V Pískovně

Katastrální území: Praha − Dolní Počernice
Vodní tok: Svépravický potok
Typ nádrže: boční
Účel nádrže: krajinotvorný
Plocha hladiny: 35 000 m²
Objem nádrže: 25 000 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné čištění požeráku, údržba zeleně a úklid.

Historie

Dle dochovaných zpráv zde těžba písku ve větší míře začala na přelomu 19. a 20. stol. a na konci 50. let 20. stol. přestala být pískovna postupně využívána.

V době skončení těžby písku bylo dno opuštěné pískovny asi 2−3 m pod okolním terénem. Tehdy zde začalo postupné zarůstání dřevinami. Pomalu se začala v pískovně také objevovat voda a její prosakování se zvětšilo, když byla zvýšena hladina rybníka Martiňák, ležícího nad pískovnou. V 80. letech 20. století bylo také provedeno napřímení, zahloubení a odláždění koryta Rokytky a Svépravického potoka a byl zřízen i přítok se stavidlem do území pískovny, což vedlo k dalšímu zvýšení hladiny vody. Zvýšením hladiny vody v pískovně došlo i k zatopení řady stromů, z nichž většina postupně odumřela a padla do vody, často zůstaly pouze pařezy, vyčnívající dodnes z vody. Původní louka, významná botanická lokalita mezi rybníkem Martiňák a dnešní pískovnou, byla v roce 1981 zastavěna zahrádkářskou kolonií a vznikla zde i provozovna občerstvení.

Historické fotografie a mapy

Historické zmínky o rybníce V Pískovně

Bude se muset Ledňáček stěhovat?, Nika 6/83 (pdf)
Pískovna v Dolních Počernicích (pdf)

Fotografie rybníka před revitalizací

Revitalizace

Odbahnění a revitalizace Přírodní rezervace V Pískově vycházela z podnětu ochrany přírody na neuspokojivý stav a eutrofizaci této lokality, která se projevila zejména ve zhoršené kvalitě vody. Voda dosahovala průhlednost max. 20 cm, což nasvědčovalo o narušení přirozeného ekosystému. Důvodem neuspokojivého stavu byla jednak nevyhovující rybí obsádka a přemnožení u nás nepůvodních a invazních druhů ryb, jako je střevlička východní a karas stříbřitý, tak značné zabahnění, které dosahovalo mocnosti místy až jeden metr. Dalším důvodem byl havarijní stav vypouštěcího zařízení, které již nebylo schopné v nádrži dlouhodobě udržet dostatečnou vodní hladinu.

Při těžbě 25 000 m³ sedimentů byl dbán důraz na členitost obvodu vodní plochy, a to včetně ponechání pozvolných svahů břehů ve sklonu kolem 1:2 až 1:3. Do břehových partií s kvalitní mokřadní vegetací nebylo zasahováno a byly respektovány veškeré stromy, mrtvé dřevo a ostřicové trsy v prostoru zátopy. Součástí projektu byla i úprava severní části břehu, tj. pod zahrádkářskou kolonií, který byl upraven jako kolmý, pro možnost navrácení hnízdění ledňáčka říčního do této lokality.

Jako nové vypouštěcí zařízení byl zřízen dřevěný požerák a kamenný bezpečnostní přeliv, jehož výška určuje hladinu vody v nádrži. Opětovné napuštění nádrže bylo provedeno v květnu 2010.

Po revitalizaci přírodní rezervace byl v této lokalitě ukončen sportovní rybolov a jako náhradní rybářský revír byl zřízen nedaleký rybník Martiňák.

Přehled projektu revitalizace rybníka V Pískovně (pdf)

Fotografie z výlovu a revitalizace

Ochrana přírody

V přírodní rezervaci se nachází řada odlišných biotopů, tedy prostředí, která vyhovují různým rostlinám a živočichům. Patrně nejcennější je břehová část, kde je dobře vyvinutý bylinný porost s ostřicí nedošáchor, karbincem evropským nebo kosatcem žlutým. Také oblast s odumírajícími, či již odumřelými, stromy a keři, které ční z vodní hladiny, je velmi cenná – především jako rychle mizející (a tím cennější) stanoviště některých bezobratlých. Na rákosové porosty, které se nachází především na jihovýchodě území, jsou potravně vázaní vzácní motýli travařík velký či zdobníček rákosinový. Ojedinělost tohoto prostředí byla důvodem, proč se zde během těžby sedimentu nezasahovalo.

Ze střevlíkovitých brouků, kterých se v území nachází 90 druhů, můžeme jmenovat např. nevšední druhy Lasiotrechus discus nebo Trechoblemus micros. Na rákosové porosty jsou vázaní vzácní motýli travařík velký či zdobníček rákosinový. Celkem se na lokalitě vyskytuje 322 druhů motýlů. Z vodních bezobratlých stojí za upozornění bahnitka hladká. Dále se zde vyskytují i hmyzožravci, jako je bělozubka šedá či rejsek obecný, ale i ondatra pižmová nebo lasice hranostaj.

Pískovna je zajímavá i z ornitologického hlediska. Běžně zde hnízdí kachna divoká, potápka roháč, slípka zelenonohá či lyska černá, ale vyskytují se zde i chřástal vodní, kalous ušatý, strnad luční, pěnice černohlavá, pokřovní a hnědokřídlá, budníček větší i menší a desítky dalších druhů. Aby se do území mohl vrátit i dříve běžný ledňáček říční, který sem v posledních letech pouze zalétal za potravou, byla pro něho upravena pískovcová stěna. Kolmý břeh umožňuje nejen hloubení hnízdních nor, ale je vhodným stanovištěm i pro řadu zástupců blanokřídlých.

V rámci terénních úprav byl v lokalitě vytvořen i menší písečný ostrov, území, které se svým charakterem a vegetací vymyká okolnímu prostředí. Tento typ biotopu vyhledává řada druhů ptáků, např. vzácný kulík říční, který se zde naštěstí stále ještě vyskytuje. Písečný ostrov ale velmi vyhovuje i vlhkomilné skupině střevlíkovitých brouků nebo některým obojživelníkům.

V území se rozmnožují hnědí a zelení skokani, ale také ropuchy obecné, ropuchy zelené nebo čolci obecní. Potravně je na ně vázaná užovka obojková.

Chov ryb

Po revitalizaci přírodní rezervace v roce 2010 byl v této lokalitě ukončen sportovní rybolov a jako náhradní rybářský revír byl zřízen nedaleký rybník Martiňák. Lokalita je udržována bez rybí obsádky a každé tři roky se zde provádí kontrolní výlov.

Upozornění

Prosíme vás, mějte své psy při průchodu územím na vodítkách a zdržujte se na cestách. Nevstupujte zbytečně do východní části přírodní rezervace. Vodní hladinu i s plovoucími ptáky stejně nejlépe uvidíte ze západního či jihozápadního břehu.