Opatřilka

Opatřilka – stromořadí

Celková rozloha: 0,14 ha
Katastrální území: Stodůlky
Počet stromů (2021): 18

Určené odrůdy

Hrušně: Charneuská (Fíkovka), Merodova, Muškatelka turecká

Opatřilka – rozptýlená výsadba

Celková rozloha: 0,90 ha
Katastrální území: Stodůlky
Počet stromů (2021): 28

Určené odrůdy

Hrušně: Červencová, Charneuská, Krvavka, Muškatelka letní, Nagevicova, Salisburyova, Špinka, Williamsova

Ovocné výsadby Opatřilka se skládají ze dvou na sebe navazujících částí.

První z nich je řada starých hrušní vysázených na samé hraně srázu nad Prokopským údolím. Ta byla vysázena již před druhou světovou válkou a vzhledem ke stáří stromů je již většina z nich na konci svého života. Hrušně zde bojují s malým přídělem vody a mnoho z nich silně prosychá. Přesto se najdou i takové nezdolné exempláře, které dokonce plodí. Pomologové, kteří měli určit odrůdy, se shodli, že se jedná o hrušně polničky, tedy plané hrušně. Nesou velmi malé hrušky nevalné chuti a může se zdát, že nemají žádné využití. Není to, ale pravda. Pro řadu živočichů, především z říše hmyzu, jsou hrušky vyhledávanou zásobárnou potravy. Mezi staré hrušně jsou vysázeny nové, tak aby doplnily dřívější pravidelný spon, i ty však bojují se suchem a jejich ujímání je velmi složité.

Z nově vysázených stromů zde najdeme například hrušeň Merodovu. Původem belgická odrůda bývala kdysi hojně vysazovaná. Dá se říci, že je mezi hrušněmi takovou popelkou, protože je velmi nenáročná. Snese horší půdy i vyšší polohy. Na jaře se odmění nádhernými velkými bílými květy a na podzim zas pravidelnou úrodou větších šťavnatých hrušek, které jsou určeny k přímé sklizni. ¹

Druhou částí Opatřilky je ovocná výsadba na stráni u Chaloupky – bílého stavení v Prokopském údolí. Také zde roztroušeně rostou věkovité hrušně, a to jak sázené, tak pravděpodobně i jen vysemeněné. V horních partiích jsou náletové slivoně, které na podzim drobnými modrými plody potěší nejednoho návštěvníka. Z nových výsadeb je možné zmínit do spodních části svahu zasazenou hrušeň Nagevicovu. Je to jedna z ranějších odrůd, kterou lze sklízet už v červenci. Dříve se Nagevicova hrušeň hojně vysazovala na Českomoravské vrchovině, kde byla známa i pod jménem Piksla či Blanketa. Její plody jsou drobné a sladké.

Všechny uvedené ovocné výsadby se nacházejí v přírodně cenném území, které je chráněno českou i evropskou legislativou. Místní vápencové svahy pokrývají teplomilná rostlinná společenstva a jsou osídleny řadou živočichů. Za zmínku stojí například hojně zastoupená žlutě kvetoucí brukvovitá bylina se zajímavým názvem trýzel škardolistý. Z říše hmyzu lze například uvést modráska černolemého. Je to spíše drobnější motýl s nádherným kontrastním černým rámováním modrých křídel, což však platí pouze pro samečky. Samičky mají nenápadnou hnědou kresbu. Také se zde vyskytuje okáč zední, který svou zářivě oranžovou barvou křídel připomíná zapadající slunce.

Historie

Již v mapách tzv. stabilního katastru z poloviny 19. století je patrné, že zdejší oblast byla zemědělsky využívána. Většinou se jednalo o desítky drobných polí rozprostřených jako pavučina po okolní krajině. Od řady hrušní směrem dolů se však pozemky kvůli svažitému terénu využívaly jako pastviny, a to až do dvacátých let minulého století. Pak tyto stráně postupně odkoupili bratři Viktor a Antonín Reiserovi, kteří nechali změnit v pozemkových knihách kulturu z pastvin na hliniště. Bratři Reiserovi vlastnili nedalekou cihelnu v Řeporyjích a zdroj vápence pro ně byl velmi cenný. Zdejší pozemky však dlouho ve svém držení neměli. Kvůli svému židovskému původu byli za druhé světové války o veškerý majetek připraveni nacisty, a tak i pozemky na Opatřilce připadly německé říši. Později byly pozemky přepsány na český stát, a to konkrétně na Pražské cihelny n.p. a následně na Pražské stavební závody. Dnes je většina pozemků ve vlastnictví hlavního města Prahy.

Péče o sad

Ovocné výsadby jsou v prvních letech života pravidelně odborně ošetřovány. Zde na Opatřilce je vzhledem k výsušnosti místa pro stromky zásadní zejména zálivka. Proto i na cedulích u nově vysázených hrušní lze najít laskavou prosbu, aby kolemjdoucí strom zalili.

V okolí ovocných stromů se pravidelně pasou domácí zvířata. Na nejprudších stráních pod hrušňovým stromořadím spásá trávu po krátké období v roce smíšené stádo ovcí a koz. Na stráni s rozptýlenou ovocnou výsadbou se pase celoročně zdejší trojlístek domácích kopytníků – kráva, osel a kůň z nedalekého hospodářství. Jejich pastva i pohyb po prudké stráni vedou k narušování travního drnu, bohužel sešlap je v některých místech příliš zatěžující a bylo by lepší, kdyby se pastva rozprostřela rovnoměrněji po celé ploše.

Zajímavosti

Název Opatřilka získaly místní ovocné výsadby po nedaleké usedlosti pocházející z 18. století, která dala jméno celé zdejší oblasti. Od roku 1982 je chráněná část místní přírody vedena jako samostatná přírodní památka Opatřilka – Červený lom. Později došlo k přehlášení zdejší lokality a nyní je zahrnuta do přírodní rezervace Prokopské údolí.

V této oblasti Prokopského údolí se častokrát pohyboval legendární spisovatel Jaroslav Foglar se svými skautskými svěřenci. Možná i zde čerpal inspiraci pro dobrodružné příběhy, které popisoval ve svých knihách či populárních komiksech o Rychlých šípech.