Obnova Lítožnického rybníka
První myšlenky na rekonstrukci Lítožnických rybníků spadají do roku 2014, kdy v Dubči probíhala celková revitalizace rybníka V Rohožníku, kterou realizovalo hl. m. Praha. V té době starosta MČ Praha Dubeč, která byla vlastníkem rybníka v Mejtě, jednoho z původních tří Lítožnických rybníků, nabídl tento rybník hl. m. Praze, odboru ochrany prostředí MHMP.
Stav lítožnických rybníků byl totiž velmi žalostný. Dělící hráze, které byly v 60. letech nasypány ze zcela nevhodného materiálu, byly místy tak zerodované, že na několika místech drželo vodu v rybnících jen pár centimetrů zeminy a klacků. Tehdy vznikla myšlenka zrušit všechny dělící hráze a obnovit velký historický Lítožnický rybník. Díky tomuto havarijnímu stavu nechalo hl. m. Praha jako správce potoka Říčanka zpracovat posudek TBD na celou rybniční soustavu a ten havarijní stav všech tří rybníků jen potvrdil.
V roce 2015 převzalo rybník V Mejtě od městské části Praha Dubeč hl. m. Praha a okamžitě byla zadána projektová dokumentace na opravu. Projekt byl zadán tak, aby nové objekty vyhovovaly i případnému sloučení rybníků. Zejména se jednalo o požerák a výpustné potrubí. Zároveň byl osloven vlastník zbývajících dvou rybníků (Nový a Myslivecký), kterým byla společnost Xaverov a. s., s návrhem na odkup. Vzhledem k havarijnímu stavu rybníků vlastník s prodejem souhlasil, a v roce 2016 se tak už všechny tři rybníky nacházely v majetku hl. m. Prahy. Majetkově zbývalo dořešit pouze několik menších pozemků pod hrázemi, které vlastnil Státní statek Jeneč v likvidaci. I tyto pozemky se nakonec podařilo vykoupit, a celé území tak bylo majetkově sceleno.
Pro myšlenku obnovy původního Lítožnického rybníka bylo zapotřebí zadat studii, která by prověřila rozsah zátopy, dotčení území a zejména variantu průtočného nebo bočního rybníka. Studii zpracovala firma Envicons s. r. o. Plocha zátopy vyšla na cca 10 ha a nejlepším řešením se stal návrh průtočného rybníka s korunovým bezpečnostním přelivem v levé části hráze. Varianta bočního rybníka byla zamítnuta, protože kapacitní obtoková strouha by rybník zcela odřízla od okolních pozemků a budoucího lesoparku. Navíc argument o větším zanášení rybníka nebyl v tomto případě relevantní, protože níže po toku se nachází také průtočný Velký Počernický rybník, kde by se nesené sedimenty stejně usadily.
Na vývoj projektu měla zásadní vliv ještě jedna skutečnost. V okolí Dubče a Běchovic vlastnilo hl. m. Praha velké množství pozemků, které obhospodařovala Pražská agrární společnost. Té v roce 2016 skončila pachtovní smlouva a hl. m. Praha hledalo další využití těchto pozemků. Odbor ochrany prostředí MHMP navrhl pozemky využít pro nový lesopark a revitalizace. Tím se z malého projektu opravy rybníka stal projekt revitalizace území o ploše 135 ha. Projekt obsahuje tyto části:
- zalesnění na Robotce (realizování v roce 2016–2017),
- obnova Lítožnického rybníka,
- revitalizace Říčanky pod Lítožnickým rybníkem,
- revitalizace Rokytky nad soutokem s Říčanským potokem,
- revitalizace Běchovického potoka a soutoku Rokytky a Říčanky,
- soustava tůní na Rokytce,
- založení ovocného sadu historických regionálních odrůd,
- založení luk,
- založení lesních ploch,
- výstavba cestní sítě.
Práce na obnově začaly de facto v roce 2016 odbahněním rybníka V Mejtě a kompletním odstraněním jeho dělící hráze a výpustního zařízení. Jak se ukázalo, hráz byla nasypána ze sedimentu bývalého rybníka. Jednalo se o velmi kvalitní humózní zeminu zcela nevhodnou pro výstavbu hráze. Proto mohl být všechen materiál vyvezen na okolní městské pozemky, které byly následně zalesněny a zatravněny. V témže roce byl vypuštěn i rybník Nový a v roce 2017 proběhlo jeho odbahnění a odstranění další části dělící hráze. Při odbahnění Nového rybníka byly na dně objeveny pozůstatky germánské vesnice z doby římské. Rozsáhlý archeologický výzkum zde trval až do roku 2020 a jeho výsledkem byl objev rozsáhlého germánské osídlení, neolitických hrobů i části středověké vesnice. Celkem se z těchto dvou rybníků vyvezeno více jak 48 000 m3 materiálu. V místech, kde se na dělících hrázích nacházely hodnotné nebo vzrostlé stromy byly vybudovány ostrovy. Některé stromy byly ponechány i přímo v zátopě k samovolnému rozkladu.
