Lehovec a Čihadla
Základní charakteristiky
Rozloha: 37,1 ha
Katastrální území: Hloubětín, Hostavice , Kyje
Nejvíce zastoupené dřeviny: nepůvodní trnovník akát, dub
Převládající stanoviště: exponovaná stanoviště
Věk porostů: nejvíce je zastoupena 4. věková třída, tedy věk 61 – 80 let
Lesní porosty: 34,9 ha
Nelesní plochy (louky, cesty): 2,2 ha
Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy
MAPA lesa ke stažení (pdf)
Historie a současnost lesa
Lesy v Hloubětíně patřily ve 13. století špitálu sv. Františka, který je získal od královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I. Špitál i se statkem Hloubětín (nazývaný dříve Hloupětín) a okolními poli i lesy přešel později na Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. Při křižovnickém statku se v urbáři z roku 1622 popisuje „dubovej háj, kterýž se po zmejcení v patnácti letech obyčejně mejtiti a prodávati může“. Lesy Kyjí a Hostavic patřily před husitskými válkami pražskému arcibiskupství a poté je zabrali pražané. Nakonec se staly majetkem císaře Zikmunda, který Hostavice i Kyje s okolními statky a lesy prodal. V roce 1547 vše zkonfiskoval Ferdinand I.
Rozsáhlé (původně nelesní) plochy na svazích nad Kyjským rybníkem byly v padesátých letech 20. století zalesněny, a to převážně akátem, částečně i dubem a habrem. Dnes je snaha akátové části lesa postupně přeměňovat na smíšené porosty s převahou dubu.
Území lesa Lehovec a Čihadel na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)
Rekreace
Les Lehovec a blízký suchý poldr Čihadla je méně známá pražská lokalita, která však stojí za za návštěvu. Krásná je procházka po vrchu Aloisov s vyhlídkou na Kyjský rybník, Čihadla jsou zas místem opravdové přírody. Stezky podél Rokytky jsou zase oblíbené cyklisty.
Přírodní park Klánovice – Čihadla
Přírodní park Klánovice – Čihadla je největším pražským přírodním parkem o rozloze 2 222,8 ha. Na území parku se nachází významné lesní celky i množství maloplošných chráněných území, a to přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov a V Pískovně, přírodní památky Počernický rybník, Xaverovský háj a Prameniště Blatovského potoka.
Součástí přírodního parku je suchý poldr Čihadla, který navazuje na les. V roce 2008 zde byla ukončena rozsáhlá revitalizace, která je největší a nejrozsáhlejší přírodě blízkou revitalizací vodních toků v Praze a okolí.
Více o Čihadlech >>
Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.
Péče o les
Všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, tedy i Čihadla a Lehovec, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. V průběhu FSC® certifikace lesního majetku hl. m. Prahy dle standardů FSC® bylo nutné upravit některé doposud používané technologie a postupy ve smyslu „zjemnění“ dopadů na životní prostředí. Více o FSC>>
Zastoupení dřevin
Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf vpravo. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve druhé fotogalerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť v lese zobrazuje třetí graf. Na území lesa převládají exponovaná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, akátu a lípě.
Věková skladba porostů
Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Čtvrtý graf např. jasně vypovídá o rozsáhlém zalesňování v padesátých letech minulého století. Rovněž vidíme, že zde téměř chybí porosty starší 100 let.
