Kunratický potok

Délka toku: 13,5 km
Hydrologické pořadí toku: 1-12-01-006/001
Přítoky:
- levostranné přítoky: řkm 6,2 odpad od DUN IKEM, řkm 10,8 Vestecký potok
- pravostranné přítoky: řkm 3,6 Roztylský potok, řkm 7,0 potok u ZOO / hájovna, řkm 9,7 potok K Jelenám, řkm 11,6 Kateřinský potok, řkm 12,1 od Újezda, řkm 12,3 od Sladkovského rybníka, řkm 12,7 od Šmatlíka

Správce toku:

Hlavní město Praha zastoupené organizací Lesy hl. m. Prahy (úsek 0,05 - 11,00 km)
Povodí Vltavy s.p. (úsek 0,00 - 0,05 km)

Zajišťování a financování správy toku: Odbor ochrany prostředí MHMP
Údržba toku ve správě hl. m. Prahy: Lesy hl.m. Prahy

Kunratický potok pramení jižně za hranicemi Prahy a do Vltavy se vlévá v Braníku, před Barrandovským mostem. Hlavními přítoky Kunratického potoka jsou Olšanský, Vestecký a Roztylský potok.

Charakteristika povodí

Povodí Kunratického potoka lze rozdělit na tři charakteristické oblasti:
1. oblast nad rybníkem Šeberák
2. úsek mezi rybníky Šeberák a Labuť
3. úsek od Labutě po ústí do Vltavy

1. Oblast nad rybníkem Šeberák

Oblast „nad rybníkem Šeberák“ je situována v nadmořské výšce cca 280 - 320 m n.m a leží na jihovýchodním okraji Prahy – částečně i mimo území hlavního města. Kunratický potok i jeho přítoky zde mají charakter odvodňovacích struh a melioračních kanálů. Jednotlivé vodoteče byly v minulosti napřímeny a zcela podřízeny tehdejšímu zemědělskému využívání krajiny. Okolní pozemky tvoří vesměs pole a louky. Kunratický potok pramení v polích mezi Hrnčíři, Kunraticemi a Vestcem v chráněné přírodní památce Hrnčířské louky.

Po necelých 600 m od pramene potok ústí do Hrnčířského rybníka. Od Hrnčířského rybníka se charakter Kunratického potoka nemění, dále teče v lukách a polích severním směrem k Šeberovu. Z Horního Šeberovského rybníka přes Dolní Šeberovský rybník pokračuje Kunratický potok do rybníka Šeberák. Do Šeberáku je současně zaústěn i Vestecký potok. Vestecký potok je nejvýznamnějším přítokem Kunratického potoka, je dlouhý cca 5 km a sbírá vody dalších tří přítoků. Na trase Vesteckého potoka se negativně projevují urbanistické zásahy spojené s tvorbou obchodní a průmyslové zóny u Vestce. Potok je zde násilně překládán a upravován.

2. Úsek mezi rybníky Šeberák a Labuť

Potok má zde převážně charakter přirozeného toku v lese s četnými meandry. Po průtoku Hornomlýnským a Dolnomlýnským rybníkem se zvyšuje podélný spád, voda získává na rychlosti a dno je tvořeno kameny a štěrkem. Téměř v celém úseku vede podél potoka pěší cesta – les má charakter městského lesoparku s hustou sítí parkových cest zpevněných štěrkem či asfaltem. Cesty překračují trasu potoka většinou kamennými či betonovými mostky, některé exponované úseky zejména nárazových břehů jsou opevněné kamennými zídkami.

Toto území, kde se zachovala původní rostlinná i živočišná společenstva, je vyhlášeno přírodní památkou - Údolí Kunratického potoka. V oblasti Kunratického lesa se nacházejí udržované lesní cesty, které slouží jak pro pěší, tak pro cykloturistiku.

