Vrutice
Délka toku: 4,5 km
Plocha povodí: 533,7 ha
Hydrologické pořadí toku: 1-12-01-004
Správce toku: Hlavní město Praha zastoupené organizací Lesy hl. m. Prahy
Zajišťování a financování správy toku: Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy
Údržba toku ve správě hl. m. Prahy: Lesy hl.m. Prahy
Zájmové území patří k úmoří Severního moře. Vrutice je levostranným přítokem Vltavy. Povodí potoka leží v Praze - městské části Slivenec a Velká Chuchle. Sběrná pramenná oblast je v úrovni kolem 350 m n. m., ústí do Vltavy je cca na k. 188 m n.m. , délka max. 4,5 km.
Charakteristika povodí
Horní část toku, místy zatrubněná, odvádí vody z obce Slivenec a přilehlých pozemků. Střední tok má charakter bystřinný, dochází zde k vymílání břehů. Ve spodní části tohoto úseku (ř.km 2,084) se nachází kamenné hrázky. Zde vodní tok dále pokračuje do obce Velká Chuchle. Koryto má břehy i dno opevněno kamennou dlažbou. V dolní části obce tok kříží železniční trať. Dále pokračuje novým zatrubněním
v „Benešových rámech“ a otevřeným korytem podél ul. Dostihová. Dále tok podchází pod komunikací v ul. Strakonická a pokračuje do Vltavy.
V dolní části toku, zejména v místě křížení se železniční tratí, dochází k častým záplavám a problémům spojeným s ukládáním splavenin. Tento stav se v poslední době díky urbanizaci a následným nárůstem poměru zpevněných ploch výrazně zhoršuje.
Geomorfologické a klimatické poměry
Geograficky patří povodí Vrutického potoka k východnímu okraji Chotečské plošiny, v dolním úseku do pražské kotliny.
Morfologicky výraznou osou území povodí je hluboké údolí Sliveneckého potoka se značným spádem (od cca 3,6 % do 4,1 %). Tvoří krátké boční údolí s poměrně strmými svahy.
Klimaticky náleží území do oblasti teplé, mírně vlhké. Dlouhodobá průměrná teplota vzduchu ve stanici Říčany je 7,9°C a průměrný roční srážkový úhrn ve stanici Průhonice činí 601 mm.
Hydrogeologie
Pro ordovické horniny typu jílovitých a prachovitých břidlic je charakteristický značný nedostatek podzemních vod, který je daný jejich nepropustností. Souvrství těchto hornin je tedy hydrogeologicky bezvýznamné. Oběh podzemních vod je minimální. Mimo morfologie strmých svahů je nejvíce ovlivňován množstvím jílovitohlinité výplně v puklinách či rozvolněných partiích břidlic.
Vyšší zvodnění lze očekávat pouze ve svrchní, rozvolněné zóně hornin a v drcených poruchových pásmech. Kvartérní podzemní vody se zde objevují jako vody údolních náplavů, které vytváří souvislý obzor v údolní nivě potoka.
Chemismus je variabilní podle druhotného znečištění z povrchové infiltrace (hlavně zemědělskými produkty). Předpokládáme agresivitu síranového typu.
Hladina podzemní vody se objevuje většinou v hloubkách přes 8 m. V místě plánované hráze lze očekávat hladinu podzemní vody v menších hloubkách, ta však značně kolísá v závislosti na množství srážek a ročním období.
