Sobín

Základní charakteristiky krajinného parku

Katastrální území: Praha – Sobín
Rozloha: 92 290 m²
Nadmořská výška: 354–357 m n. m.

Vlastník: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy

Naším cílem je vybudování rekreačního přírodně-krajinářského parku na dosud zemědělsky využívaných pozemcích západně od obce Sobín. Nyní se napozemcích nachází orná půda, příkopy zarostlé náletovou vegetací a drobné plochy v severní části území zarostlé travinami s několika kusy náletových dřevin. Hranice předmětného území nyní není v terénu nijak patrná, částečně ji tvoří příkopy s vegetací a část protíná scelené lány. Nejlépe ji ukazuje přiložený plánek.

Historie místa

Území, o které se jedná, je už přinejmenším 200 let využíváno jako zemědělská půda. Z císařských otisků stabilního katastru víme, že severní částí procházel pás obecních pastvin podél dnes již neexistující cesty. V nivě Sobínského potoka, která je dnes po většinu roku suchou strouhou, byly vlhké louky. Oboje – pastviny i nivní louky – bylo rozoráno a v roce 1985 cíleně odvodněno. Tím došlo k zásadní změně vodního režimu a také se zintenzivnilo hospodaření na polích.

Vývoj území na leteckých snímcích

Revitalizace prameniště Sobínského potoka

V rámci tohoto projektu dojde k otevření svodného drénu odvodňovacího systému a opětovnému vytvoření živého prameniště s vlhkou loukou. Dále budou založeny luční porosty v celé ploše včetně vlhkých luk a také budou doplněny o rozptýlenou zeleň a extenzivní sady. Ty, spolu se zelinářskými zahradami, tvořily okolí Sobínské usedlosti, jak je také vidět ve starých mapách. Součástí terénních úprav bude přetvarování části příkopů v průlehy. Dřeviny rostoucí v příkopech zůstanou většinou bez zásahu, důsledně budou odstraněny pouze nepůvodní a invazní druhy.

Na podmáčených místech v západní části území byly v rámci výstavby cesty vyhloubeny dvě tůně, do kterých se stahuje voda z okolí a vytváří další zajímavý krajinotvorný prvek.

Jak bude park vypadat?

Půjde o oku lahodící a ochranářsky zajímavou krajinu, která bude beze zbytku plnit rekreační účel, tzn. návštěvníkům vytvoříme krásné, esteticky hodnotné prostředí. Přitom nám jde také o to, aby vzniklo co nejširší spektrum biotopů a také přechodů mezi nimi.

Plán revitalizace počítá s důmyslně rozloženými vegetačními prvky:

rozptýlená zeleň,
solitérní dřeviny,
remízky,
extenzivní ovocné sady,
alej,
luční porosty.

Projekt krajinného parku Sobín

Plánovaná revitalizace Sobínského potoka

Rozptýlená zeleň, hraniční stromy, remízky

Rozptýlená zeleň

Vegetace lesostepního charakteru (rozptýlená zeleň) je základem krajiny krásné pro lidské oko a přitom ochranářsky velice zajímavé. Většině dřevin je dopřáno tolik prostoru, aby vynikl jejich přirozený habitus. Rozestup mezi dřevinami umožňuje pronikání dostatečného množství světla na povrch půdy a tím rozvoj rozmanitého kvetoucího bylinného patra.

Rozptýlená zeleň bude rozšířena o malý vrbový prutník v severní části lokality podél příkopu. Prutník bude sloužit především pro potřeby místních obyvatel v období Velikonoc. Vrby budou sázeny i udržovány jako hlavové.

Solitérní dřeviny

Fungují jako ostrov v otevřené krajině pro mnoho živočichů. Např. osluněné kmeny dubů ocení mnozí bezobratlí, kvetoucí dřeviny opylovači a ovoce (plody) na stromech jsou potravou pro ptactvo v zimním období. Zde budou využity jako hraniční stromy. Pro park Sobín byly zvoleny duby letní, duby zimní a jeřáby oskeruše. U některých stromů bude umístěn kámen, který zajistí ochranu dřeviny před oboráním.

