Velký Počernický rybník

Katastrální území: Praha − Dolní Počernice
Vodní tok: Rokytka
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: krajinotvorný a ekologický,
vodohospodářský, extenzivní chov ryb
Plocha hladiny: 194 000 m²
Objem nádrže: 310 000 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz, výška 5,5 m

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy

Správa a údržba

Na rybníce je 1× měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné kosení hráze, údržba zeleně a úklid.

Historie

Velký Počernický rybník byl spolu s dalšími rybníky na Rokytce založen pravděpodobně již ve 14. století na podnět prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jeho existenci dokladuje i Müllerova mapa Čech z roku 1720. Původně měl rybník výměru 22 hektarů (v historických záznamech najdeme údaj 29 jiter a 572 sáhů) a byl napájen odděleně dvěma potoky – Rokytkou a Říčankou. Kvůli postupnému zanášení sedimentem se jeho plocha zmenšila na dnešních 19 hektarů a dnes ho napájí už jen Rokytka. Říčanka byla přesměrována při výstavbě železniční trati a nyní se vlévá do Rokytky asi kilometr nad rybníkem.

V 19. století sloužil rybník jako zásoba vody pro mlýny a k chovu ryb. Vozily se sem sádky a ryby se pak lovily podle potřeby pro pražské trhy. V zimě zde ledaři těžili led, který vyřezávali ve velkých kvádrech pilami. Prodávali jej do hospod, kde ve sklepích vydržel od jara až do pozdního podzimu chladit sudy s pivem.

Ve 20. století se z rybníka stal chovný rybník s pravidelným hospodářským využitím. Kromě toho byl v sedmdesátých letech oblíbeným místem ke koupání – v letních dnech sem přicházelo až 5000 lidí denně.

Historické momenty

Počernický rybník má i jedno světové prvenství. V roce 1888 zde byla založena první česká terénní laboratoř a zároveň první hydrobiologická stanice na světě. Profesora Antonína Friče a jeho kolegy zde podporoval mecenáš vědy a majitel dolnopočernického panství – baron Dercsényi.

Vědecký tým se zabýval měřením teploty vody, směru a síly větru, sledováním planktonu, řas a rybníčního dna i výzkumem kaprů.

Fotografie Počernického rybníka před opravou

Revitalizace

Rekonstrukce Velkého Počernického rybníka byla vyvolána dlouhodobě nevyhovujícím stavem hráze, všech funkčních objektů, obtokové stoky a celkovým zabahněním rybníka. Obnova byla zahájena v říjnu 2004 výlovem a pokácením starých nemocných dřevin na hrázi a březích rybníka. Hráz rybníka byla opevněna kamennou dlažbou a bezpečnostní přeliv byl vyzděn z kamene. Na koruně hráze byla navíc vybudována nová štěrková cesta. Opraveny byly také nábřežní zdi, stejně jako koryto pod přelivem. Historický pískovcový most byl kompletně rozebrán a následně po zpevnění všech konstrukcí opět složen. Kompletní rekonstrukce se nevyhnula ani stavidlu (požeráku) a dělicí hrázce mezi rybníkem a obtokovou stokou. I spodní výpust (stavidlo) byla zrekonstruována takzvaně od základů, její původní tvar však zůstal zachován.

Další částí rekonstrukce byla oprava dělicí hrázky mezi rybníkem a obtokovou stokou, včetně opravy všech mostků a opevnění. Část dělicí hrázky byla rozšířena a na její koruně byla vybudována nová štěrková cesta. Součástí hrázky je i snížený přístup k vodě a nově zbudovaná naučná stezka, která vede od hráze až k prostoru ostrova. Dále byla hrázka upravena tak, aby navazovala na rozšířené litorální pásmo (rákosiny). Tato část je klidová a bude sloužit zejména pro živočichy a rostliny vázané na vodní prostředí.

Poslední částí rekonstrukce bylo odbahnění a výstavba ostrova. Po odvodnění rybníka se suchou cestou vytěžilo přibližně 60 000 m³ sedimentu. Část byla využita na výstavbu nového ostrova a rozšíření litorálního pásma, zbytek sedimentu byl vyvezen na okolní pole v Běchovicích a Počernicích. Pro zpestření mokřadních biotopů bylo na ostrově i v okolí rybníka vyhloubeno několik tůní jako klidové místo pro rozvoj obojživelníků a bezobratlých živočichů.

