Lítožnický rybník
Katastrální území: Dubeč
Vodní tok: Říčanka
ČHDP: 1–12–01–29
Typ nádrže: průtočný
Účel nádrže: krajinotvorný, extenzivní chov ryb
Plocha hladiny: 109 000 m²
Objem nádrže: 171 804 m3
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Správa a údržba
Na rybníce je 1x měsíčně prováděna prohlídka TBD. V rámci prohlídky probíhá kontrola všech objektů rybníka a je měřena průhlednost vody. V rámci údržby je prováděna údržba zeleně a úklid.
Historie
Název dala rybníku středověká vesnice Litožnice, která pravděpodobně vznikla už v první polovině 12. století. Tuto domněnku potvrzují archeologické nálezy i zasvěcení zdejšího, dnes již zaniklého kostela sv. Gothardovi. První historická zmínka o vsi pochází z roku 1351, kdy vdova po staroměstském měšťanu Ulmanovi prodala litožnické území Mikuláši Rokycanskému. Majitelé se často střídali a mnozí z nich byli pražští měšťané. Někteří se dokonce psali „z Litožnice”.
Od roku 1379 patřila ves Štěpánu Litoměřickému, který ji od roku 1412 pronajal své sestře Kateřině. Později ji vlastnili Pecman z Babic a Frenclín z Kotvic, za jejichž éry se v historických pramenech poprvé objevuje zmínka o tvrzi. Před rokem 1476 se Litožnice dostala do rukou Štěpána z Novosedel, který zdejší tvrz a poplužní dvůr odkázal své manželce Ludmile. Po jeho smrti však došlo k několika soudním sporům, na jejichž konci bylo panství připojeno k sousední Dubči. Už v roce 1506 byla litožnická tvrz označena za pustou. V následujících desetiletích zanikla i samotná ves s kostelem, který je naposledy uváděn jako pustý v roce 1713.
Podoba litožnické tvrze, založené patrně ve 14. století, je dnes známá jen z nevelkých zbytků zdiva. Pravděpodobně ji tvořila věžovitá stavba o rozměrech nejméně 6 × 8 metrů. Kvůli problémům se spodní vodou byla tvrz založena netradičně: po dokončení stavby byla zvenčí zahrnuta zeminou a kameny až po úroveň prvního patra, přičemž přízemí sloužilo jako sklep. Tvrz tak na rovinatém terénu působila dojmem stavby na vyvýšeném kopečku, který byl chráněn vnějším valem a příkopem, do něhož pravděpodobně proudila voda z blízkého potoka. Na jeho břehu byly nalezeny pozůstatky starého dřevěného potrubí.
Dodnes jsou zbytky tvrze patrné v terénu, i když ukryté v hustém porostu nedaleko břehu Říčanského potoka. Na malém návrší lze stále rozeznat zbytky valu a severovýchodní nároží sklepních prostor, kde se dochoval vnitřní líc zdiva o tloušťce asi 1,3 metru.
Vývoj rybníka
První rybník v této oblasti, tzv. Násadový rybník u Litožnic, je zmíněn už v roce 1542 v souvislosti s dědickým dělením mezi Oldřichem a Adamem Zapským. Není však jisté, zda byl totožný s pozdějším velkým Lítožnickým rybníkem, který na konci 18. století zabíral plochu dnešních tří rybníků a překrýval část zaniklé středověké vsi. Tento velký rybník byl v první polovině 19. století vypuštěn a vysušen, na jeho místě vznikly louky a v přilehlém lesíku byla postavena hájovna knížecí bažantnice. Hráz původního rybníka se však dochovala dodnes.
Na začátku 21. století byly všechny tři současné rybníky – Nový, Myslivecký a V Mejtě – v havarijním stavu. Zatímco stará hráz historického rybníka sloužila několik set let bez větších problémů, boční hráze vybudované v 60. a 70. letech 20. století byly silně zerodované a místy široké jen několik desítek centimetrů. Na přelomu 60. a 70. let 20. století existoval také plán na zavezení celé Litožnice popílkem z malešické teplárny. Nedošlo k tomu jen díky silnému odporu dubečských obyvatel.
Obnova Lítožnického rybníka
První úvahy o rekonstrukci Lítožnických rybníků vznikly v roce 2014, kdy probíhala revitalizace rybníka V Rohožníku. Starosta městské části Praha Dubeč tehdy nabídl rybník V Mejtě hlavnímu městu Praze. Stav rybníků byl totiž kritický – dělící hráze byly nasypány z nevhodného materiálu a v některých místech vodu zadržovaly jen tenké vrstvy zeminy a dřeva.
