U lisu
Celková rozloha: 0,13 ha
Katastrální území: Troja
Počet stromů (2021): cca 20
Ovoce k natrhání: ano, některé z mladých stromků již plodí, zatím však nesou jen pár plodů.
Určené odrůdy
- Jabloně: Boikovo, Heusgenova reneta, Jadernička moravská, James Grieve, Míšeň jaroměřská
- Hrušně: Amanliská, Ananaska česká, Červencová, Merodova, Solnohradka
- Slivoně: Anna Späth, Čačanská lepotica, Hamanova, Mirabelka Nancyská, Stanley
- Třešně: Těchlovická, Willova
Sad U lisu je jedním z menších pražských sadů a čítá okolo dvacítky převážně mladých ovocných stromků. Přes svou nevelkou rozlohu je velmi rozmanitý svým složením. Najdeme zde jabloně, slivoně, třešně i hrušně, z nichž většina byla vysázena v roce 2020. Kromě ovocných stromů jsou na svahu ponechány i další listnaté stromy, které zde náletově zakořenily. Rostou zde četné duby a jasany, pozornost však nejvíce upoutá rozložitý javor babyka, který má sice drobné listy, ale tvoří nejkošatější korunu ze všech zdejších stromů.
Z ovocných odrůd v sadu stojí za zmínku například kdysi velmi oblíbená jabloň Boikovo. Je to jedna z mladých jabloní v sadu, která už nese ovoce. Odrůda Boikovo pochází od našich západních sousedů, z Německa, a byla popsána již v roce 1828, tedy téměř před dvěma sty lety. V době, kdy se v zahradách i sadech pěstovaly hlavně vysokokmeny (stromy, jejichž koruna začínala ve výšce nad 180 cm), byla tato jabloň velmi oblíbená pro své velké plody, které se dají dlouho skladovat. Jen je nutné si dát pozor na správné načasování konzumace plodů. Kdo by ochutnal ovoce ihned po natrhání, byl by zklamaný. Ke sklizení bývá zralé v polovině října, ale konzumní zralost nastává až v lednu. Výhodou je, že se jablka snadno skladují a vydrží chutná až do května, nebo při příznivých podmínkách až do léta. 123
Historie
Vhodné jižní svahy Prahy bývaly kdysi osázené vinnou révou. I tento svah, na kterém se rozkládá dnešní ovocný sad, sloužil k pěstování vína. Původně zde bývaly dvě vinice se starobylými názvy Bouchalka a U lisu. Později se spojily v jednu pod názvem U lisu. Podle historických pramenů nedaleko současného sadu stával lis na víno. (Dnes už málokdo ví, jak takový lis vypadal. Obrázek si můžete udělat v nedaleké Botanické zahradě, kde mají na vinici sv. Kláry vystaven jeden historický exemplář.) Někdy mezi lety 1500–1650 ke zdejšímu lisu na víno přibyla i usedlost U lisu, která sloužila nejprve jako hospodářské stavení a později, po postupné výměně vlastníků, i jako letní sídlo. 4
Usedlost od roku 1870 vlastnila rodina profesora zemědělství Jana Baptisty Lambla a navštěvovala ji tehdejší pražská smetánka, včetně Boženy Němcové. Profesor Lambl stál za založením Pomologického ústavu v Praze Troji. Bohužel usedlost již na místě nenajdeme. V roce 1972 ji zakoupil tehdejší prezident ČSSR Gustav Husák a stavení nechal zbořit. Bydlel totiž v nedaleké vile a pro jeho bezpečnost musely být stavby v blízkém okolí odstraněny. 5 Jediné, co zde z vinné historie zbylo, je tak název zdejší malé ulice U Lisu.
Samotný pozemek sadu byl v katastru později veden jako zahrada, kterou vlastnila rodina Kafků. 6 Zhruba od roku 1946 využívali pozemek zdejší obyvatelé, kteří měli domky naproti. Jedna z pamětnic vzpomíná: „Dole stávaly veliké tyče, na kterých jsme měli prádelní šňůry, a tam se chodilo věšet prádlo.” Její bratr k tomu dodává: „Ulice U Lisu měla dlouho vesnický charakter, všichni jsme se tu znali. Tam, jak je teď sad, se nám chodívaly pást slepice a navečer přeběhly cestu domů do kurníku. Nahoře rostlo bodláčí, a to zas chutnalo králíkům. Ani v zimě nezůstával svah nevyužitý, mládež se tam na lyžích učila točit obloučky zvané kristiánky.” 7
Okolo roku 1975 byl pozemek oplocen a pronajat zahrádkářům, kteří si na svahu postavili dřevěnou chatku. Čtyři rodiny se tam staraly o zahradu, a vodu si braly právě z domků starousedlíků. Protože se jedná o velmi výsušný svah, zavlažovali ho prakticky nepřetržitě, a tak jim nakonec vodu sousedé přestali dodávat. Zahrádkáři místo opustili a pozemek i chatku začali obývat bezdomovci, kteří se však z lokality později vytratili.
