Martiňák

Katastrální území: Praha − Dolní Počernice
Vodní tok: Svépravický potok, Chvalka
ČHDP: 1–12–01–031
Typ nádrže: napájená z pramenů
Účel nádrže: krajinotvorný, rybochovný
Plocha hladiny: 40 463 m²
Objem nádrže: 49 700 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz, výška 1,7 m

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Rybí hospodaření: Sportovní rybářský revír č. 401008 Rokytka 1 podrevír č. 8 − rybník Martiňák

Správa a údržba

Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné kosení hráze, údržba zeleně a úklid. Úklid břehů, kde je povolen sportovní rybolov, zajišťuje Český rybářský svaz.

Historie

Rybník Martiňák leží ve východní části Prahy na soutoku Svépravického potoka a Chvalky. V 18. století se na potoce Chvalka vyskytovala soustava šesti nádrží, které však byly v průběhu 19. století zrušeny. V 50. letech 20. století zde došlo k obnově rybníka Martiňák. V roce 1987 byla provedena jeho rekonstrukce, při které byl zřízen pomocný bezpečnostní přeliv na levém břehu. V roce 1990 byl rybník odbahněn a rok nato byla v okolí Martiňáku vyhlášena tzv. „Oblast klidu Klánovice – Čihadla".

Proměna rybníka Martiňák (pdf)

Fotografie rybníka před rekonstrukcí

Revitalizace

V roce 2009 proběhla celková rekonstrukce a odbahnění rybníka. Ze dna bylo odvezeno cca 5 000 m³ sedimentu, který byl použit na modelaci terénu nedalekého golfového hřiště. Hráz rybníka, která byla místy poškozena, byla znovu dotěsněna a opevněna kamennou dlažbou. Původní požerák (stavidlo) a starý kašnový přeliv musely být vzhledem k jejich havarijnímu stavu zbourány. Místo těchto starých objektů byl postaven nový kamenný požerák a kašnový přeliv. U přelivu bylo navíc vybudováno loviště pro výlov rybníka. V rámci vegetačních úprav byly původní topoly na hrázi vykáceny a nahrazeny novou dubovou alejí.

Fotografie z průběhu revitalizace v roce 2009

V roce 2019–2020 prošla proměnou i zadní část rybníka a celý levý břeh. Historický val z vytěženého sedimentu, který vznikl zřejmě při rekonstrukci rybníka v 80. letech minulého století a lemoval většinu jeho levého břehu, byl odstraněn a břehy rybníka se zpozvolnily. Poloostrov mezi Svépravických potokem a potokem Chvalkou byl částečně odbagrován až na písčité podloží a vznikla zde rozsáhlá soustava tůní. Oddělením až 10 metrů širokým vodním příkopem zde vznikl zcela nový pražský ostrov, a to o velikosti 13 000 m². Z vytěženého písku byla na břehu rybníka vymodelována 5 metrů vysoká duna, kterou ocení zejména děti jako obrovské přírodní pískoviště. V okolí rybníka vzniklo celkem sedm velkých a tři malé vodní plochy o výměře 3 300 m² a přemístilo se více než 20 000 m³ zeminy. Historickou zajímavostí této stavby je skutečnost, že při hloubení tůní byly objeveny archeologické nálezy germánského osídlení z doby Římské nebo neolitické hroby.

Cílem celého projektu bylo nejen zadržet v krajině co nejvíce vody a zbudovat nové biotopy pro vodní a mokřadní živočichy, ale také vytvořit pestrou krajiny, kde budou lidé rádi trávit svůj volný čas, což je v dnešní době nadmíru aktuální.

Fotografie z průběhu revitalizace v roce 2020

Ochrana přírody

Z přírodního hlediska se jedná o velmi zajímavý rybník. Z obojživelníků se zde vyskytují ropuchy obecné a zelení skokani. V okolí rybníka lze najít i vzácnější ropuchu zelenou. Z plazů v okolí žije užovka obojková a hladká. Z vodních ptáků zde nalezneme volavku popelavou, poláka chocholačku, lysku černou nebo potápku roháče. Z rostlin tu lze nalézt několik druhů keřových vrb a vzácné ostřice.

Chov ryb

Rybník slouží jako rybářský revír č. 401008 Rokytka 1 podrevír č. 8 − rybník Martiňák obhospodařovaný Českým rybářským svazem, územním svazem města Prahy. Do rybníka se na jaře a na podzim nasazuje cca 1300 kusů kapra o váze minimálně 1,25 kg, dále štika a candát. Lov přívlačí je povolen od 16.6. do 31.12.

Video rybníků Martiňák a v Pískovně je natočeno v roce 2016, tedy v době před úpravou zadní části rybníka.