Dalejská lada
Charakteristika území
Dalejská lada jsou tvořena loukou o celkové rozloze přes 5 ha, na prudkém jižním svahu s teplomilnými společenstvy skalních stepí. Na svahu jsou pozorovatelné náznaky „škrapových polí“, drobných stružek po dešťových srážkách odplavujících vápenec, který tvoří podloží lokality.
Vývoj území
Již sám historický název napovídá, že se jedná o území „ležící ladem“, typická ukázka lokality s přirozeným stepním charakterem, kde chudá půda, vápencový podklad a nedostatek vláhy neumožňují přirozené šíření lesa. Na východní straně Dalejská lada sousedí s bývalým vápencovým lomem, kde byla v 60. letech ukončena těžba vápence. Na druhé straně bývalého lomu na nejvyšším bodě stál známý poutní kostel sv. Prokopa, postavený v roce 1712, který však v důsledku těžby vápence zanikl. V důsledku těžby zanikla také Prokopská jeskyně, spojovaná podle pověsti se světcem sv. Prokopem a místem archeologických nálezů z pravěké doby. Sv. Prokop, významná duchovní osobnost českých dějin, zakladatel Sázavského kláštera, zemřel v roce 1053. K 950. výročí jeho úmrtí a na památku zaniklého kostela sv. Prokopa byl v roce 2003 na skále 23 m nad údolní komunikací vztyčen kříž.
Vegetace
Také okolí louky bylo v minulosti odlesněné, současné porosty v dolní části jsou výsadby z 1. pol. 20. století, v horní části ze 70. let 20. století částečně s nevhodným zastoupením dřevin neodpovídajícím stanovišti, často s převahou agresivního trnovníku akátu, který likviduje bylinné patro. Proto je v porostech postupně odstraňován především akát jako nepůvodní dřevina a nahrazován podle možnosti dubem, resp. dubem šípákem. Změnu dřevinné skladby ovšem lze provádět jen postupně a je to proces, který bude probíhat mnoho let. Pod loukou v lesním porostu je patrná dnes již nepoužívaná cesta lemovaná jírovci, která původně přiváděla poutníky ke kostelu sv. Prokopa. Tuto cestu však přerušila lomová činnost již dávno v minulém století.
Poblíž cesty jsou zbytky základů hospodářské stavby „Schwarzenberského ovčína“. Chov ovcí zde byl v minulosti velmi intenzivní. Od roku 2000 zde probíhá podle potřeby po několik týdnů v roce řízená pastva stády ovcí a koz, která pomáhá citlivě simulovat dřívější zemědělské využití a podporuje rozvoj teplomilných společenstev stepi.