Odborníci z oddělení péče o zeleň pražského magistrátu dlouhodobě vytipovávají pozemky, které by mohly sloužit hmyzu pro přesun mezi jeho domovskými lokalitami a tím umožnili propojení izolovaných populací. Pro tyto propojovací plochy se používá termín stepping stones neboli nášlapné kameny. Představte si malé ostrůvky zeleně, které hmyz může použít jako dočasné útočiště. Když člověk musí překonat řeku, hledá místo, kde kameny vyčnívající nad hladinu tvoří pomyslnou cestičku, po které může přeskákat. Posekaná tráva, asfaltové silnice, či jiné člověkem vyrobené struktury jsou pro hmyz jako pro nás výše zmíněná řeka. Aby ji hmyz překonal, potřebuje ostrůvky zeleně obdobně jako člověk potřebuje kameny.
V okolí dnešního sadu se nachází hned tři přírodní památky: Havránka, Trojská a Jabloňka, mezi kterými je však poměrně velká vzdálenost. Odborníci tedy hledali vhodné nedaleké pozemky, které by umožnili „nášlapnými kameny" propojit zmiňované přírodní památky. Na základě tohoto hledání byl v roce 2019 vybrán pozemek sadu U lisu.
Pozemek před samotným využíváním vyžadoval větší úpravy. Nejprve bylo nutné zbourat zahradní chatku, která by mohla přitahovat nezvané návštěvníky. Dále byly odstraněny náletové keře, aby se zvýšilo oslunění půdy a bylinného patra. Následně se z pozemku odvezlo velké množství biomasy a také komunálního odpadu, který se zde v průběhu let nashromáždil. Ovocné stromy byly vysázeny jako náhradní výsadba za odstraněné keře. Plot mezi ulicí U Lisu a sadem byl v roce 2022 odstraněn, a tak je sad znovu volně přístupný široké veřejnosti.
Péče o sad
V současné době se pozemek dvakrát ročně kosí. Vyjma klasických sadařských údržbových prací se zde provádí neobvyklý experiment. Vysévají se květiny z přírodní památky Trojská, aby se obohatila skladba místních rostlin. Oseté plochy se dále sledují a vyhodnocuje se odezva této péče.
Další rostliny a živočichové v sadu
Podloží sadu tvoří břidlice a na ní je jen velmi tenká vrstva zeminy. Najdeme zde tedy převážně teplomilná společenstva rostlin. Z léčivek zde roste například hadinec obecný, který se využíval k léčbě revmatismu. Kromě planých rostlin zde najdeme i mnoho zahradních rostlin, jako pozůstatky dřívějšího využívání pozemku.
Z hmyzu lze pozorovat například ploštici zákeřnici červenou, motýla ostruháčka kapinicového či soumračníka rezavého, včelu pískorypku popelavou, či dlouhososku.
Zajímavosti
Jen pár set metrů od dnešního sadu stával Pomologický ústav, který vychoval řadu ovocnářů. Jeho ředitelem byl svého času i syn Boženy Němcové, znamenitý odborník Karel Němec. V roce 1934 se ústav přestěhoval do Ruzyně, kde se pod názvem Výzkumný ústav rostlinné výroby nachází dodnes.
Ovocné stromy kdysi rostly i před Trojským zámkem, v místech dnešního bludiště. Lidé si zde stromky pronajímali, pak je očesali a sklizeň následně prodávali návštěvníkům Zoologické zahrady. Pamětníci také vzpomínají, že pro ovoce se chodilo do Podhoří, kde bylo ke koupi kilo ovoce za 3 Kč (v padesátých letech minulého století).
Z hlediska ovocnářství je zajímavý i sousední pozemek (při pohledu ze svahu po pravé ruce), kde rostou mandloně. Mandloň je jedním z méně obvyklých pražských stromů, ale na prosluněných svazích se jí daří. Dá se říci, že je poslem jara, protože vykvétá z ovocných stromů jako první.
Zdroje informací
1 DVOŘÁK, Antonín, VONDRÁČEK Jiří, KOHOUT Karel a BLAŽEK Jan. Jablka. 1. Praha: Academia, 1976.
2 VANĚK, Josef. Lidová pomologie I. Jablka 100 nejdůležitějších odrůd. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury Josef Vaněk, 1936.
3 KAMENICKÝ, Karel. Ovocná a okrasná stromořadí. Sborník výzkumných ústavů zemědělských Č.S.R., sv. 89. Praha: Ministerstvo zemědělství Republiky československé, 1932.
4 KLOKOČKOVÁ, Vlasta, Radim GABOR, Josef MORKUS, et al. Urbanistická analýza prostoru „Velká skála"k. ú. Troja – Kobylisy [online]. Praha: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2007 [cit. 2023-12-04]. Dostupné z: https://iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/projekty/urbanisticka-analyza_velka-skala.pdf.
5 MALÝ, František, ed. Ztracená Troja a Podhoří: nostalgické ohlédnutí po pravém břehu Vltavy. Praha: NQS, 2016. ISBN 978-80-904992-4-9.
6 Zdroj: archiv ČÚZK
7 Ústní sdělení: rodina Josefa Franka, místní usedlíci