V roce 2015 Praha převzala rybník V Mejtě a zadala projektovou dokumentaci na jeho opravu. Zároveň začala vyjednávat o odkupu zbývajících dvou rybníků (Nový a Myslivecký) od společnosti Xaverov a. s. Po úspěšném odkoupení byly rybníky sjednoceny pod správu hlavního města. Bylo rovněž nutné vyřešit majetkové vztahy k menším pozemkům pod hrázemi, což se podařilo dokončit v roce 2016.
Studie obnovy rybníka byla zadána firmě Envicons s. r. o., která prověřila různé varianty řešení. Nakonec bylo rozhodnuto o vybudování průtočného rybníka s korunovým bezpečnostním přelivem. V rámci širšího projektu revitalizace území o rozloze 135 ha bylo naplánováno:
- zalesnění v oblasti Robotky (ralizováno 2016–2017),
- obnova Lítožnického rybníka,
- revitalizace Říčanky a Rokytky,
- založení ovocného sadu s historickými regionálními odrůdami,
- založení luk a výstavba cestní sítě.
Práce začaly v roce 2016 odbahněním rybníka V Mejtě a odstraněním jeho hráze. V následujících letech pokračovalo odbahnění dalších rybníků a při těchto pracích byly odhaleny archeologické nálezy, viz dále. V roce 2018 se začalo s rozšířením zátopy a modelací levého břehu. Na části plochy se nacházely písky, které byly využity k vytvoření písčité duny, poskytující nový biotop pro různé druhy živočichů a rostlin.
V roce 2019 byla zahájena stavba nového vypouštěcího zařízení. Práce provázely komplikace, zejména při betonování potrubí. Nakonec bylo rozhodnuto posunout požerák a odpadní potrubí na místo původní výpusti.
Dnes je Lítožnický rybník nejen obnovenou vodní plochou, ale také součástí rozsáhlého přírodního území, které slouží jak ochraně přírody, tak rekreačním účelům.
Revitalizace v číslech
- Původní plocha všech tří rybníků 6,4 ha
- Plocha nového rybníka 10,9 ha
- Rozšíření vodní plochy 4,5 ha
- Objem vody 170 000 m3
- Celkem vytěženo 87 tis. m3 materiálu
- Celková délka hráze je 376 m a v nejvyšším místě je vysoká 5,2 m.
- Celkové stavební náklady 52 mil. Kč
- Náklady na archeologický průzkum 5,6 mil. Kč
Archeologický průzkum v Lítožnici
V souvislosti s revitalizací území Lítožnických rybníků a koryta Říčanského potoka pod jejich hrází probíhá od roku 2016 postupný záchranný archeologický výzkum vázaný na průběh zemních prací. V roce 2017 došlo k odstranění části bahnitého sedimentu na dně rybníka Nový. Již při povrchovém průzkumu pomocí detektorů kovů bylo objeveno množství kovových artefaktů převážně ze starší doby římské.
Krajinný park Lítožnice
Lítožnický rybník je součástí nového krajinného parku Lítožnice. Společně s nově vysázenými lesy, sady a loukami tvoří mimořádně pestré a biologicky hodnotné území.
Více o krajinném parku Lítožnice »
Přírodní zajímavosti
Komplex lesa, vlhkých luk, tůní a rybníka v okolí Říčanského potoka tvoří přírodní památku Lítožnice (28,55 ha). Oblast má značný ornitologický význam, avšak intenzivní rybářské hospodaření v minulosti vedlo k poklesu její ekologické hodnoty. Po regulaci chovu ryb na novém rybníce se lokalita opět stala atraktivním místem pro vodní ptactvo a patří mezi nejzajímavější ornitologické lokality v Praze.
Hnízdí zde mimo jiné moták pochop, strnad rákosní, rákosník velký, krahujec obecný, moudivláček lužní a potápky. Pravidelně se zde objevují i vzácné druhy, jako pisík obecný, lžičák pestrý, morčák velký, hohol severní, čáp černý či volavka bílá.
Tůně v okolí rybníků jsou důležité pro obojživelníky, mezi nimiž se vyskytuje skokan hnědý, štíhlý a zelený, ropucha obecná i zelená a čolek obecný. Na mokřadech byl objeven vzácný měkkýš vrkoč útlý.
V letech 2021–2022 zde bylo zaznamenáno devět rostlin z červeného seznamu, včetně šáchoru hnědého, řečanky přímořské, šmelu okoličnatého či bahničky bradavkaté pravé. V roce 2022 zde bylo celkem zaznamenáno 217 druhů cévnatých rostlin, z nichž nejvíce, 107 druhů, rostlo v Lítožnickém rybníce.
K zajímavostem patří i vzácné houby, například muchomůrka slámožlutá, muchomůrka šiškovitá a bedla vyniklá.
Kvalita vody
Aktuální údaje o kvalitě vody »