Chuchelský háj
Rok vyhlášení: 1982
Celková rozloha: 60,6 ha
Kategorie: přírodní rezervace
Ochranné pásmo: ochranné pásmo vyhlášené
Zřizovací předpis: vyhl. č. 3/1982 Sb. NVP
Plán péče o ZCHU stránka 1-30 (pdf), Plán péče o ZCHU stránka 31-69 (pdf)
Katastrální území: Malá Chuchle, Velká Chuchle
Důvod ochrany: Lesní komplex přirozeného suťového lesa, dubohabřin a teplomilných doubrav. Diabasová skála s xerotermní skalní vegetací.
Charakteristika území
Přírodní rezervace Chuchelský háj představuje velice dobře zachovalý komplex lesních společenstev – černýšové dubohabřiny, na plošině lipové doubravy na štěrkopíscích, na strmých svazích nad tratí habrové javořiny na suti a na vápencových hřbetech nad tratí dřínové doubravy.
Pro tato původní lesní společenstva je typický nápadný tzv. jarní aspekt s řadou kvetoucích druhů bylin (např. jaterník podléška, ptačinec velkokvětý, hrachor jarní). Jen v malé míře, a většinou za hranicemi chráněného území, jsou tyto původní lesy narušeny výsadbami nepůvodních dřevin (hlavně smrku, borovice, modřínu a akátu), které mají naopak bylinné patro oproti původním lesům nápadně chudé.
Pod chuchelským kostelíkem vystupuje nad železniční tratí výrazná diabasová skála se zajímavou a cennou xerotermní (tj. sucho a teplo snášející) květenou a s dochovanou teplomilnou faunou bezobratlých.
V Chuchelském háji roste také mnoho druhů hub a zachovala se tu i lesní fauna. Z brouků tu žije například chráněný krajník hnědý a roháč velký, hnízdí tu asi 40 druhů ptáků (z pěvců například rehek zahradní a krutihlav obecný, z dravců krahujec obecný a jestřáb lesní a ze sov kalous ušatý a puštík obecný), ze savců se tu vyskytuje plch velký, kuna lesní, jezevec lesní, liška obecná a další.
Z geologického hlediska je ochranné pásmo rezervace významnější než rezervace sama. V okolí pramene v Čertově strouze jsou geologicky významné výchozy čtvrtohorních vápnitých usazenin (pěnovců neboli travertinů) - tvoří tu dvě kaskády, v nichž jsou zachovány holocenní měkkýši a otisky listů stromů. V ochranném pásmu se nacházejí také historicky významné umělé odkryvy – opuštěné a dnes již zasuté lůmky, několik zářezů parkových cest - s výchozy hlavonožcových vápenců z prvohor (silur, hraniční polohy ludlowu a přídolí).