Remízy a zarostlé meze

patřily bezesporu k tradičnímu prvku zemědělské krajiny. Kolektivizace v zemědělství tyto prvky v krajině velmi významně potlačila. Remízy a meze nejsou jen estetickou, krajinářskou a stabilizační ikonou v zemědělské krajině, ale také ostrovem pro mnohé organismy žijící v této krajině. Zde budou remízy tvořit přechod mezi ovocným sadem a zemědělskou půdou a komponovány budou z keřů doplněných několika vzrostlými dřevinami. Jejich složení bude respektovat seznam žádoucích doprovodných dřevin v ovocné výsadbě s jádrovinami dle standardů AOPK ČR Péče o funkční výsadby ovocných dřevin.

Ovocný sad

Ovocné sady jsou krásné v každém ročním období a poskytnou návštěvníkům jedinečné prostředí pro vycházky, odpočinek i meditaci. Ovocné sady jsou typický a tradiční prvek české krajiny a zde je budou tvořit vysokokmenné ovocné dřeviny v rozestupu 12 m, a dále extenzivně sečené bylinné patro. Jedná se o staré odrůdy ovocných stromů vyšlechtěné alespoň před 50 lety. Výsadba starých odrůd pomáhá zachovávat rozmanitost genetických zdrojů a zakládání sadů významně oživuje kulturní dědictví.

V západní části parku je vysazeno 1081 jabloní a hrušní, uprostřed s malou loukou oživenou výrazným solitérem jeřábu břeku. Jabloně v severní části jsou složeny z 10 různých odrůd (např. Ananasová reneta, Průsvitné letní, Malinové hornokrajské, Čistecké lahůdkové, Grávštýnské červené, Panenské české) a hrušně pak z 9 odrůd (např. Muškatelka šedá, Máslovka římská, Avranšská, Jakubka česká, Amalinská, Solnohrabka, Ananaska česká, Špinka). Pestrost skladby umožní v budoucnu obyvatelům Sobína sběr ovoce od jara do podzimu.

Louky a luční vegetace

Na území vznikne nová luční vegetace za využití druhově obohacené luční směsi vhodné pro přechod na louky z orné půdy a neméně důležitý bude management seče.

Seč se přiblíží se tradičnímu lučnímu hospodaření tak, že bude možná kontinuita vývoje a možnost úkrytu drobných živočichů a dalšího vysemenění rostlin. Nejen na kvetoucí rostliny se váže mnoho motýlů, včel a dalších bezobratlých. Proto je vhodné kosit plochu na etapy, ponechat neposečené ostrůvky či pásy a tyto pak pokosit při další seči a nepokosená místa ponechat jinde. Pro tento způsob je již vžitý termín „mozaikovitá seč”.

Sečené a nesečené plochy je důležité v čase střídat. Např. sečená plocha v červnu by měla být v dalším roce posečena až v srpnu, kvůli odlišným termínům kvetení různých druhů. Více sečí za sezónu dlouhodobě uplatníme kolem pěšin, nebo na místech určených pro aktivnější rekreaci.

Vhodným doplňkem seče je také pastva. Stáda rozrušují drn kopýtky, ponechávají žádoucí nedopasky, není nutné řešit odvoz biomasy. Na rozdíl od motorových sekaček jsou zvířata tichá, dostanou se i na technice nepřístupná místa a v neposlední řadě jsou atraktivní pro rodiny s dětmi.

Cesty

Síť cestiček v parku bude tvořena pravidelně vysekávanými pěšinami, které budou doplněny atraktivními povalovými chodníky přes podmáčená místa.

V některých úsecích povede v budoucnu polní cesta s napojením na polní cestu z východu. Místy může být polní cesta nahrazena cestou ze zpevněného kameniva. V první etapě byla vybudována štěrková cesta do nově založeného sadu, aby mohla být zajištěna jeho pravidelná údržba.

Rekreace i adaptace krajiny na klimatickou změnu

Na kvalitu městské zeleně (a to i na periferiích) jsou dnes kladeny vysoké nároky. Obyvatelé mají oprávněné požadavky na dostupný a esteticky hodnotný rekreační prostor, přitom zeleň musí plnit také funkci ekologickou a musí přispívat k adaptaci zemědělské krajiny na klimatickou změnu.

Věříme, že projekt krajinného parku Sobín je s to všechna tato očekávání naplnit. Intenzivně zemědělsky využívanou krajinu obohatíme výsadbou zeleně formou extenzivních ovocných výsadeb, rozptýlené zeleně, dominantních solitérních dřevin a liniovou výsadbou, to vše v nově založených lučních porostech. Obnovíme prameniště Sobínského potoka a na území dřívějšího pole dojde k zpomalení odtoku a zadržení vody, zvýší se ekologická hodnota lokality a její biodiverzita.