Lítožnický rybník
Katastrální území: Dubeč
Vodní tok: Říčanka
ČHDP: 1–12–01–29
Typ nádrže: průtočný
Účel nádrže: krajinotvorný, extenzivní chov ryb
Plocha hladiny: 10,9 ha
Objem nádrže: 170 000 m3
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Správa a údržba
Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděna údržba zeleně a úklid.
Historie
Název Lítožnice pochází od středověké vesnice Litožnice, která zřejmě vznikla již v první polovině 12. století, jak napovídají některé archeologické nálezy a také zasvěcení dnes již zaniklého kostela sv. Gothardovi.
První rybník (Násadový rybník u Litožnic) je zde poprvé zmiňován již v roce 1542. Není však jisté, zda je možné tento rybník ztotožnit s pozdějším velkým Litožnickým rybníkem, který zabíral ještě koncem 18. století plochu všech tří dnešních rybníků a který překryl část zaniklé středověké vsi. Tento velký rybník byl vypuštěn a vysušen v první polovině 19. století a na jeho místě byly založeny louky. Mohutná hráz tohoto zrušeného rybníka se zachovala až do dnešní doby. Ještě začátkem 21. století sloužila jako hráz dvou novodobých rybníků (Nový a Myslivecký). Myslivecký rybník byl vybudován místním mysliveckým sdružením v roce 1953, zbývající dva (Nový a V Mejtě) byly postaveny v letech 1969–1970. Na přelomu 60. a 70. let 20. století měla být celá Litožnice zavezena popílkem z malešické teplárny. Nedošlo k tomu jen díky silnému odporu dubečských obyvatel.
Všechny tři rybníky byly vybudovány jako boční a potok Říčanka protékal mezi nimi. Na začátku 21. století byly díky zanedbané údržbě všechny tři rybníky v havarijním stavu. Ačkoli původní hráz historického rybníka zde již sloužila několik set let bez větších problémů, boční dělící hráze budované v 60. a 70. letech byly zcela zerodované a místy široké jen několik desítek centimetrů.
Více o historii Lítožnic a Lítožnických rybníků >>
Obnova Lítožnického rybníka
První myšlenky na rekonstrukci Lítožnických rybníků spadají do roku 2014, kdy starosta MČ Praha Dubeč, která byla vlastníkem jednoho z původních tří Lítožnických rybníků, nabídl tento rybník hl. m. Praze. Stav lítožnických rybníků byl totiž velmi žalostný. V roce 2015 převzalo hl. m. Praha rybník V Mejtě od městské části Praha Dubeč hl. m. Praha a okamžitě byla zadána projektová dokumentace na opravu. Zároveň byl osloven vlastník zbývajících dvou rybníků (Nový a Myslivecký) s návrhem na odkup.
Pro myšlenku obnovy původního Lítožnického rybníka bylo zapotřebí zadat studii, která by prověřila rozsah zátopy, dotčení území a zejména variantu průtočného nebo bočního rybníka. Studii zpracovala firma Envicons s. r. o. Plocha zátopy vyšla na cca 10 ha a nejlepším řešením se stal návrh průtočného rybníka s korunovým bezpečnostním přelivem v levé části hráze.
Práce na obnově začaly de facto v roce 2016 odbahněním rybníka V Mejtě. V témže roce byl vypuštěn i rybník Nový a v roce 2017 proběhlo jeho odbahnění a odstranění další části dělící hráze. Při odbahnění Nového rybníka byly na dně objeveny pozůstatky germánské vesnice z doby římské. Rozsáhlý archeologický výzkum zde trval až do roku 2020.
Více o obnově Lítožnického rybníka >>
Archeologický průzkum v Lítožnici
V souvislosti s revitalizací území Lítožnických rybníků a koryta Říčanského potoka pod jejich hrází probíhá od roku 2016 postupný záchranný archeologický výzkum vázaný na průběh zemních prací. V roce 2017 došlo k odstranění části bahnitého sedimentu na dně rybníka Nový. Již při povrchovém průzkumu pomocí detektorů kovů bylo objeveno množství kovových artefaktů převážně ze starší doby římské.
Krajinný park Lítožnice
Lítožnický rybník je součástí nového krajinného parku Lítožnice. Společně s nově vysázenými lesy, sady a loukami tvoří mimořádně pestré a biologicky hodnotné území.
Více o krajinném parku Lítožnice »
Fauna a flóra
Komplex lesa, vlhkých luk, tůní, rybníka a okolních rákosin podél Říčanského potoka je chráněn jako přírodní památka Lítožnice (28,55 ha). Význam území byl zejména ornitologický, ale díky intenzivnímu rybářskému obhospodařování na původních rybnících ekologická hodnota území výrazně klesla. Na novém rybníce je chov ryb již regulován, a Lítožnice se tak opět stala pro vodní ptáky velmi atraktivní. Jedná se dokonce o jednu z nejzajímavějších ornitologických lokalit v Praze.
V okolí hnízdí mimo jiné moták pochop, strnad rákosní, rákosník velký, krahujec obecný, moudivláček lužní či potápky, pravidelně sem zalétávají i velmi vzácné druhy jako pisík obecný, lžičák pestrý, morčák velký, hohol severní, čáp černý či volavka bílá.
Obojživelníci se soustředí zejména do tůní v okolí rybníků. Nachází se zde skokan hnědý, štíhlý a zelený, ropucha obecná i zelená a čolek obecný. Na mokřadních stanovištích byl objeven vzácný měkkýš vrkoč útlý.
V letech 2021−2022 zde bylo nalezeno 9 rostlin z červeného seznamu jako je šáchor hnědý, řečanka přímořská, šmel okoličnatý, ostřice šáchorovitá, bahnička bradavkatá pravá, rozrazil vodní a škarda smrdutá malolistá. Ve vegetační sezoně 2022 bylo zaznamenáno celkem 217 taxonů cévnatých rostlin, z toho nejvíce v Litožnickém rybníce (107).
Vyskytují se zde i zajímavé houby, například muchomůrka slámožlutá, muchomůrka šiškovitá a bedla vyniklá.
Kvalita vody
Aktuální údaje o kvalitě vody »