Modřanská rokle
Délka: cca 3 km
Trasa: Začíná na spodním konci Modřanské rokle u areálu Spartaku Modřany. Dál vede údolím Libušského potoka, kolem retenční nádrže a soutoku Libušského a Písnického potoka, až k rozcestí pod základní školou.
Typ: fyzicky nenáročné, po zpevněných cestách –vhodná i pro cyklisty
MAPA naučné stezky se zaznačením zastávek (pdf)
Leták naučné stezky ke stažení (pdf)
Přírodní památka Modřanská rokle, kterou naučná stezka prochází, bývala už v 19. stol. oblíbeným výletním místem Pražanů. Údolí, které se podle několika lomů nazývalo Doly, bylo tehdy prakticky bezlesé. Na svazích byly pastviny s teplomilnou a skalní vegetací, která byla předmětem zájmu botaniků. Ve 20. letech 20. století byly již nevyužívané pastviny zalesňovány, a to často nepůvodními druhy stromů, zejména akátem. To na těchto plochách způsobilo pozdější postupný zánik původních společenstev takřka v plném rozsahu.
Obliba Dolů mezi výletníky ještě vzrostla ve 30. letech 20. stol., kdy tu nacházeli zábavu, sportovní vyžití i občerstvení.
Brzy poté, co se rychle se rozvíjející Modřany staly v 60. letech minulého století městem a vzápětí byly připojeny k Praze, bylo údolí Libušského potoka velmi negativně ovlivněno okolní výstavbou panelákových sídlišť a souvisejícími zásahy
v samotné Modřanské rokli (úpravami toku Libušského potoka, výstavbou asfaltové silnice a retenční nádrže a skládkováním odpadů). Přesto si Modřanská rokle – díky vyhlášení ochrany
v kategorii přírodní památka – zachovala mnohé přírodní hodnoty.
Flóra
Nejhojnější bylinné společenstvo roste podél potoků v tzv. ptačincové olšině (kromě několika druhů ptačince tu roste např. orsej jarní, pstroček dvoulistý, šťavel kyselý a devětsil lékařský). Při horních okrajích rokle se na suchých slunných místech dochovaly zbytky teplomilných společenstev s ostřicí nízkou, křivatcem českým, hvozdíkem sivým a bělozářkou liliovitou.
Fauna
Na bylinné vegetaci je závislé velké množství bezobratlých živočichů. Modřanská rokle také patří mezi nejcennější lokality s výskytem obojživelníků – žije a rozmnožuje se tu několik druhů skokanů a ropuch.
Z plazů tu lze zastihnout ještěrku obecnou, slepýše křehkého nebo užovku obojkovou. Žije tu přibližně 60 druhů ptáků, z nichž asi polovina tu také hnízdí – asi nejnápadnější jsou strakapoud velký, datel černý, holub hřivnáč, sojka obecná a v zimě hejna sýkor. Běžní jsou i brhlík lesní, šoupálek krátkoprstý a mnozí další. Obtížnější je pozorování zdejších savců – jsou plaší a mnohé druhy žijí nočním životem.
Pokud se na naučnou stezku vydáte městskou hromadnou dopravou, můžete si vybrat z několika možností:
-
ze železniční zastávky Modřany projít pěšky kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie a zděné zvonice a dále ke světelné křižovatce ul. Československého exilu a Kolarovové. Zde můžete projít podchody nebo přejít po přechodech ke spodnímu (západnímu) okraji Modřanské rokle.
-
ze zastávky Poliklinika Modřany tramvají č. 3 a 17 u spodního (západního) okraje Modřanské rokle.
-
ze zastávky Poliklinika Modřany autobusů č. 139, 150, 165 nebo 253 u spodního (západního) okraje Modřanské rokle.
