Brusnice
Délka toku: 7 km
Plocha povodí: 14,25 km2
Hydrologické pořadí toku: 1-01-01-066
Správce toku: Hlavní město Praha zastoupené organizací Lesy hl. m. Prahy
Zajišťování a financování správy toku: Odbor ochrany prostředí MHMP
Údržba toku ve správě hl. m. Prahy: Lesy hl.m. Prahy
Historie
Potok Brusnice dostal své jméno v dřívějších dobách. V potoce tehdy teklo ještě hodně vody a bylo jej i výrazně slyšet. Lidé říkali, že bručí a odtud tedy jméno Bruska, které se do současnosti změnilo na jméno Brusnice. K potoku se váže i pověst, která říká, že se zde sešli kníže Boleslav II. s biskupem Vojtěchem, kteří věřili lidem z nedaleké vesnice Břevno, že voda z tohoto potoka má léčivé účinky, a proto zde založili první mužský benediktínský klášter v Čechách. I kněžna Libuše ve své věštbě kázala, aby na tomto místě u pramene Brusnice byl postaven hrad. Tato věštba se naplnila roku 993 stavbou Břevnovského kláštera v Praze 6. Historicky i místně se tak tento potok stal součástí významných pražských památek.
Charakteristika povodí
Brusnici by se dalo přezdívat tajemný potok, neboť je po většinu své trasy skrytý před zraky lidí. Tento nenápadný potok Vás zavede nejen k pražským památkám, ale dostanete se k místu, kde se začaly psát dějiny Prahy, jakož to hlavního města České republiky.
Brusnice je součástí údolí, které se nalézá pod mohutným kopcem a jež chrání areál kostela a kláštera sv. Markéty v Břevnově. Toto údolí je prostoupeno živými prameny. Nejvýznamnější z nich je pramen Vojtěška, kde došlo k setkání knížete s biskupem. Tento pramen napájí rybník, který se nazývá Velká Markéta. Na historických mapách je uváděn též jako Pivovarský rybník, neboť v jeho blízkosti stával pivovar. Další dva prameny, které na mnohých místech vystupují na povrch, napájí rybník Malou Markétu, dříve nazývanou Sádky.
U pramene Vojtěška je možné potok Brusnici spatřit poprvé. Poté je veden pod zemí až do rybníka Velká Markéta. V této části je do potoka je také zaústěn důmyslný systém odvodnění Břevnovského kláštera. Poté potok protéká parkem a před parkovištěm v ulice Anastázova mizí pod zemí. Na povrch se dostává opět až u rybníka Kajetánka. Dále protéká rybníky Vincentinum, Šlajferka a Kuklík, kde znovu mizí pod zemí. Na povrch vystupuje v parku Maxe van der Stoela, kde protéká rybníkem Šance a napájí umělý potok. Zde jsou do potoka zaústěny drenážní vody z tunelového komplexu Blanka. Dále potok pokračuje skrze bývalé městské hradby. Uvnitř hradeb vede chodba, jež tvoří podzemní cestu Brusnice. V minulosti zde bylo stavidlo, díky jehož uzavření vznikal před hradbami rybník, který znemožňoval dobyvatelům proniknout do města. Nejdelší otevřený úsek brusnice je pak v Jelením příkopu na Pražském hradě. U Chotkovy ulice potok opět mizí pod zemí. Pod Chotkovou ulicí a ulicí U Bruských kasáren byl potok zaklenut již v roce 1905. Do Vltavy byl vyústěn u bývalé Občanské plovárny.
Vzhledem ke špatnému stavu zatrubnění některých částí potoka je připravován projekt na otevření Brusnice mezi rybníky Velká Markéta a Kajetánka.
Zdroje:
BRONCOVÁ (2004): Kniha o Praze 6. Dostupné zde, cit. 10.8.2015.
Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR. Dostupné zde, cit. 10.8.2015.
Městská část Praha 1 (2008): Pod Bruskou. Dostupné zde, cit. 10.8.2015.
VOJÍŘ (?): Podzemí potoka Brusnice. Dostupné zde, cit. 10.8.2015.
Augusta P. [ed.] (2005): Praha a Vltava: Řeky, potoky a vodní nádrže velké Prahy.
