Údolí Únětického potoka
Rok vyhlášení: 1988
Celková rozloha: 63.1 ha
Katastrální území: Suchdol
Kategorie: přírodní rezervace
Ochranné pásmo: ochranné pásmo ze zákona, tj. 50 m
Plán péče o ZCHU stránka 1-15 (pdf), plán péče o ZCHU stránka 16-30(pdf), plán péče o ZCHU stránka 31-60 (pdf), plán péče o ZCHU stránka 61-98 (pdf)
Důvod ochrany: Krajinářsky význačná niva a skalnaté svahy údolí. Cenné zbytky vřesovišť.
Charakteristika území
Nejcennější partií celého chráněného území jsou Kozí hřbety tvořené velmi tvrdými buližníky. Území Prahy bylo v dávné minulosti třikrát přelito mořem. Každé zde samozřejmě zanechalo nějaké usazeniny.
Vliv lidské činnosti
Z bahnitých usazenin proterozoického (předprvohorního – nejstaršího) moře vznikla pozdějším zpevněním mocná souvrství břidlic, slepenců a tělesa tvrdých silicitů, neboli buližníků, která dnes vytvářejí v krajině výrazné kopce, jako například zde.
Na Kozích hřbetech se v minulosti zemědělsky hospodařilo. Dominantní byla pastva, ale částečně zde byly obhospodařovány i ovocné sady. Tento způsob využívání území, který trval stovky a stovky let, nechal vzniknout specifickým společenstvům, která nahradila původní lesy. Především se jednalo o vřesoviště.
Les se sem začal vracet po velmi dlouhé době teprve ve dvacátém století. Bohužel, pro zalesnění byl velmi nešťastně zvolen trnovník akát, ke kterému později přibyly ještě borovice černá a lesní, modřín nebo dub červený. Ani jedna z těchto dřevin však není (s výjimkou borovice lesní) na našem území původní.
Obzvláště trnovník akát, který pochází ze Severní Ameriky, je pro naprostou většinu našich domácích rostlin velmi nebezpečný. Váže vzdušný dusík a následně jím obohacuje půdu (je schopen fixovat až 30 kg vzdušného dusíku na 1 ha za rok). Tím výrazně mění druhovou skladbu ve svém okolí, zejména na minerálně chudých stanovištích, jakým jsou i Kozí hřbety. Dále pak produkuje specifické látky, které brání klíčení a růstu řady bylinných druhů v podrostu.
V současné době můžete pozorovat razantní zásahy do nepůvodních porostů v oblasti Kozích hřbetů. Jejich smyslem je nahradit především trnovník akát původními druhy dřevin, zejména dubem zimním. Dále je zde snaha o větší prosvětlení vrcholových partií skal, kde stále ještě přežívají fragmenty původní bylinné vegetace. Cílem je jejich rozšíření na větší plochu území.
Nejcennější partií celého chráněného území jsou Kozí hřbety, kde také probíhá a bude i nadále probíhat nejintenzivnější přeměna nepůvodních dřevin na naše původní. Velmi důležité je zachování plošného rozsahu skalních stepí na zdejším buližníkovém podkladu.
Vegetace
Na zbytcích nejcennějších lokalit, tedy vřesovišť a skalních stepí, kde můžete stále spatřit např. bělozářku liliovitou, kavyl vláskovitý nebo koniklec luční český, dochází v posledních letech k výřezu nežádoucích křovin a dřevin tak, aby se zachoval cenný biotop, kde pořád ještě přežívá celá řada vzácných bezobratlých nebo relativně silná populace ještěrky zelené.
