Stydlá voda
Městská část: Praha 5
Katastrální území: Jinonice
Upřesnění polohy: Studánka se nachází v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí těsně nad železniční tratí, asi 50 m od železničního domku č. p. 281 (od r. 2016 restaurace).
Další studánky v blízkém okolí: Na Cibulce, Nad Cibulkou, Poklop, Pod Vidoulí, Pod Vidoulí - hist. Vodojem
Studánka je v majetku hl. m. Prahy ve správě odboru ochrany prostředí MHMP
Charakteristika
Původní studánka má podobu kamenné zídky široké 80 cm a vysoké 115 cm, vsazené do svahu. Zhruba uprostřed této výšky je stupeň široký 40 cm s miskovitou prohlubní vytesanou do kamene. Do misky vytéká z nitra stavby štěrbinovitým otvorem voda a přes okraj přepadá na zem. Přibližně ve vzdálenosti 2 m je další nový menší objekt postavený z velkých kamenů. Ve spodním plochém stupni je také vytesána miskou. Svahový pramen napájející oba objekty vyvěrá nad studánkou asi o 15 m výše ve svahu, kde je zachytáván v uzamčené betonové jímce a přiváděn k oběma výtokům. Trubkou byl v minulosti přiváděn i do studny u železničního domku. Voda zanechává travertinové usazeniny vlivem přesycení kalcitem.
Zajímavosti
méno studánky bylo vytvořeno uměle Zdeňkem Eberlem přenesením z jiných lokalit s výskytem travertinu v Českém krasu. Dnes je již vžité a běžně používané.
Dříve měla studánka podobu otevřené obezděné jímky překryté velkým plochým kamenem - voda původně vytékala dřevěným korýtkem, po úpravě v polovině 90. let, kterou provedli zaměstnanci Lesů hl. m. Prahy, pak klínovým otvorem ve stěně jímky. Tato původní studánka byla vandalsky poničena. Studánka (upraven byl pouze levý výtok) byla přestavěna v roce 2003 Svaz ochrany přírody a krajiny ČR (na základě zakázky Magistrátu hl. m. Prahy). Pro nevyhovující stav a nefunkční trubní vedení bylo znovu místo upraveno do stávající podoby, již se dvěma samostatnými výtoky.
Zajímavosti v okolí
Kolem objektu vede turisticky značená naučná stezka Prokopské údolí - Butovice. Lokalita leží v přírodní rezervaci Prokopské údolí, v evropsky významné lokalitě NATURA 2000 a v nadregionálním biokoridoru ÚSES.
Geologické poměry
Zdrojem podzemní vody je krasovo puklinový kolektor tvořený devonskými vápenci zlíchovského souvrství. Voda je přesycena kalcitem, který se po odplynění CO2 sráží ve formě travertinu a vytváří typické inkrustace na úlomcích hornin a organickém materiálu na odtoku.
Kvalita podzemní vody a vydatnost
Voda je zvýšeně mineralizovaná, neutrálního až mírně alkalického pH, hydrochemického typu Ca - HCO3SO4, zvýšený obsah síranů je přirozený. Vykazuje vysoké obsahy vápníku a hořčíku, je velmi tvrdá. Voda je přesycena kalcitem, který se po odplynění CO2 sráží ve formě travertinů a vytváří typické inkrustace. Podzemní voda dlouhodobě obsahuje zvýšené koncentrace dusičnanů (91 mg/l) překračující limit pro pitnou vodu. Vysoká vodivost a obsah síranů má přirozený původ. Byla zjištěna nadlimitní přítomnost všech sledovaných typů bakterií včetně Escherichia Coli, což je důkaz čerstvého fekálního znečištění, průsaku odpadní vody a průsaků povrchových vod. Analýza těžkých a toxických kovů neprokázala jejich zvýšený obsah. Voda nevyhovuje požadavkům na pitnou vodu. Vydatnost pramene: dva výtoky (původní "studánka" a novější kamenná) reprezentují malou část pramene, který vyvěrá ve svahu asi o 15 m výše v rokli, kde je jímán v betonové jímce.
