Milíčovský les a rybníky
Kategorie: přírodní památka
Katastrální území: Újezd u Průhonic
Rozloha: 116,5 ha
Ochranné pásmo: ochranné pásmo vyhlášené
Nadmořská výška: 270–303 m n. m.
Rok vyhlášení: 1988
Zřizovací předpis: vyhl. č. 5/1988 Sb. NVP a nařízení RHMP č. 16/2013
Plán péče o ZCHU (pdf)
Důvod ochrany:
Přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů
Chráněné území zahrnuje rybníky na Milíčovském potoce, tj. Křtiny, Milíčovský rybník, Kančík a Homolku, na ně navazující mokřady, louky a přilehlý les, na němž je ceněno původní přirozené zastoupení dřevin, především dubů, habrů, buků a olší.
Pro unikátní výskyt tesaříka obrovského byla část území přírodní památky zapsána jako evropsky významná lokalita. Zdejší mokřady jsou mimořádné z hlediska výskytu dvanácti druhů obojživelníků. Žije tu např. čolek obecný a velký, z žab skokan skřehotavý a štíhlý, ropucha obecná a zelená. Zaslechneme zde také kuňku obecnou. Území je útočištěm mnoha druhů ptáků, např. krahujce obecného, puštíka obecného nebo čejky chocholaté. Ze savců stojí za zmínku šest druhů netopýrů. Našli bychom zde i několik vzácných druhů rostlin, např. kozlík dvoudomý či lilii zlatohlavou.
V 80. letech 20. století, v souvislosti s výstavbou okolních sídlišť, došlo k zavezení cenných podmáčených luk skrývkou a stavebním odpadem. Poškození pramenné oblasti vedlo k výraznému ústupu mokřadů a vysušení přilehlého lesa. Neudržované louky postupně zarostly. Rybníky byly využívány k intenzivnímu chovu ryb a výlovy často probíhaly na jaře, což bylo likvidační pro obojživelníky a vodní ptáky. K poklesu druhové diverzity přispěla i zvýšená návštěvnost.
V posledních letech prošly rybníky úspěšnou revitalizací a už neslouží k chovu ryb. To se příznivě projevuje na čistotě a průhlednosti vody. Rybníky znovu osidlují vodní rostliny (např. lakušník a růžkatec) i živočichové. Zároveň jsou v jejich okolí vytvářeny různé typy mokřadů a tůní. V lese jsou nepůvodní smrčiny nahrazovány listnáči s dominantním zastoupením dubu a lípy. Lesy se prosvětlují, aby se podpořilo přirozené zmlazení dubu a obnovila lesní květena. Některé kmeny jsou ponechávány jako mrtvé dřevo. Výřezy kolem luk mají za cíl zvětšit prosluněná stanoviště, která vyhovují vzácným rostlinám. Část luk je udržována pastvou ovcí a skotu. Pro zvýšení pestrosti území byl jižně od Milíčovského rybníka obnoven třešňový sad.
Při průchodu chráněným územím mějte, prosím, své psy na vodítku!