Poslední Myslivecký rybník zůstal napuštěn z důvodu ochrany přírody. Celá lokalita je přírodní památkou a bylo zapotřebí zde co možná nejdéle ponechat vodní hladinu pro vodní ptáky a obojživelníky. Právě díky rozsáhlým archeologickým nálezům byl přehodnocen i původně navrhovaný korunový bezpečnostní přeliv v levé části hráze, který částečně zasahoval do pozůstatků středověké vesnice Lítožnice. Nový návrh tedy počítal s výstavbou kašnového přelivu v pravém zavázání hráze, kde nebyly odkryty žádné archeologické situace.
V roce 2018 pokračovaly práce na rozšíření zátopy a modelaci levého břehu. Veškeré práce probíhaly pod dohledem archeologů a byly zde objeveny další cenné nálezy. Na části této plochy se nacházely čisté písky, které byly využity na výstavbu písčité duny na levém břehu rybníka. Tím vznikl další velice zajímavý biotop pro spoustu druhů živočichů a rostlin.
Na podzim začaly práce i na samotné hrázi. Při sejmutí návodního líce bylo nalezeno původní dřevěné vypouštěcí potrubí. Toto potrubí leželo cca 10 m od nově navrženého výpustního zařízení. Aby nebyla hráz překopávána na dvou místech, bylo rozhodnuto o posunutí požeráku a odpadního potrubí do místa původní výpusti. V roce 2019 pokračovaly práce zejména na hrázi a vypouštěcím zařízení. Stavbu nového požeráku provázely od začátku problémy. Jak se později ukázalo, poddodavatel neměl s výstavbou dostatečné zkušenosti a při obetonovávání potrubí mu nedostatečně ukotvené trouby vyplavaly. Druhý pokus již dopadl lépe, nicméně po dokončení požeráku a zasypání hráze se zjistilo, že požerák i odpadní potrubí je o 45 cm výše, než byla projektovaná kóta a v rybníce vzniká nevypustitelný prostor o velikosti cca 1,5 ha. Vzhledem k tomu, že investor trval na dodržení projektu a nevypustitelný prostor je v tomto případě nepřípustný, byl požerák i potrubí zbouráno a vše bylo vystavěno znovu. Při bourání požeráku se navíc zjistilo, že konstrukce požeráku nebyla propojena výstuží se základy. Nový požerák byl obezděn kamenem, bylo k němu zřízeno kamenné schodiště, které dále pokračuje až do loviště a podvodní kompozitová lávka.
Upravena byla i celá původní hráz. Návodní svah byl odtěžen a zatěsněn jílovitou zeminou ve sklonu stavu 1:3. Následně byl návodní líc opevněn balvanitou rovnaninou uloženou do štěrkopísku s vyklínováním. Stromy, které musely být v rámci revitalizace odstraněny, byly vyndány i s kořenovým systémem a uloženy do zadní mělké části rybníka mrtvé dřevo, aby se co nejvíce obohatila různorodost rybničního dna.
Aby bylo možné rybník obnovit v původním rozsahu bylo potřeba dodělat chybějící západní část hráze. Díky majetkoprávním vztahům a vedení vysokého napětí nebylo možné hráz vystavět v původní trase, která je ještě patrná na starých mapách, ale celá hráz musela být více stočená k jihu na pozemky hl. m. Prahy. Díky propustnému podloží, které místy dosahovalo až do 4 metrů, bylo zapotřebí provést řádné zatěsnění. Jako nejlepší varianta byla nakonec zvolena štětovnicová stěna. Při výkopových pracích byl odkryt i původní těsnící zámek staré hráze, který byl cca 3 m široký a 2 metry hluboký. Mimo to zde byla nalezena stará studna a základy středověkých domů. Nová část hráze je 170 metrů dlouhá a je postavena jako homogenní s těsnícím štětovnicovým zámkem. Celková délka hráze je 376 metrů a v nejvyšším místě je vysoká 5,2 metrů.
Koncem roku byla zahájena i výstavba nového kašnového bezpečnostního přelivu v pravém zavázání hráze. Celá konstrukce je železobetonová s kamenným obkladem. Přelivná hrana je provedena ze žulového kamenořezu. Délka přelivné hrany je 28,5 m a při Q 100 převede 27 m3 vody. Pod přelivem je vývar z těžké balvanité rovnaniny, který navazuje na zemní průleh směřující vodu do koryta Říčanky. Odtok od přelivu je překlenut železobetonovým klenutým mostkem, kde jsou všechny pohledové líce obložené kamenem. Vozovka je provedena ze štětované dlažby a na kamenných římsách je stylové kované zábradlí.
Na podzim 2019 byl také vypuštěn poslední z lítožnických rybníků – Mysliveckého rybník. V rámci odstranění sedimentu a zbytku dělících hrází byly v zadní části rybníka vyhloubeny tři tůně pro obojživelníky a rozšířena zátopa tak, aby zde vzniklo mělké litorální pásmo. Celkem bylo z této části vyvezeno 20 000 m3 materiálu.
V roce 2020 byl dokončen bezpečnostní přeliv a část hráze, která na přeliv navazuje.
Charakteristiky obnovy rybníka:
Původní plocha všech tří rybníků 6,4 ha
Plocha nového rybníka 10,9 ha
Rozšíření vodní plochy 4,5 ha
Objem vody 170 000 m3
Celkem vytěženo 87 tis. m3 materiálu
Celková délka hráze je 376 m
a v nejvyšším místě je vysoká 5,2 m
Celkové stavební náklady 52 mil. Kč
Náklady na archeologický průzkum 5,6 mil. Kč