Topolka
Městská část: Praha 4
Katastrální území: Podolí
Upřesnění polohy: Studánka, jejíž další historické názvy jsou Libušin pramen, Libušina studánka či Libušinka, se nachází Praze 4 - Podolí, u schodů klesajících z ulice Na Topolce do ulice Ve svahu.
Další studánky v blízkém okolí: Jezerka
Studánka je v majetku hl. m. Prahy
Charakteristika
Pramen vytéká ve svahu pod zpevněnou cestou z prohnuté asi 5 m dlouhé a až 140 cm vysoké kamenné zídky, v které je zasazena ve výši 53 cm nad zemí nerezová trubka o průměru 5 cm. Voda dopadá přímo do uliční vpusti a odtéká do kanalizace. Místo je vydlážděno kameny a upraveno jako odpočinková zóna pro zdejší obyvatele, ale je často poškozováno a znečišťováno. Ještě v 1. pol. 80. let 20. stol. byla hojně využívána okolními obyvateli (i přes zprávy v tehdejším tisku o závadnosti vody). Do roku 1955 byl nad studánkou přístřešek. V 1. pol. 80. let popsal Ureš studánku jako "zbytek zdi studánkového pavilonu, kde v rohu je studánková jímka, z níž vede kovová trubice do studánkové zdi" a konstatoval, že "občanským výborem s mládežníky za vedení Františka Dvořáka" bylo v roce 1976 "dobře opraveno včetně odtoku pod zemí, takže voda již nerozmačuje stráň" (na fotografii z téže doby je však vidět lomená zídka z bílých cihel, která rozhodně nevypadá jako pozůstatek nějakého pavilónu). Dnešní podoba je zřejmě z počátku 90. let.
Zajímavosti
Pověst praví, že z pramene údajně pila i kněžna Libuše před věštěním a voda měla blahodárně působit na dlouhověkost. Jistější je informace, že z tohoto pramene lidé nosili vodu na Vyšehrad před zavedením vodovodu, čerpajícího vodu z pramene zvaného Jezerka. První zmínka o Libušině studánce pochází dle Ureše z roku 1407, je však otázkou, zda se údaj vztahuje opravdu k této studánce, nebo k Jezerce, kde byly tzv. Libušiny lázně. Jméno Topolka patřilo původně vinici, která se nalézala v těchto místech.
Zajímavosti v okolí
V okolí studánky se nalézají nemovité kulturní památky kostel sv. Pankráce, kostel sv. Michalela Archanděla v Podolí a Vyšehradská pevnost. Cca 1 km jihozápadně se rozkládá přírodní památka Podolský profil.
Geologické poměry
Zdrojem vody je vltavská pankrácká terasa říčních písků a písčitých štěrků. Voda infiltruje na okrajích terasy do zvětralinové zóny skalního podkladu a po nepropustném podloží stéká směrem k erozní bázi, a v příhodných místech vytváří přirozené vývěry. Pramen Topolka je takovýmto vývěrem kvartérní terasové zvodně.
Kvalita podzemní vody a vydatnost
Kvalita vody studánky Topolka je dlouhodobě jednou z nejhorších v Praze. Zejména koncentrace chloridů, síranů a dusičnanů jsou trvale vyšší než limity pro pitnou vodu. Znečištění dlouhodobě vykazuje výrazný trend zhoršování kvality vody. Vydatnost tohoto pramene se pohybuje v setinách l/s (0,03 l/s v r. 2014) a spíše klesá. Dříve uváděná vydatnost 0,1–0,2 l/s je dnes již nereálná. To je způsobeno nejen nižším úhrnem srážek, ale také stále rostoucí plochou se zpevněným povrchem a odváděním srážkových vod do kanalizace.
