Hemrovy skály

Celková rozloha: 0,8 ha
Katastrální území: Jinonice
Počet stromů (2019): 216
Ovoce k natrhání: stromky začínají plodit

Odrůdy

Třešeň: Doupovská černá, Germersdorfská, Hedelfingenská, Karešova, Kaštánka, Kordia, Ladeho pozdní, Napoleonova, Stella, Troprichterova

Mladý třešňový sad v těsném sousedství Prokopského údolí roste na sopečném podloží. Celkem se zde nachází přes 200 třešňových stromů v hustém sponu, které při pohledu z dálky připomínají vinici. Z odrůd můžeme ochutnat Kaštánku, Napoleonovu, Troprichterovu či Germersdorfskou. Právě posledně jmenovaná třešeň pochází z Německa, kde byla vyšlechtěna v polovině 19. století. Pro vysoké výnosy, nízkou pukavost a zejména lahodnou chuť je u pěstitelů velmi oblíbená až dosud.

Historie

Dle pozemkových knih patřil pozemek mnoho desítek let k rodovému majetku Schwarzenbergů. Toto vlastnictví trvalo až do roku 1923, kdy na základě smlouvy trhové přešlo vlastnické právo na hlavní město Prahu. Z dalších změn, které lze vyčíst z pozemkových knih je změna druhu pozemku. V roce 1941 došlo ke změně z pole na zahradu a pravděpodobně to byla doba, kdy zde byly vysázeny ovocné stromy, protože dle leteckých snímků byl sad vysázen před koncem druhé světové války.

Jak šel čas, sad postupně stárl, a protože se třešně obvykle dožívají 80−100 let, stal se na počátku dvacátých let tohoto století spíše shlukem torz a pomalu dožívajících stromů. Může se zdát, že takový ovocný sad je mrtvý a není ničím perspektivní, ale opak je pravdou, neboť stačí jít blíže a každý může zjistit, že trouchnivějící kmeny s řadou dutin a prohlubní jsou plné života. Dřevem se živí řada brouků a mezi jinými i jeden z nejkrásnějších vůbec − krasec třešňový. Ten potřebuje osluněné vletové otvory ve dřevě, aby se mohl vyvíjet. Právě v dožívajícím sadu na Hemrových skalách prokázali entomologové výskyt krasce, ale jejich nadšení nemělo dlouhého trvání, protože krátce po nálezu tohoto vzácného brouka byl sad z velké části vykácen. Působí to jako smutný příběh, jenže i v něm lze najít pozitivní závěr. Tento zapomenutý sad se stal jedním z impulsů k hledání dalších podobných dožívajících ovocných sadů a jejich obnově. Entomologové, kteří zaznamenali nález krasce, se začali více zajímat o to, jak je možné podpořit organismy, které jsou vázány na tlející dřevo. A tak začala snaha o vyhledávání dalších ovocných výsadeb v Praze a následně péče o tato území. Tento zdánlivě malý a zapomenutý sad tedy ovlivnil osud řady dnešních pražských ovocných sadů v Praze.

Sad na Hemrových skalách byl znovu obnoven a byly zde vysázeny v roce 2011 a 2012 třešně. Nebyly zakoupeny běžně dostupné stromky. Odborníci z magistrátu začali úzce spolupracovat se znalci starých třešňových odrůd a právě staré odrůdy tu nakonec byly vysázeny.

Hemrovy skály, na kterých se sad rozkládá, získaly své pojmenování podle majitele nedalekého statku. A i když by to člověk na první pohled neřekl, historie skal sahá miliony let nazpět až k prvohorám. Hemrovy skály jsou nejvýraznějším pásem silurské podmořské sopky, která tehdy těsně vyčnívala nad hladinu moře. Pokud tedy stojíme v sadu, stojíme právě na kdysi aktivní sopce.