Houby
Houby tvoří samostatnou a velmi rozmanitou skupinu organismů, které mají v přírodním koloběhu nezastupitelnou roli a jsou nedílnou součástí všech biotopů.
Větší část hub zastává v přírodě roli destruentů, kteří rozkládají odumřelé části rostlin a stromů, a mění je zpět na základní stavební prvky. Existují ovšem i jiné skupiny hub, které žijí v symbióze s vyššími rostlinami, v našich zeměpisných šířkách převážně se stromy a keři. Tito symbionti si s rostlinnými partnery vzájemně poskytují potřebné látky, které by sami o sobě nebyli schopni získat. Předmětem našeho zájmu a sledování byly velké houby (makromycety), které (na rozdíl od mikromycet) tvoří pouhým okem viditelné plodnice větší než 2 mm.
Houby v Praze
Houby se vyskytují nejen v přirozených lesních společenstvech, ale mnohé z nich i v parcích v samém centru měst, na sídlištích či v travnatých pásech podél cest. Prostor nemusí být nijak rozsáhlý, důležité jsou vhodné podmínky.
Celkový počet druhů hub na území Česka je odborníky odhadován na 5−7 tisíc. Překvapivě velké procento z nich roste i na území Prahy. Tato diverzita je daná rozmanitým složením podloží, příznivým klimatem, přítomností vodních toků i rozrůzněným výškovým profilem.
Z negativních vlivů, které do biodiverzity vstupují, jde o znečištění města, jež je příčinou potlačení ekologicky citlivých druhů.
Některé lidské zásahy mají na růst hub naopak pozitivní vliv. K těmto činnostem patří například pravidelné sečení trávníků nebo zavlažování. Na takto udržovaných lokalitách rostou houby mnohem lépe než jinde.
Indikátory čistoty prostředí
Platí, že houby jsou velmi citlivé na změny životního prostředí, a proto jsou velmi dobrým indikátorem jeho případného zhoršení. V místech, kde ke zhoršení dojde, se přestávají objevovat nejdříve ty nejcitlivější druhy, a pokud znečišťování trvá, mizí i druhy odolnější. V případě extrémního znečištění pak na dané lokalitě roste jen velmi omezené množství těch nejodolnějších druhů. Na flóře a fauně v ohrožených biotopech se míra znečištění obvykle začíná viditelně projevovat až ve chvíli, kdy indikační druhy hub již dávno vymizely, a kdy už bohužel bývá v mnoha případech pozdě na nápravná opatření a záchranu odumírajícího ekosystému.
Metodika mykologických průzkumů
Jednou ze základních podmínek úspěšného mykologického průzkumu je dlouhodobost. Abychom získali komplexní přehled většiny rodů a druhů, které se na lokalitě vyskytují, je zapotřebí několika let. Je to zejména z následujících důvodů:
- růst hub je nepravidelný, závislý na klimatických podmínkách – houby nerostou za sucha, některé zcela přirozeně rostou jen jednou za několik let,
- plodnice jsou obtížně zastižitelné na lokalitě, neboť mohou růst v širokém časovém rozpětí,
- plodnice vydrží jen po velmi krátkou dobu (některé jen několik hodin, např. hnojníky) běžně pouze několik dnů,
- malé plodnice jsou snadno přehlédnutelné,
- hledáme i podzemní plodnice, které se mohou vyskytovat i na neočekávaných místech,
- omezené množství odborníků, kteří se mohou zapojit do průzkumu
- a v neposlední řadě houbaření Pražanů a jejich sběr jedlých hub, zejména barevných hřibů.
Popis průzkumu
Jak probíhal průzkum, který skončil v roce 2020? Hlavním zdrojem dat jsou cílené exkurze výzkumníků na vybrané lokality, kde probíhá určování přímo v terénu. Případně jsou druhy dodatečně určeny s použitím literatury, chemických reakcí, mikroskopu. Důležité jsou rovněž podchycené nálezy z mykologické poradny a z pražských přednášek, kam přinášejí houby k určení sami Pražané.
Průzkum byl zaměřen na ohrožené a vzácné druhy hub, chtěli jsme zjistit výskyt chráněných druhů, druhů uvedených v Červeném seznamu, případně zjistit druhy dosud v Praze nenalezené.
S výsledky průzkumu jsou Pražané pravidelně seznamování formou přednášek o houbách Prahy, které jsou součástí přednáškového cyklu České mykologické společnosti.
osti.
Houby na Petříně
Zde, na Petříně, konkrétně v Kinského a Seminářské zahradě, byl nalezen zvláště chráněný druh muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii).
Z druhů uvedených v Červeném seznamu bylo zjištěno 12:
- hřib plavý,
- holubinka hnědofialová,
- ryzec Maireův,
- muchomůrka ježohlavá,
- hrotnatka zápašná,
- hlíva hnízdovitá,
- štítovka bílá,
- límcovka natřená,
- bedla Wichanského,
- hvězdovka vlasohlavá, loňské plodnice,
- hvězdovka klenbová,
- voskovka luční.
Z dalších zajímavých nálezů: hřib modračka, hřib parkový, klouzek žíhaný, hřib políčkatý, holubinka celokrajná, pavučinec plevnatý, outkovka francouzská, ohňovec hrbolatý, rosolovka listovitá, zelenatka obecná, strmělka rumištní, palečka Kotlabova, palečka Winterhofova.
Jedovaté druhy: bedla zahradní, muchomůrka tygrovaná, muchomůrka červená, pečárka zápašná, čechratka podvinutá, strmělka listomilná, třepenitka svazčitá, čirůvka zemní.
Celkově bylo zaznamenáno v roce 2020 na lokalitě PP Petřín 161 druhů (oproti 167 v roce 2019), z toho 12 z Červeného seznamu (oproti 2 v roce 2019).
Zdroj: Průzkum pražské mykoflóry zaměřený na chráněné, ohrožené a vzácnější druhy makromycetů
