Archeologický průzkum v Lítožnici
Mgr. Drahomíra Malyková Ph.D., Archeologický ústav AVČR Praha v.v.i.
V souvislosti s revitalizací území Lítožnických rybníků a koryta Říčanského potoka pod jejich hrází probíhá od roku 2016 postupný záchranný archeologický výzkum vázaný na průběh zemních prací. V roce 2017 došlo k odstranění části bahnitého sedimentu na dně rybníka Nový. Již při povrchovém průzkumu pomocí detektorů kovů bylo objeveno množství kovových artefaktů převážně ze starší doby římské. Osídlení z tohoto období bylo archeology v této oblasti zjištěno drobnými akcemi nebo povrchovými sběry již dříve v letech 1968–1975 a to východně a severovýchodně od obce Dubeč u břehů Říčanského potoka.
Současný záchranný archeologický výzkum v místě rybníků postupně odhaluje v mnohem větším měřítku další archeologické situace z různých období. Jde zejména o rozlehlou osadu ze starší doby římské reprezentovanou zahloubenými chatami, nadzemními kůlovými stavbami, bateriemi železářských pecí se zahloubenou nístějí a dalšími objekty sídlištního nebo výrobního charakteru. V prostoru tohoto sídliště v místě rozšíření plochy budoucího rybníka na západním břehu a mimo bahnitý sediment byly objeveny i pozůstatky studní. Výzkum ve dně rybníka značně komplikovala hladina spodní vody a úroveň skrývky. Je tedy vysoce pravděpodobné, že se pod dalšími vrstvami neodstraněného sedimentu nachází další neprozkoumané archeologické situace. Starořímská sídliště se často rozkládaly v těsné blízkosti vodních toků, tj. v dnešních inundačních pásmech. Tento fakt komplikuje terénní archeologický výzkum a také upozorňuje na značně odlišnou hydrologickou situaci v období starší doby římské.
Na západním břehu rybníka byly mimo tyto doklady osídlení prozkoumány i hroby z konce eneolitu reprezentované kulturou zvoncovitých pohárů a hroby ze starší doby bronzové. Většina kosterních ostatků se ale bohužel dochovala jen ve značně fragmentárním stavu. Na místě se nacházely i objekty které patrně souvisí se známou zaniklou středověkou osadou Litožnice, která se rozprostírala převážně severně od staré hráze rybníka. Doklady z tohoto období byly nejvíce objeveny při budování prodloužení stávající hráze a nalezené keramické zlomky bylo možné zařadit většinou do 13.–14. století. V průběhu uplynulých let výzkumu bylo dosud shromážděno značné množství archeologického materiálu a dat. Vedle dokladů zahloubených staveb a objektů pak zejména keramické nádoby nebo jejich zlomky, kovové a kostěné artefakty, zbytky stavebních materiálů, výrobních objektů a množství ekofaktů a vzorků.
