Keltská naučná stezka
Délka: cca 2 km
Počet zastávek: 11, první a poslední jsou totožné
Potřebný čas: cca 1 hodina
Trasa: Keltská stezka je koncipována jako průchozí
s možností přístupu z několika míst:
- od autobusové zastávky Závist (nebo Nádraží Zbraslav) linky č. 165
-
od autobusové zastávky Točná linky č. 173 (odtud ulicí Na Stráňkách, na jejím konci je úvodní tabule)
-
z parkoviště od zookoutku Lesního závodu Konopiště a u restaurace U Chladů na Závisti
MAPA naučné stezky se zaznačením zastávek (pdf)
Leták naučné stezky ke stažení (pdf)
Území, kterým Keltská naučná stezka prochází, je velmi cennou přírodní i archeologickou lokalitou. Zdejší přírodní rezervace Šance byla vyhlášena na ochranu skalnatých svahů v údolí Břežanského potoka s významným geologickým profilem, na ochranu dubového lesa, vyvinutého v několika přirozených typech, a ohrožených druhů rostlin a živočichů, převážně na skalnatých svazích údolí.
Rezervace se vyznačuje značnou různorodostí. Na jižních svazích se rozkládá tolitová doubrava, teplomilné společenstvo se zakrslým dubem zimním, skalníkem celokrajným, tolitou lékařskou, jestřábníkem chlupáčkem, jestřábníkem bledým, bělozářkou liliovitou a třemdavou bílou. Na severních svazích a na místech s hlubší a vlhčí půdou jižních svahů roste černýšová dubohabřina s plicníkem lékařským, jaterníkem podléškou, sasankou hajní, ptačincem velkokvětým, černýšem hajním, mydlicí lékařskou, náprstníky červeným a velkokvětým a dalšími. 
Prostor rezervace je také klasickou českou entomologickou lokalitou, hojně navštěvovanou řadou českých vědců už na počátku české vědy. Jedním z nich byl i entomolog Franz Anton Nickerl, profesor přírodovědy na pražské polytechnice. Jeho jméno je na pamětní desce na skále ve stráni Břežanského údolí.
Oblast dřívějšího soutoku Vltavy a Berounky (Berounka trvale přemístila své ústí do dnešní polohy až při povodni r.1829) byla již od pravěku významnou křižovatkou obchodních cest. Archeologické nálezy dokládají, že protější vrch Hradiště byl osídlen opakovaně již od pozdní doby kamenné.
Z historie
Na místě zaniklých starších sídlišť a na troskách časně laténského opevnění vzniklo nejstarší a největší známé keltské oppidum v Čechách, které se v poslední fázi své existence rozšířilo i na vrch Šance. Ještě r. 1681 o tomto prostoru psal Bohuslav Balvín jako o vysoké hoře s nesmírnými hromadami kamení, v nichž lze spatřit jednak stopy domů a hradeb běžících po skalách, jednak sklepy hluboko vykopané z přirozené skály, takže nikdo nemůže pochybovat, že na tomto místě stálo znamenité město.Dnes je celý prostor bývalého keltského oppida na vrchu Hradiště a na Šancích chráněn jako Národní kulturní památka.
