Krňák
Rok vyhlášení: 1988
Rozloha: 26.56 ha
Kategorie: přírodní památka
Ochranné pásmo: ochranné pásmo ze zákona, tj. 50 m
Zřizovací předpis: vyhl. č. 5/1988 Sb. NVP
Plán péče o ZCHU (pdf)
Katastrální území: Zbraslav
Důvod ochrany: Tůň bývalého ramene Berounky, lužní les a mokřady, tůň a pobřeží. Zahrnuje biotop mokřadní a pobřežní, porosty s charakterem lužního lesa a xerotermní společenstva na štěrkové části podél Vltavy.
Charakteristika území
Území přírodní památky tvoří tři odlišné celky. Prvním je vltavská část se štěrkovišti, druhou je mrtvé rameno Berounky, tedy část původního koryta, kterým se Berounka do roku 1834 vlévala do Vltavy pod Zbraslavským zámkem. Třetí část přírodní památky tvoří lesní porost s charakterem lužního lesa za strakonickou magistrálou, protékaný Lipanským potokem.
Celé území je mozaikou vodní vegetace, mokřadní vegetace litorální zóny, vrbových břehových porostů a lužního lesa (ojedinělý výskyt při Lipanském potoce).
Vegetace
Typická pro tuto lokalitu jsou vodní a příbřežní společenstva, zastoupená rdesty a stulíkem. Roste zde blatěnka bažinná a šáchor hnědý, ostřice řízná či kamyšník přímořský. Na sušších partiích pak např. trávnička obecná nebo rozrazil rozprostřený.
Historie území
Vzhledem k tomu, že okolí Zbraslavi bylo osídleno už v prehistorických dobách, nacházejí se zde vykopávky z doby kamenné, které odpovídají době halštatské za keltského osídlení. V té době ovládali Keltové usazení na hradišti Závist brod přes Vltavu a soutok Vltavy s Berounkou.
Při velké povodni v srpnu r. 2002 bylo téměř celé území zaplaveno vodou, a to spojenými toky Vltavy i Berounky. Voda sahala až 1,5 m nad hranici velké vody z r. 1890. V letech 2003 - 2004 proběhl velký ekologický projekt - šetrné odbahnění všech tří částí území. V rámci těchto prací byly v části lužního lesa obnoveny mokřady a tůně pro rozmnožování a vývoj obojživelníků.
Do slepého ramene ústí zbraslavská čistírna odpadních vod, nešťastný a nevhodný projekt z dob totality. Aby byl její negativní vliv zmírněn, uvažuje se o opětovném „propojení“ Krňáku s Berounkou. I když, jak z výše uvedeného vyplývá, je území pod velikým antropickým tlakem, je nezastupitelný jeho význam přírodní i krajinotvorný. Přírodní památka Krňák a národní kulturní památka Zbraslavský zámek tvoří jeden celek a dominantu této části Prahy.
