo od soukromníka hl. m. Praha.

Revitalizace rybníka

Celková revitalizace rybníka byla zahájena v říjnu 2018, kdy byl Milíčovský rybník sloven a vypuštěn. Projekt poté pokračoval opravou hráze, která byla vysvahována do pozvolnějšího sklonu a opevněna kamennou dlažbou. Původní výpustné zařízení bylo zbouráno a nyní se na stejném místě nachází nové obložené kamenem. V pravé části hráze byl postaven kašnový bezpečnostní přeliv a propustek s kamennými čely vyzděnými do tvaru klenby.

Nezbytnou součástí všech revitalizací je zeleň, a proto byl po zemních úpravách vzdušný líc hráze oset trávou a při koruně hráze jsme vysadili alej z dubů letních.

Součástí revitalizace bylo samozřejmě odbahnění rybníka, při kterém došlo k odstranění cca 7000 m³ sedimentu ze dna nádrže. V rámci odbahnění jsme navíc rozšířili litorálního pásmo s mělkou vodou při severním břehu nádrže, čímž se Milíčovský rybník stal atraktivnější zejména pro vodní ptactvo. V okolí rybníka také vzniklo několik tůní pro obojživelníky a bezobratlé živočichy.

Fotografie z průběhu revitalizace v roce 2018

Ochrana přírody

Milíčovský rybník spolu s Homolkou a Kančíkem je součástí chráněného území přírodní památky Milíčovský les a rybníky. Celá tato lokalita je velmi významná výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin. V okolí rybníků se nachází mokřady, vlhké louky a zachovalé lesní porosty. Území je také významným hnízdištěm ptactva. Kolem Milíčovského rybníka jsou pravidelně budovány soustavy tůní pro obojživelníky. Jedná se totiž o jednu z nejcennějších pražských lokalit pro obojživelníky.