Botič
Délka toku: 34,5 km
Plocha povodí: 134,85 km2
Hydrologické pořadí toku: 1-12-01-020
Přítoky: Slatinský potok, Odpad od Hamerského rybníka, Chodovecký potok, Měcholupský potok, Košíkovský potok, Hájecký potok, Mlýnský náhon, Milíčovský potok, Dobrá Voda, Pitkovický potok, 4 bezejmenné přítoky
Správce toku:
- Hlavní město Praha zastoupené organizací Lesy hl. m. Prahy (úsek 0−20,84 km)
- Povodí Vltavy s.p. (úsek 20,84−34,5 km)
Zajišťování a financování správy toku: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy
Údržba toku ve správě hl. m. Prahy: Lesy hl.m. Prahy
Botič je nejdelším pražským potokem a protéká velmi rozmanitým terénem. Na jeho březích nalezneme jak hustě zastavěné plochy, tak relativně neporušené přírodní lokality. Mezi tato území patří i přírodní památka meandry Botiče, jejíž území tvoří údolní niva potoka Botiče. Potok v této lokalitě vytvořil až dva metry hluboké meandrující koryto, vytvářející na soutoku s Hostivařskou přehradou rozlehlé mokřadní stanoviště u Hostivařské přehrady. Vodní vegetace vlastního potoka je poznamenána eutrofizací a není příliš bohatá.
Historie
Snad žádný jiný potok na území Prahy nehrál tak důležitou úlohu v životě lidí jako právě Botič, zvaný též Vinný potok. Od nepaměti stávaly na jeho březích mlýny, jejichž počet se pohyboval okolo třiceti. Mlynáři se starali o splavy, udržovali vantroky, čistili náhony. I jejich zásluhou míval potok velmi čistou vodu, kterou místní pivovary, včetně petrovického, užívaly k vaření piva.
Historické zmínky o povodí Botiče
- Hostivařské přehrada, Kniha o Praze 15
- Pověsti z Nuslí, Kniha o Praze 15
- Chráněné území Meandry Botiče, Nika 9/85
- Naučná stezka Povodím Botiče, Nika 2/81
- Pražské potoky − Botič, Nika 4/82
Historické fotografie
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Charakteristika povodí
Koryto je v horní části v přírodním stavu (vyjma opevněných částí při průtoku některými obcemi). Ve střední části, pod Hostivařskou přehradou, má Botič podobu přirozeně meandrujícího toku s řadou tůní. Toto území, s výskytem chráněných a ohrožených druhů ptactva a společenstvem vodních živočichů, je vyhlášeno jako přírodní památka Meandry Botiče. Dolní část toku je silně ovlivněna zástavbou a koryto potoka je v této části souvisle upraveno a opevněno. Některé části koryta Botiče jsou revitalizovány »
V současnosti došlo k částečnému omezení povodňových událostí, a to díky výstavbě přehrady Hostivař. Povodeň v roce 2002 nebyla na Botiči nijak významná (pětatřicetiletá voda), ovšem své okolí Botič přecejen řádně potrápil − zatopil přilehlé zahrádky, sportoviště a sklepy.
Fauna a flóra
Břehové porosty jsou tvořeny zejména olšinami a zbytky střemchové jasaniny. Kromě olše lepkavé zde roste např. vrba bílá, jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, svída krvavá nebo brslen evropský. Z bylin převládá kopřiva dvoudomá, krabilice mámivá, konopice polní, hluchavka skvrnitá, ptačinec hajní a ptačinec velkokvětý. Z jarního aspektu se zde vyskytuje orsej jarní, křivatec žlutý, violka vonná a podbílek šupinatý.
V území se vyskytuje řada zajímavých vodních živočichů, brouků i motýlů (např. otakárek fenyklový a ovocný). Vyskytuje se zde také ropucha obecná nebo zelená. Přírodní památka je také významnou ornitologickou lokalitou. Můžeme zde spatřit např. konipase bílého, pěnici hnědokřídlou, strakapouda velkého, žlunu zelenou, rákosníka zpěvného nebo slavíka obecného. V potoce žijí okleje obecné, perlíni ostrobřiší, plotice obecné, okouni říční, kapři obecní, štiky obecné, úhoři říční, hrouzci obecní, jelci tloušti, jelci proudníci aj.
