Palírka

Celková rozloha: 0,85 ha
Katastrální území: Trója
Počet stromů (2021): 71
Ovoce k natrhání: ano

Určené odrůdy

Třešně: Doupovská, Germersdorfská, Karešova, Kaštánka, Kordia, Lyonská raná, Rychlice německá, Troprichterova, Velká černá chrupka, Winklerova raná

Třešňový sad Palírka je ukrytý v prstenci lesa jako drahokam. Jeho krásu chodí obdivovat obyvatelé místního bohnického sídliště i návštěvníci z okolí už desítky let, protože jeho založení se datuje již do první poloviny 20. století. Dosud zde rostou třešně, které tehdy byly jen mladými čerstvě vysázenými dřevinami. Dnes jsou naopak rozložitými stařenkami, které ve svých letorostech uchovávají paměť téměř jednoho století. Kolem nich postupně přibývají nové a nové generace jejich ovocných nástupkyní.

Při výsadbách se navazuje na předchozí práci sadařů, a proto je sad doplňován o vysokokmenné původní odrůdy. Druhová pestrost zajišťuje jejich postupné dozrávání. Nalezneme zde například odrůdy plodící v první půli června, jako je Lyonská raná, jiné zrající v druhé půli června jako Troprichterova, a také pozdní Germersdorfskou, kterou lze ochutnávat na konci července. Tak je v sadu možné sklízet ovoce po celou třešňovou sezónu.

Z výše zmiňovaných třešní lze představit velmi chutnou odrůdu Troprichterovu. Její větve se rozpínají do široka a tvoří vysokou korunu, která pravidelně bohatě plodí velké, tmavě rudé třešně. Plody, ač jsou náchylné po dešti praskat, mají kořenitou sladkou chuť a rozhodně stojí za ochutnání. Již v roce 1926, kdy byl cíleně zužován pomologický výběr odrůd a vyzdvihovány jen ty nejlepší, patřila Troprichterova třešeň do rámcového výběru 13 doporučených třešní pro výsadbu v Československu¹.

Historie

Třešňový sad byl založen ve 40. letech 20. století v místech, kde bývala pole a pastviny. Sad byl v průběhu následujících let opečováván a sloužil jako oblíbené místo rekreace Pražanů. Podle vzpomínek místních pamětníků byl sad vždy hojně využíván školami a školkami. Chodilo se do něj na lampionové průvody, pořádala se tam branná cvičení, a dokonce se v něm jezdíval v osmdesátých letech 20. století i závod na kolech, který místní znali pod jménem BMX pana Halíře. Pan Halíř byl zdejší brusič nožů, nůžek a dalších nástrojů a ve svém volném čase udělal v sadu překážky z lešení a pořádal závody pro děti z okolí.

Některé vysazené třešně však postupně dožívaly, a tak v 90. letech 20. století, kdy byl sad ve správě Botanické zahrady, proběhla nezbytná dosadba. Na prázdná místa v sadu se vysadily v té době populární okrasné třešně.

V současnosti jsou do sadu zásluhou Oddělení péče o zeleň pražského magistrátu vysazovány historicky původní ovocné odrůdy.

Péče o sad

V předjaří se na části plochy provádí vertikutace a vyhrabává se stařina, která se následně odváží pryč z lokality. Také se zde pravidelně seká podle potřeby: pokud jsou sucha, stačí jen jedna seč, ale v některých letech po obdobích silných dešťů bývají seče až tři.

Na starých třešních lze najít pozůstatky péče, která se již dnes neprovádí, a to zpevňování dutin betonem. Dutiny jsou v současnosti naopak ceněny jako stanoviště pro řadu živočichů.

Problémem lokality je vandalismus, neboť stromky ničí neznámí pachatelé. Poslední dobou bývají mladé výsadby každým rokem poničeny.

Ale lidská činnost zde má i své kladné stránky. Velice oblíbenou částí sadu jsou místní terénní vyvýšeniny, které malé děti při hrách narušují a obnažují tak písečné náspy. Tím umožnují řadě druhů rostlin a živočichů existenci, kterou by jim hustý travní porost neumožňoval. V sadu Palírka tak nalezneme rostliny, kterým vyhovují písčiny, jako je trávnička obecná či silenka ušnice. Své domovy v zemi zde mají čmeláci zemní.

Žijí zde i vzácné druhy, jako je otakárek fenyklový. Na kůře stromů se daří zástupcům lišejníků a lze tu najít i kriticky ohroženou provazovku Usnea scabrata². Přítomnost tohoto symbionta řasy a houby indikuje dobré ovzduší.

Do budoucna by nad sadem měla vést lanovka vedoucí z Podbaby do Bohnic a jeden z jejich pilířů bude pravděpodobně umístěn v sadu. Snahou Oddělení péče o zeleň pražského magistrátu je, aby plánovaná výstavba co nejméně ovlivnila rostlinná i živočišná společenstva sadu a nenarušila přírodně cenné území, kterým Palírka bezpochyby je.

Zajímavosti

V sadu jsou umístěny tři kamenné menhiry s vytesanými znaky. Nazývají se Tři bohyně a vytvářejí vertikální dominanty podobně jako kmeny místních třešní.