Ohrožení oblasti

Oblast Kunratického lesa je pro svoji polohu uprostřed zástavby přirozenou plochou sloužící ke sportovním aktivitám. Část návštěvníků (převážně cyklistů) nedbá značených cest a zdolává extrémnější svahy a oblasti v lese, čímž dochází k rozsáhlé devastaci původního porostu, kdy je zcela decimováno bylinné patro a urychlována eroze.

Potok se v řkm 5,60 dostává na území areálu Thomayerovy nemocnice a protéká jím v délce cca 1 km. V krčském údolí na úrovni rybníka Labuť potok ostře točí svůj směr doleva – na západ směrem k Vltavě.

3. Úsek od Labutě po ústí do Vltavy

Od rybníka Labuť až po ústí do Vltavy v Braníku teče Kunratický potok téměř v přímé, kanalizované trati rovnoběžné s trasou tzv. Jižní spojky. Koryto je zde opevněno kamennou dlažbou s kynetou ve dně, v některých částech je pak kamenná dlažba vystřídána velkoplošnými betonovými panely. Otevřené koryto končí cca 400 m před ústím do Vltavy – vstupuje do uzavřeného profilu, kterým podchází dispozičně složitý komunikační uzel ulice Na Mlejnku, tramvajového tělesa a nájezdu na Barrandovský most. Po výstupu z uzavřeného profilu Kunratický potok ústí do Vltavy v řkm 58,5.

Fauna a flóra

Kromě stáda muflonů a srnčí zvěře žije ze savců v lese také jezevec lesní a mnoho veverek. Z ptáků jsou zde jinde vzácné žluny šedé. Hojné jsou zde sojky, strakapoudi a brhlíci. Značným problémem jsou volně pobíhající psi, kteří znemožňují zahnízdění některých ptačích druhů, kteří v oblasti Kunratického potoka hnízdí na zemi či jen nízko nad ní. Z bezobratlých se zde vyskytují například střevlíčci, 44 druhů tesaříků nebo dřepčíci (např. zástupci brouků nosatec žaludový, Magdalis barbicornis), motýli jako nesytka dubová, vzpřímenka habrová, třásníček bílý či kropenatec vřesový, pavouci v zastoupení stepníka rudého nebo teplomilného stepníka čtyřskvrnného. Všudypřítomní jsou i čmeláci. Ze vzácnějších druhů měkkýšů se zde pozoruje několik druhů plžů jako například ostnatka trnitá, slimáčník táhlý. V Kunratickém potoce žije plž Clausilia pumila. V oblasti jsou pravidelně prováděny sběry klíšťat.

V oblasti jsou velmi cenné porosty původních buků a dubů, které se nacházejí v části lesa. V údolí nivy Kunratického potoka roste především olše lepkavá a jasan ztepilý, na příkrých svazích také habr obecný. Na malé části sprašového území roste růže galská a třemdava bílá. Příkré svahy převážně sprašových hornin jsou osídleny společenstvy skalní stepi. Mimo tato vzácná společenstva se zde hojně vyskytuje také smrk ztepilý, borovice lesní, v některých areálech borovice černá, modřín opadavý, bříza bělokorá či lípa srdčitá. Mezi keři jsou nejvíce zastoupeny střemcha hroznovitá, líska obecná, bez černý, hloh ostrotrnný a svída krvavá. Z kvetoucích rostlin je zde možno převážně na jaře pozorovat v okolí potoka například sasanku hajní, orsej jarní či plicník lékařský. Nachází se zde i velmi vzácný mykorhizní hřib bronzový, který je v Praze znám pouze z lokality Kunratického lesa.

Vlivem blízkosti městské zástavby je flóra značně poškozena, ať už vlivem vysokého stupně znečištění ovzduší nebo přímým tlakem stále se rozrůstající zástavby, extrémně vysokou návštěvností, která je často spojena s vandalismem, sešlapem půdy, poškozováním mladých částí rostlin či rozrušováním podloží zvěří (převážně muflony).