RN Slatina

Katastrální území: Dubeč
Vodní tok: Hostavický potok
ČHDP: 1–12–01–033
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: retenční, krajinotvorný, rybochovný
Plocha hladiny: 87 600 m²
Objem nádrže: 70 330 m³Retenční objem: 101 777 m³
Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz výšky 4,5 m

Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Rybí hospodaření: Sportovní rybářský revír č. 401008 Rokytka 1 podrevír č. 9 − nádrž Slatina

Správa a údržba

Na nádrži je 1× měsíčně prováděna prohlídka TBD. Při prohlídce probíhá kontrola všech objektů a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděno pravidelné čištění sdruženého objektu, údržba zeleně a úklid.

Historie a současnost

Retenční nádrž Slatina byla vybudována v 80. letech v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny v Dolních Měcholupech. Jejím hlavním úkolem je zachycovat nárazové srážky v povodí Hostavického potoka.

V 90. letech došlo k zavezení prostoru mezi původní hrází a ulicí K Lesíku. Samotná nádrž je průtočná, napájená vodou z Hostavického potoka, přičemž plocha jejího povodí (včetně dešťové kanalizace) činí 3,95 km².

Hráz je zemní, s opevněním z betonových bloků. O bezpečný průchod vody při povodních se stará komplexní vodohospodářský objekt složený z výpustného zařízení, přelivu a odpadní štoly vedené hrází. Díky 4,5 metru vysoké a 153 metrů dlouhé hrázi může nádrž pojmout až 172 107 m³ vody, přičemž zatopená plocha dosahuje 109 494 m².

Přírodní zajímavosti

Z hlediska přírody patří Slatina k nejcennějším vodním plochám v Praze. V její východní a severovýchodní části se rozkládají rozsáhlé rákosiny s výskytem orobince širolistého i úzkolistého. Blíže ke břehu rostou roztroušeně také ostřice nedošáchor, kyprej vrbice nebo metlice trstnatá. Sušší místa lemují porosty chrastice rákosovité.

Západní část nádrže má užší pobřežní (tzv. litorální) pásmo, v němž převládají druhy jako rdesno peprné, rdesno blešník nebo dvouzubec černoplodý.

Nádrž Slatina je domovem řady vzácných mokřadních rostlin, přičemž nejvzácnějším druhem je kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia), který je klasifikován jako silně ohrožený (C2b) a vyskytuje se zde jen v několika jedincích.

Mezi další druhy, které vyžadují pozornost patří ostřice prodloužená (Carex pseudocyperus) a skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), oba tu také tvoří pouze po jednom trsu.

Dominantní vegetaci v litorální zóně tvoří rákosiny, v nichž převažuje rákos obecný (Phragmites australis) a také dva druhy orobinců, orobinec širokolistý (Typha latifolia) a orobinec úzkolistý (Typha angustifolia). V mokřadech a na březích se daří zástupcům ostřic, jako je ostřice štíhlá (Carex acuta), a sítin, například sítina rozkladitá (Juncus effusus). V mělkých vodách pak najdeme ponořený růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum) a na březích roste například žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica).

Blíže ke břehu rostou roztroušeně také ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) nebo metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Sušší místa lemují porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea).

V roce 2013 zde biologové zaznamenali 60 druhů ptáků, z nichž 29 pravidelně hnízdí. Celkově zde bylo za posledních 10 let pozorováno 156 druhů ptáků, z nichž 71 je zákonem chráněno. K nejvýznamnějším patří lžičák pestrý, čejka chocholatá, potápka roháč, p. malá i p. rudokrká, ledňáček říční, vlha pestrá, čáp černý, bukáček malý a slavík modráček.

Z obojživelníků zde najdeme skokana skřehotavého, ropuchu obecnou i zelenou a vzácnější kuňku obecnou. V mělkých březích žije čolek obecný, v bahně škeble říční a rybničné.

Pozornost si zaslouží i zdejší motýli. Kromě běžných baboček a okáčů se tu objevují i vzácnější druhy jako bělásek hrachorový, bělásek ovocný nebo ohrožený otakárek fenyklový, který potřebuje k životu výskyt mrkvovitých rostlin.

Bohatá je i populace vážek. Mezi běžnými druhy se zde vyskytuje například šídlo tmavé, šidélko větší, vážka černořitná, šidélko brvonohé nebo vážka rudá.

Chov ryb

Nádrž slouží jako rybářský revír č. 401008 Rokytka 1, podrevír č. 9 – nádrž Slatina, který spravuje Český rybářský svaz, územní svaz města Prahy.

Rybolov je povolen pouze z levého břehu, v úseku od konce hráze po ústí Hostavického potoka. Lov přívlačí je povolen od 16. června do 31. prosince. Rybí osádka je doplňována třikrát ročně od jara do podzimu, regulační odlov probíhá jednou za tři roky.

Krajinářské úpravy zeleného pásu okolí RN Slatina 2015

Revitalizace zeleného pásu v okolí nádrže přinesla zvýšení ekologické i estetické hodnoty celé oblasti a zároveň podpořila její rekreační využití. Mezi silnicí K Lesíku a nádrží byl vysazen pás lesa, který do budoucna zajistí větší klid a oddělení od dopravního ruchu. Na něj navazují sekané louky s tůněmi, mokřady a roztroušenými stromy.

V jižní a západní části byly vytvořeny nové zálivy s pozvolnými břehy. Ty nejenže zvětšily retenční objem nádrže, ale také vytvořily přechod mezi vodním a suchozemským prostředím, čímž přilákaly další druhy ptáků a obojživelníků. Podél východní louky a Hostavického potoka byly vysazeny dubové aleje.

Součástí úprav bylo také prodloužení cyklostezky, aby silnici K Lesíku křížila jen v jednom místě, tím se zvýšila bezpečnost cyklistů i řidičů.

Změn doznalo i samotné koryto Hostavického potoka nad nádrží, v délce 266 metrů. To bylo původně zpevněno netradičním způsobem – beton byl nalit do rohoží a vznikly tak podivné „bochánky“, které měly zarůst vegetací. Opevnění ale fungovalo jen částečně, nebylo dostatečně stabilní, protože kořeny stromů nemohly pronikat dostatečně hluboko.

Při revitalizaci bylo staré koryto zasypáno a vzniklo nové, přirozeně klikaté řečiště s širokou bermou a tůněmi. Nad nádrží jsou zaústěny dešťové kanalizace z Měcholup a vytváří se tak zde hodnotné biotopy. Těsně před ústím potoka do nádrže se voda rozlévá do malého mokřadu.

Fotografie před revitalizací Hostavického potoka a z průběhu prací