Údolí Kunratického potoka
Rok vyhlášení: 1988
Celková rozloha: 152 ha
Katastrální území: Krč, Kunratice, Michle
Kategorie: přírodní památka
Ochranné pásmo: ochranné pásmo ze zákona, tj. 50 m
Plán péče (pdf)
Důvod ochrany: Soubor polopřirozených lesních společenstev a pozůstatků skalních stepí v morfologicky členitém okolí Kunratického potoka. Významný geologický profil prvohorního ordoviku.
Charakteristika území
Zdejší přírodní památka představuje na území pražské pánve jeden z nejúplnějších, dobře přístupných profilů celým spodním ordovikem (etapa prvohor). V jižní části území vystupují na povrch nejstarší vrstvy a směrem k severu se můžeme setkat se stále mladšími překryvy. Nejzajímavější odkryv je v hradním příkopu Nového Hrádku.
Vegetace
Přirozeně meandrující tok Kunratického potoka je střídavě lemován porosty střemchové jaseniny a ptačincové olšiny. Dominují v nich olše, vrby, topoly a jasany. V širší nivě pod Kunratickým mlýnem na vystupujících pramenech jsou fragmenty podmáčených luk s ostřicí trsnatou. Podél potoka je květena z celého území nejpestřejší. Zejména v jarních měsících vás potěší bohaté koberce sasanek hajních a pryskyřníkovitých, orsejů jarních, plicníků lékařských, které později nahradí pomněnky nebo kostivaly.
V nivě potoka se vyskytují zajímaví nosatcovití nebo střevlíkovití brouci, např. střevlíček rákosní. Z motýlů se zde vyvíjí např. pouzdrovníček olšový, ostruháček jilmový či velmi pěkný batolec červený. Přímo na březích potoka žije vzácný pavouk plachetnatka.
Mezi ptáky, kteří se zde zdržují, jsou k vidění budníček lesní, konipas horský, sedmihlásek hajní, žluna zelená ale i datel černý.
V nivě potoka žije na jednom z mála míst v Praze hrabošík podzemní, v bylinné vegetaci podmáčených luk pak myška drobná. Doupné stromy poskytují útočiště letním koloniím netopýrů.
V chráněném území se zachovaly poměrně velké plochy porostů přirozeného druhového složení. Jižní a západní svahy údolí jsou strmé, povrch tvoří drobné úlomky ordovických břidlic s malým obsahem minerálních látek, využitelných pro rostliny. Proto je porůstá netvárná kyselá doubrava s metličkou křivolakou. Místa, která jsou více zazemněná, pokrývá černýšová dubohabřina, kde se k dubu zimnímu přidává habr obecný. Na horních hranách jižních svahů rostou teplomilné tolitové doubravy, přičemž na ojedinělé sprašové návěji se nachází velmi zajímavé společenstvo s třemdavou bílou a kamejkou modronachovou. Severní svahy, které jsou vlhčí a živnější, hostí výrazně pestřejší směs dřevin (javory, jasan ztepilý, lípy, habr obecný), které mají charakter suťového lesa. Plošina nad údolím, chudá živinami i počtem druhů, je porostlá kyselou doubravou, kde se místy více uplatňuje lipnice hajní.
Botanicky velmi cenné jsou prosluněné skalky vystupující na několika místech na svazích nad potokem. V jarních měsících na nich bíle svítí bělozářky větvité. Zajímavá je také vegetace skalních výchozů nad Dolnomlýnským rybníkem s koniklecem lučním českým, bělozářkou liliovitou nebo křivatcem českým.
V menší části území převládají kulturní porosty, ve kterých převažují stanovištně a geograficky nepůvodní dřeviny. Jde o smrky, modříny, borovice a duby červené. Tyto dřeviny jsou průběžně nahrazovány výše uvedenými dřevinami původními.
V území dominuje lesní fauna. Z brouků jsou to např. početní nosatci, jejichž bezkřídlý zástupce dokazuje kontinuální existenci zdejšího lesa. Dále se zde vyskytují mnozí tesaříci, např. velmi pěkný tesařík piluna. Z motýlů se zde vyvíjí např. nesytka dubová či vzpřímenka habrová.
Na slunných a vysýchavých stanovištích žije teplomilný pavouk stepník rudý, vzácný blanokřídlý hmyz či stepní bezkřídlí nosatci. Mezi motýly vázanými na společenstva skalních výchozů zde můžeme najít např. třásníčka bílého nebo kropenatce vřesového.
Problémem zdejšího chráněného území je mimo jiné místní populace muflonů. Ti totiž zvyšují nežádoucí erozi suťových strání. Muflon u nás není původním obyvatelem lesů. Byl zde vysazen v relativně nedávné době. Vyhovují mu extrémní svahy s vystupujícími skalkami, kde bohužel decimuje veškeré byliny a zmlazující se stromy.
