Bohdalec a Tyršův vrch
Základní charakteristiky
Rozloha: 16,6 ha
Katastrální území: Michle, Vršovice
Nejvíce zastoupené dřeviny: trnovník akát, dub zimní, dub červený a jasan ztepilý
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: nejvíce je zastoupena 5. věková třída, tedy věk 81–100 let
Rozloha lesních porostů: 16,57 ha
Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 0,03 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Historie a současnost
Z historických podkladů vyplývá, že lesy Bohdalec a Tyršův vrch nejsou historickými lesy s kontinuálním zalesněním. Původně se jednalo o jeden kopec zvaný Bohdalec, od kterého byl v roce 1930 bohdaleckým zářezem oddělen Tyršův vrch.
V roce 1840 se na území dnešního vrchu Bohdalec nacházely převážně pastviny. Území Tyršova vrchu pokrývaly z větší části ovocné sady a na několika místech i kamenolomy. Zalesnění obou vrchů bylo provedeno až na konci 19. a začátku 20. století.
V 30. letech 20. století bylo provedeno další rozsáhlé zalesnění svahů trnovníkem akátem, který je v našich podmínkách nepůvodní a invazní dřevinou. V dnešní době trnovník akát zaujímá 30 % rozlohy lesa a spolu s dubem zimním a dubem červeným představuje nejvíce zastoupené dřeviny. Podle stanovištních podmínek by ale přirozené složení dřevin mělo být výrazně jiné. Zastoupení našeho domácího dubu zimního by v těchto lesích mělo být až 75 %. Zbytek pak připadá na příměs habru, lípy a buku.
Území lesa Bohdalce a Tyršova vrchu na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)
Rekreace
Lesy Bohdalec a Tyršův vrch jsou dobře dostupné městskou hromadnou dopravou, autobusy ze stanic metra Kačerov a Skalka i tramvají z Muzea. Kolem lesů vede řada cyklistických tras.
K jedné z nejhezčích vycházkových cest v této lokalitě patří udržované cesty a pěšiny na úbočí vrchu Bohdalec. Z některých míst na kopci je i pěkný výhled na město. Na jižní straně je výhled na Cukrák, Jižní Město a celé údolí Botiče. Ze severní strany je výhled zastíněn stromy, ale přesto se najde několik míst, odkud je možno spatřit Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Petřín a Strahov.
Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
Péče o les
V současnosti je snahou zachovat nejcennější části lesa a nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. Proto byly v posledních několika letech káceny převážně akáty a borovice černé. Vysazují se zde zejména duby, lípy, buky a habry. V rámci lesního hospodaření se v mladších porostech provádí prořezávky, které slouží zejména k odstraňování netvárných a nemocných stromů, a přitom se upravuje dřevinná skladba dle konkrétního stanoviště a ekologických nároků jednotlivých dřevin.
Lesy Bohdalec a Tyršův vrch, jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů.
Více o FSC >>
Zastoupení dřevin
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – především rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín a douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf vpravo.
Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve fotogalerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje třetí graf. Na území lesů Bohdalec a Tyršův vrch převládají exponovaná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému, lípě srdčité a buku lesnímu.
Věková skladba porostů
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Čtvrtý graf ukazuje nevyrovnanou věkovou strukturu lesa s vyšším podílem porostů ve věku 81–100 let, což je dáno rozsáhlým zalesňováním pastvin v období první republiky.
