Revitalizace Říčanky pod Lítožnicí
- Délka úprav 1 074 m
- Vytvoření přírodního meandrujícího koryta
- Výstavba tůní o ploše 4 600 m2
- Zbudování stěny pro ledňáčky
- Vegetační úpravy a instalace mrtvého dřeva
- Doba realizace: leden 2018 – březen 2018
Potok Říčanka pod Lítožnicí ztratil přirozený charakter již dávno v minulosti. Na mapách z roku 1848 je již koryto pěkně napřímené. Úpravy potoka mohly souviset s výstavbou původního Lítožnického rybníka nebo i s potřebou využití zemědělské půdy v nivě potoka.
V 60. letech 20. století byl potok navíc celý zpevněn dřevěnými oplůtky, což bylo v minulosti považováno za přírodě blízké opevnění, ale dnes bychom se s tímto řešením již určitě nespokojili. Stabilizace byla provedena zřejmě v souvislosti s melioracemi okolních pozemků.
V rámci projektu „Krajinářské úpravy soutoku Rokytky a Říčanky” byl celý úsek Říčanky na pozemcích hl. m. Prahy navržen na revitalizaci.
Jakmile hráz Lítožnického rybníka dostála finální vzhled a bylo dokončené nové vypouštěcí zařízení, mohli jsme zahájit práce na revitalizaci potoka Říčanka pod rybníkem v celkové délce cca 0,5 km.
Území před revitalizací a v průběhu stavebních prací
Revitalizace potoka
Potok pod rybníkem zcela opustil své původní koryto, které bylo historicky opevněno dřevěnými oplůtky, a pro revitalizaci byla využita celá údolní niva potoka. Délka nového koryta je 1075 m a potok se prodloužil o 300 m. Nové meandrující koryto bylo doplněno soustavou větších a menších tůní o celkové ploše 5 980 m2 a objemu zadržené vody 2 169 m3.
V jedné z tůní byl břeh upraven tak, aby zde vznikla kolmá stěna pro ledňáčky. Brodové úseky byly stabilizovány kamenným pohozem a stromy které musely být pokáceny, se posloužily jako mrtvé dřevo jak do potoka, tak do tůní. Původní koryto potoka bylo až na jedno místo, kde vznikla tůň, zasypáno.
Přes potok byly provedeny dva brody z balvanité rovnaniny a dvě povalové lávky.
Situace revitalizace (pdf) »
Vzorový řez revitalizací (pdf) »
Vzhledem k tomu, že niva byla v minulosti využívána jako pole, byla celá plocha oseta travní směsí květnatých luk. Okolní pozemky byly propachtovány místnímu zemědělci, který celou nivu 2x do roka seče na seno a senáž. Výsadby dřevin kolem potoka prováděny nebyly. Již po prvním roce došlo v horní části toku k zárůstu břehů semenáčky olší. V tomto revitalizovaném úseku je snahou správce toku co nejdéle udržet luční charakter potoka s dobře osluněným korytem plným makrofyt.
Více o krajinném parku Lítožnice »
Více o obnově velkého Lítožnického rybníka »
Charakteristiky revitalizace
Při průtoku Q60D = cca 190 l/s
Původní koryto:
- průtočný profil cca 0,44 m2
- celkové množství vody v korytě: 340 m3
Nové koryto:
- přímý úsek: 0,55 m2
- oblouk: průměrně cca 1,1 m2
- celkové množství vody v korytě: 890 m3
- šířka koryta: 4,5 m
- poloměr oblouku trasy: 7–14 m
- šíře meandrového pásu: 0–50 m
- vzdálenost mezi vrcholem oblouku trasy a následujícím brodem: 14–32 m
- počet tůní: 11
Některé základní charakteristiky revitalizace před a po realizaci
|
Původní koryto | Revitalizované koryto |
délka koryta (m) | 775 | 1 075 |
plocha hladiny (m2) | 1 845 m2 | 5 200 m2 |
zadržený objem vody za běžných průtoků (m3) | 340 m3 | 890 m3 |
celkový objem koryta (m3) | 7 285 m3 | 2 200 m3 |
celkový objem tůní | 0 | 2 169 m3 |
celková plocha tůní | 0 | 5 980 m2 |
Přírodní zajímavosti a ekologie
V oblasti revitalizace bylo pozorováno mnoho vzácných a zajímavých druhů. Kolmou stěna nad jednou z tůní osídlila kolonie břehulí a lednáček. Pravidelně zde bylo pozorováno několik jedinců čápa černého a desítky volavek popelavých. Revitalizaci ihned po dokončení sídlili tisíce skokanů skřehotavých.
V roce 2017 a znovu pak v roce 2022 byly provedeny odborné průzkumy na toku Říčanky za účelem zmapování veškeré populace ryb a vodních živočichů a vlivu revitalizace na tyto populace.
Máme tedy nyní díky průzkumu jasnou představu o druhové skladbě ryb a vodních bezobratlých (zoobentosu), jejich relativní početnosti a rozšíření.
Výsledky průzkumu 2017
Při tomto průzkumu byla zjištěna přítomnost celkem 7 druhů ryb a odloveno bylo celkem 184 jedinců ryb. Mezi početní dominanty rybího společenstva patřili hrouzek obecný a karas stříbřitý. Zatímco hrouzek je původním potočním druhem toku, karas stříbřitý je druhem stanovištně i geograficky nepůvodním. Jeho masový výskyt v toku si vysvětlujeme jeho přítomností a přemnožením v Lítožnických rybnících, odkud uniká do Říčanky.
Ostatní zjištěné druhy ryb lze označit za náhodně se vyskytující a v malých počtech jedinců. Také tyto doprovodné druhy zřejmě unikly do toku z blízkých vodních nádrží.
Dále zde byla zaznamenána přítomnost pouhých 16 taxonů vodních bezobratlých z řad zoobentosu. Dominovaly larvy jepic rodu Baetis a larvy muchniček (Simuliidae), chrostíků (Hydropsyche) a pakomárů (Chironomidae). Všechny patří mezi nejběžnější druhy s málo vyhraněnými ekologickými nároky.
Výskyt raků ani velkých mlžů nebyl v zájmovém úseku Říčanky zjištěn.
Výsledky průzkumu 2022
V roce 2022 bylo v rámci průzkumu zjištěno 8 druhů ryb a odloveno celkem 413 jedinců ryb. Mezi početní dominanty zdejšího rybího společenstva patří hrouzek obecný, plotice obecná a střevlička východní. Zatímco hrouzek a plotice jsou původními druhy toku, střevlička je druhem stanovištně i geograficky nepůvodním. Do toku se zřejmě dostává únikem z vodních nádrží. Ostatní zjištěné druhy ryb (mřenka mramorovaná, okoun říční, perlín ostrobřichý a slunečnice pestrá) můžeme považovat za náhodně se vyskytující. Z toku překvapivě zcela vymizel karas stříbřitý.
Dále zde byla zaznamenána přítomnost 19 taxonů vodních bezobratlých z řad zoobentosu (o 3 více než v roce 2017). Stále jde o běžné, ekologicky nenáročné druhy, tolerující organické a živinové znečištění vody.
Ani v tomto roce nebyl zjištěn výskyt raků nebo velkých mlžů.
Provedené průzkumy prokázaly, že ve skladbě rybí obsádky došlo na Říčance k výrazným změnám. Početnost ryb stoupla zhruba na dvojnásobek.