Závěrečné vegetační úpravy navázaly na celkovou rekonstrukci zámeckého parku. Dosadila se hrázová alej i návodní svah hrázky, podél které byly zároveň vysazeny mokřadní rostliny.

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj a MMR.

Fotografie z průběhu revitalizace rybníka

Přírodní zajímavosti

Počernický rybník je součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla a byl vyhlášen přírodní památkou Počernický rybník. Zámecký park, který ho obklopuje, byl založen už roku 1776 na základech ovocné zahrady a z této doby pravděpodobně pocházejí nejmohutnější stromy, mezi nimiž převládají duby.

Na území přírodní památky bylo zdokumentováno přes 186 druhů rostlin a 639 druhů živočichů.

Mělké břehy rybníku jsou lemovány rákosovými porosty, přecházejícími do porostů ostřic s dominantní ostřicí dvouřadou, ostřicí kalužní a ostřicí říznou. Společnost jim dělají vysoké porosty rákosu obecného, chrastice rákosovité a orobince úzkolistého. Z vodních rostlin se tu nachází např. šejdarka bahenní. Velmi cenná mokřadní olšina s olší lepkavou se vyskytuje ve východní části, kde v úzkém pruhu lemuje rybník a rákosiny.

Na březích Rokytky jsou potom rozsáhlé porosty vrb – vrba popelavá, vrba košíkářská, vrba trojmužná nebo vrba obecná. Atmosféru místa dotvářejí neprostupné porosty křovin a liánovitých rostlin.

Přirozené dubohabřiny nad rybníkem jsou však místy utlačeny nepůvodními akáty.

Mokřadní vegetace rybníka poskytuje hnízdiště i odpočinek na tahu mnoha druhům ptáků, jako jsou potápky roháči, kachny divoké, lysky černé, slípky zelenonohé. V oblasti se vyskytuje také moudivláček lužní, rákosník obecný či strnad rákosní. Z táhnoucích ptáků můžeme při troše štěstí zahlédnout orlovce říčního, kormorána velkého nebo lžičáka pestrého. Spatřit zde také lze ledňáčka říčního, břehuli říční, krahujce obecného, lejska šedého, slavíka obecného, ťuhýka obecného, rorýse obecného a vlaštovku obecnou.
V tůních žijí skokani hnědí a zelení, ropuchy obecné a vzácní brouci a motýli.
Z měkkýšů se zde vyskytují škeble rybničná, velevrub malířský, okružák Anisus vortex či bahenka Viviparus contectus.
Z řady druhů brouků zde nacházíme střevlíčky (např. Stenolophus mixtus, Bembidion fumigatum), nebo vzácného nosatečka Eubrychius velutus (na stolístku přeslenatém).
Z motýlů jsou nejvýznamnější druhy s vazbou na rákosové porosty, např. zdobníček rákosinový, vrbkovníček mokřadní nebo travařík velký. Také zde můžeme spatřit otakárka ovocného a otakárka fenyklového, kteří jsou vázáni především na ovocné dřeviny nejbližšího okolí.

Bezesporu nejvyšší význam má rybník z pohledu ornitologického. Velmi vás proto prosíme, při průchodu územím mějte svého psa na vodítku. Volně pobíhající psi totiž ruší hnízdící ptáky a znemožňují jim úspěšné vyvedení mláďat.

Chov ryb

Rybník slouží k extenzivnímu chovu ryb, především kapra obecného. Každý rok se do něj vysazuje 2000 až 3000 mladých kaprů a na podzim probíhá tradiční výlov, který je oblíbenou společenskou událostí a rybářským svátkem. Bohatý doprovodný program zaměřený na poznání pražské přírody je určený zejména dětem.

Extenzivní chov je zaměřen na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka. Díky odbahnění a šetrnému hospodaření jsou ryby z Počernického rybníka živené pouze přirozenou potravou, a proto jsou velice chutné.