Dalejský háj
Charakteristika území
Lesní porosty tvoří téměř 50 % rozlohy přírodní rezervace. Největší souvislou částí lesa je Dalejský háj na severní straně údolí, pod Barrandovským sídlištěm. Na rozdíl od okolních ploch lze považovat Dalejský háj za lokalitu, která v historii nikdy nebyla zcela odlesněna.
Vegetace
Od roku 1684 patřil Dalejský háj, spolu s řadou okolních pozemků, pod správu Jinonického panství ve vlastnictví Schwarzenberků. Z větší části lze považovat dřevinnou skladbu za přírodě blízkou, odpovídající danému stanovišti. Rostou zde především duby (dub zimní), jejichž zastoupení přesahuje 50 %, dále habr, lípa, javory, bříza, buk, borovice. Přírodě blízké zastoupení dřevin podporuje také rozvoj bylinného pokryvu. Proto zde, zejména v jarních měsících, můžeme nalézt bohatou hájovou květenu, tvořící místy i souvislé koberce dymnivek, sasanek, kokoříků, prvosenek, jaterníků a dalších druhů. V keřovém podrostu najdeme šípek, svídu a dřín. V některých okrajových částech Dalejského háje převládá modřín a smrk vysazované v 70. letech.
Především na protilehlých jižních svazích údolí se nacházejí místy porosty borovice černé a trnovníku akátu, tedy dřevin na naše území v minulosti dovezených a pro prostředí přírodní rezervace nevhodných. Také pod nimi nenajdeme žádné porosty bylin. Tyto dřeviny byly hojně vysazovány v první polovině 20. století. Dnes zde jejich porosty postupně dožívají a jsou nahrazovány domácími dřevinami, které by se za normálních podmínek s vysokou pravděpodobností na daném místě přirozeně vyskytovaly. Mezi takové patří i dub šípák, který roste v obdobných podmínkách na vápencových horninách Českého krasu.
V lesních porostech přírodní rezervace jsou místy ponechávány uschlé stromy či padlé kmeny neohrožující návštěvníky, jako vhodné prostředí pro ptactvo nebo některé druhy hmyzu.