Vojtěška
Městská část: Praha 6
Katastrální území: Břevnov
Upřesnění polohy: Situovaná je v zahradě Břevnovského kláštera v barokním letohrádku asi 100 m severozápadně od chrámu sv. Markéty.
Další studánky v blízkém okolí: Světlička, Veleslavínka, Pod Novým lesíkem, Nad chaloupkou
Studánka není v majetku hl. m. Prahy
Charakteristika
Vojtěška je stará a legendární studánka, bývá dokonce označována jako první pražská studánka. Jádrem barokního letohrádku je stará osmiboká jímka z kamenných kvádrů o průměru cca 2 m, zaklenutá raně gotickou žebrovou klenbou. Dno jímky je vysypáno štěrkem, jímka je obezděna, K jímce vedou dvě krátká schodiště, předpolí jímky má podobu okrouhlého "bazénku" s oblázkovou podlahou. Studánka je pramenem potoku Brusnice. Odtok ze studánky je zatrubněný, vede do budovy kláštera, kde vytéká do velikého bazénu ve sklepích a je využívána pro potřeby kláštera. Odtok je sveden do zahrady pod klášterem, kde napájí dvojici rybníků Markéta I. a II. a pokračuje jako tok Brusnice směrem k Pražskému hradu.
Zajímavosti
Studánka je nemovitou kulturní památkou. Torza soch na studánce a plastika nad vstupem do jímky odkazuje na zakladatelskou legendu kláštera. Na tomto místě se podle pověsti sešli roku 993 na základě Božího vnuknutí ve snu kníže Boleslav II. s biskupem Vojtěchem a nalezli zde jelena. Ten se nemohl napít, bránila mu břevna přes tůni. Oba muži břevna odstranila a vytryskl pramen, který pojmenovali a s ním i celé místo Břevnov a založili zde klášter. Po mučednické smrti Vojtěcha byla na počest označována jeho jménem. Barokní pavilón byl postaven ve dvou etapách v 1. polovině 18. stol. podle projektů Kryštofa Dientzenhofera.
Pavilon, v kterém je skryta studánka, leží v zahradě Břevnovského klástera, který je národní kulturní památkou.
Kvalita podzemní vody a vydatnost
Podzemní voda je pravděpodobně chemického typu vápenato sírano uhličitanového s neutrálním pH a střední mineralizací. Obsahy dusičnanů jsou dlouhodobě vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Ostatní měřené chemické ukazatele vyhlášce o pitné vodě vyhovují. Sledované antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly naměřeny v nadlimitním množství. Vydatnost se pohybuje řádově v desetinách l/s, typicky okolo 0,5 l/s. V posledních letech však vydatnost výrazně klesá. V roce 2012 byla změřena vydatnost pouhých 0,26 l/s. Měření lze provést v objektu Břevnovského kláštera cca 100 m od pramene a patrně nebude zcela přesné.