Opukový lom Přední Kopanina
Rozloha: 1.94 ha
Kategorie: přírodní památka
Ochranné pásmo: ochranné pásmo ze zákona, tj. 50 m
Zřizovací předpis: vyhl. č. 5/1988 Sb. NVP
a nařízení č. 13/2006 Sb. hl. m. Prahy
Plán péče o ZCHU (pdf)
Důvod ochrany: Geologický profil křídových sedimentů (stratotyp korycanského a bělohorského souvrství), paleontologické naleziště a fragmenty stepní vegetace.
Charakteristika území
Předmětem a základním motivem ochrany je geologický profil křídovými sedimenty odkrytý v opukovém lomu. Jedná se v současnosti o jediný větší odkryv bělohorských opuk na pražském území.
Zásadní lidskou činností, která umožnila vznik této přírodní památky, je těžba opuky. Mezi pražskými opukami a jejich lomy má zdejší ložisko a lom výjimečné postavení, obsahuje totiž 80-120 cm mocnou polohu nazlátlé (až načervenalé) opuky, které se říkalo zlatá opuka a která byla a je oblíbeným sochařským a dekoračním kamenem. Navíc její lom je již dlouhou dobu prakticky jediným nepřetržitě těženým opukovým lomem na pražském území.
Kdy se opuka u Přední Kopaniny začala lámat, není doloženo. Muselo to být ale už v 1. polovině 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda sv. Máří Magdaleny.
K prvnímu významnému a doloženému využití kopaninské opuky došlo až v 2. polovině 19. století, kdy
z ní byly vytvořeny oltáře pro nový kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1863) a pro obnovovaný chrám sv. Víta (1868-1873). Od té doby byla kopaninská opuka použita k mnoha sochařským, architektonickým i stavebním dílům a hlavně k obnově památek (V. Rybařík 1994), naposledy (2001-2004) k obnově věží baziliky sv. Jiří na Pražském hradě.
Fauna a flóra
Činná část lomu je území bez botanického významu. Cenné stepní enklávy zasahují do území jen okrajově. Existence těchto cenných stepních společenstev je dána podložím tvořeným původními vápnitými, minerálně silnými opukami, na nichž jsou vytvořeny dobré podmínky pro rozvoj plnohodnotných stepních rostlinných společenstev.
