Milíčovský les

Základní charakteristiky

Rozloha: 121 ha
Katastrální území: Újezd u Průhonic
Lesní porosty původní: 84,2 ha
Lesní porody nově vysazené: 5 ha
Louky: 9,9 ha
Mokřady: 3,2 ha
Rybníky: 5 ha
Nejvíce zastoupené dřeviny: dub zimní a lípa srdčitá
Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh
Věk porostů: nejvíce je zastoupena 6. věková třída, tedy věk 101–120 let

Vlastník lesa: hlavní město Praha, zastoupené odborem ochrany prostředí MHMP
Údržbu provádí: Lesy hl. m. Prahy

MAPA lesa ke stažení (pdf)

Historie a současnost lesa

Milíčovský les byl založen jako obora s bažantnicí a byl součástí Milíčovského dvora z počátku 18. století. V 19. století proslul Milíčovský les jako lovecký revír, o jehož věhlas se postaral zeť hraběte Nostice, portugalský hrabě Arnošt Silva -Tarouca (zakladatel Průhonického parku). Ten zde každý rok pořádal okázalé hony, kterých se účastnilo panstvo z nejvyšších kruhů, například i následník trůnu Ferdinand d‘Este. Milíčovský les odkoupilo hlavní město Praha od soukromého vlastníka v roce 2007.

Území Milíčovského lesa na mapě stabilního katastru z roku 1848 (pdf)

Rekreace

Milíčovský les, který se nachází mezi Jižním Městem a dálnicí, je součástí menšího přírodního parku Botič – Milíčov. Společně s Hostivařským lesoparkem tvoří rekreační zázemí zejména pro obyvatele Jižního Města. Ucelený lesní komplex a přilehlé rybníky, mokřady a louky jsou však atraktivní pro všechny Pražany a určitě stojí za návštěvu. Ročně les navštíví téměř 540 tisíc návštěvníků, což řadí Milíčovský les k nejvíce navštěvovaným pražským lesům. Lesem prochází značená turistická stezka a naučná stezka „Povodím Botiče“, nachází se zde dvě dětská hřiště, altány i lavičky. Území je také atraktivní pro cyklisty. Celý les je součástí přírodní památky Milíčovský les a rybníky.

Upozorňujeme návštěvníky, že dle platného lesního zákona je vstup do lesa na vlastní nebezpečí.

Péče o les

V současné době představuje Milíčovský les zachovalý po rost listnatého lesa s několika místy, kde byl vysázen smrk. Z dřevin zde převládá dub zimní a letní, lípa srdčitá a habr. Z přirozených původních lesních společenstev je zde nejlépe vyvinutá lipová doubrava, také se zde vyskytují menší plochy bikových doubrav a střemchových jasenin. Rybníky jsou lemovány porosty olšin. Lesnickou zajímavostí jsou jedinci třešně ptačí dosahující výšky přes 25 metrů.

V lese je prováděna především obnova smrkových částí lesa původními dřevinami, včetně výsadby jedlí. Důraz je kladen na přirozenou obnovu dubových porostů. V případě existence životaschopného přirozeného zmlazení dubů se postupně zvyšuje množství světla dopadajícího na povrch výběrem jednotlivých starých dubů. Tím je zajištěna obnova lesa způsobem, který je preferován i z hlediska ochrany přírody.

Milíčovský les je jako ostatní lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařován podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hlavní město Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky velmi přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council^® (FSC^®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. Více o FSC>>

Zastoupení dřevin

Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf vpravo. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje druhý graf ve třetí fotogalerii. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území (více o lesních stanovištích >>). Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje třetí graf. Na území Milíčovského lesa převládají živná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a lípě.

Věková skladba porostů

Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Z grafu č. 4 např. jasně vyplývá, že velká část lesa je relativně stará a výrazně chybí mladší porosty, což je důsledek minimální obnovy lesa v posledních dvaceti až čtyřiceti letech. Větší plochy mladých porostů jsou jen v západní části lesa, kde došlo v plošnému usychání smrkových monokultur.

Zajímavosti v Milíčovském lese a jeho okolí >>